Dolní Počernice - historie, památky, pivovar

Dolní Počernice, resp. tamější pivovar byl cíl našeho výletu. Tam jsme měli zajištěnou jednu noc, také pivní lázeň a exkurzi v pivovaře.

Dnešní pražská městská část Dolní Počernice se rozkládá ve východní části našeho hlavního města, na březích potoka Rokytka, přibližně 11 km od centra. Tato oblast byla osídlena již v pravěku. Nejstarší osídlení bylo na vyvýšenině na pravém břehem potoka na sever od současného rybníka – zde již v pozdní době kamenné (zhruba 4000 let př. n. l.) vznikla osada, okolo ní byla hrazená palisáda.

Další osídlení se později přesunulo víc na západ a k řece – zhruba do míst nynější pískovny, osídlení zde existovalo v době bronzové (1800 až 1700 let před n. l.). V době římské (2. století n.l.) zde byly chatrče zahloubené do písku.

V době slovanského osídlení vedla přes brod přes Rokytku Trstenická stezka i další zemské cesty. Bylo to tedy vhodné místo, aby se zde Slované usadili. Tato oblast zůstala osídlena i v období raného středověku – to zde již byla vytyčena ves, jejíž charakter místy přetrval do dnešních dnů. Život v údolí Rokytky se začal úspěšně rozvíjet.

Kolem roku 1200 byl na místě původního dřevěného kostela postaven nynější kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na přelomu 13. a 14. století zde byla vybudována tvrz. V 15. století byl založen Velký počernický rybník. V 16. století se zde začalo vařit pivo.

Od r. 1974 je ves součástí Prahy. Je tam zachována spousta památek z dřívějších dob, které jsou spojeny místní naučnou stezkou. Na mapě bohužel vyznačena není, ale stačí narazit na jednu z tabulí této NS, abyste se dozvěděli, kde všude jsou její zastavení. Byla otevřena v září 2008, je dlouhá zhruba 3 km a je na ní 21 zastavení, kde se seznámíte se zajímavostmi, památkami, historií, zajímavými stavbami a přírodou této pražské městské části. Začíná v přírodní rezervaci V Pískovně, vede přes zámecký park do centra původní obce a končí v místní části Vinice.

My jsme si hlavně prošli historické centrum. Nejstarší stavbou je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven kolem r. 1200. Ze dvou třetin se dochoval v půdorysu současné stavby. Tehdy jeho majitel počernický pán vstupoval se svou rodinou po dřevěné lávce přímo ze svého sídla. Ve 14. století byl prodloužen. Další změna byla po husitských válkách – z té doby je věž z lomového kamene, která sloužila i jako ochrana v době nebezpečí pro místní panstvo a obránce. Postupně byly prováděny další změny, r. 1794 byla zvýšena věž a přibyly věžní hodiny. Současná vnější podoba kostela je z r. 1862.

V těsném sousedství kostela je zámek, resp. starý zámek - dvoukřídlá jednopatrová budova s jednoduchým průčelím, který vznikl přebudováním původní tvrze. V současné době jsou nejstarší částí zámku pozůstatky mohutné obytné věže o stranách zhruba 10x10 metrů z pol. 14. století – najdete ji v dnešním východním zámeckém křídle. Až později byl k věži ze severu přistaven palác. Po r. 1562 byl zámek na severní straně rozšířen a získal renesanční podobu s psaníčkovými sgrafity. Dnešní podoba je přibližně z r. 1644. Později proběhly už jen udržovací činnosti. Koncem 60. let 20. století byl přestavěn na zdravotní středisko a služebnu Městské policie. Dnes je tam Dětský domov.

Na západ od tvrze stávaly objekty poplužního dvora, které byly pravděpodobně v 16. století zrušeny a na jejich místě vznikla okrasná zahrada se skleníkem. R. 1857 se začal ke starému zámku přistavovat nový zámek. Měl charakter pozdně klasicistní vily se symetricky dělenou fasádou. V suterénu byla kuchyně a obytné místnosti pro služebnictvo, v pří­zemí hostinské pokoje, salón, knihovna a sál s jídelnou se vstupem přímo z parku. V prvním patře bydleli majitelé. Menší opravy proběhly r. 1919 po požáru budovy. R. 1923 poslední majitel zámku a současně starosta zámek prodal za symbolickou 1 korunu městu Praze. Měl však podmínku, že zámek bude sloužit dětem jako útulek. Proto byl v zámku nejdříve tzv. Útulek padlých dívek, poz­ději zde žili těžko vychovatelní chlapci. Od r. 1954 je v zámku Dětský domov.

K zámku samozřejmě patří i zámecký park. Nejdříve zde byla bažantnice. Jeho úpravy se měnili dle potřeb a přání majitelů. Od r. 1923 vlastnila zámek pražská obec. Po r. 1987 probíhaly úpravy parku. Byly odstraněny náletové dřeviny, vytvořeny nové cestičky, včetně nových mostků a různých uměleckých prvků v té době bezvýznamných umělců. Na přelomu 20. a 21. tisíciletí byla provedena mohutná rekonstrukce, byly provedeny úpravy podle původních plánů z 19. století, je rozdělen na francouzskou a anglickou část a byl tam vybudován i přírodní amfiteátr. Slavnostně byl otevřen 2. 12. 2006. V parku je 1100 stromů, z nichž nejstarší jsou 30 metrů vysoké s obvodem kmenů přes 4 metry. Park je nepřetržitě přístupný veřejnosti. V bývalé oranžerii (vedle zámků) je mateřská škola. Součástí parku je i Počernický rybník, který byl založen kolem r. 1848. Byl jednak zásobárnou vody pro níže položené mlýny, byl využíván jako chovný rybník, ale také jaké zásobárna ledu pro hospody. V současné době slouží pro rekreaci.V letech 2004 – 2006 byla provedena jeho celková rekonstrukce, vč. odbahnění.

Na opačné straně od kostela je budova bývalého, ale i současného pivovaru. I když se v obci vařilo pivo již od 16. století, tato budova byla postavena až r. 1751 a r. 1855 přestavěna. Největšího rozkvětu dosáhl před 1. světovou válkou – zásoboval 28 hospod v Praze a řadu dalších v Dolních Počernicích a blízkém okolí. Od r. 1923 pivovar vlastnilo město Praha, které r. 1936 ukončilo svoji pivovarskou činnost. V 60. letech 20. století prostory sloužily Státnímu statku, který zde provedl řadu necitlivých úprav. Dne 3. 6. 2016 byl ve starém objektu otevřen pivovar s velkou restaurací a s venkovním posezením. Vaří několik druhů piv, ale 12° stupňový Počernický ležák se prý vaří podle původní receptury z 19. století. Ze všech piv, které jsme zde ochutnali, nám chutnal nejvíc. Zde jsem prvně pila kopřivové pivo, které nebylo zelené. A bylo dobré.

Poslední historický objekt v řadě v ulici Národních hrdinů, až téměř na hrázi rybníka je budova mlýna. Byl postaven r. 1862 ve stylu anglické novo­gotiky. Západní průčelí, které je nejvíce vidět z parku, které je postaveno z pískovcových kvádrů s ozdobnými prvky. R. 1953 byl poslední nájemce mlýna nuceně vystěhován. Následně prostory sloužily ke skladování, jako dílny a kanceláře Státního statku. R. 1995 mlýn vyhořel. V současné době je v budově mlýna italská restaurace Al Mulino. Interiér restaurace připomíná období konce 19. století. I před pizzerií je možnost venkovního posezení.

Ubytováni jsme byli v penzionu U Hastrmana, pravděpodobně v bývalé hospodářské budově, která k mlýnu patřila. Ve stejné budově jsou i lázně U Hastrmana.

Další možnost občerstvení v zámeckém parku je v restauraci Léta Páně, která je nejblíž přírodnímu amfiteátru. I tam je možnost venkovního posezení. Všechny tři restaurace, penzion a pivní lázně patří pod Panský dvůr Dolní Počernice. Kontakt a možnosti rezervace najdete na jeho stránce https://www.pddp.cz/

Na jídlo jsme zašli přímo do pivovaru, který jako jediný ze tří uvedených nabízí kompletní nabídku vlastního točeného piva. Přespali jsme v penzionu U Hastrmana, kde jsme vyzkoušeli i pivní lázně. Na snídani jsme byli v pizzerii Al Mulino.

Celý areál a vlastně i celé historické centrum Dolních Počernic jsou skutečně moc hezké, upravené a na tabulích naučné stezky hezky popsané. Po příchodu na pokoj jsme byli mile překvapeni jeho vybavením a úpravou. Horší to bylo s obsluhou v pivovaře, ale dost možná to bylo tím, že to byl první krásný víkend, takže měli plnou venkovní terasu a ještě k tomu svatbu. Lze říct, že vůbec nestíhali. Ale jídlo i pivo bylo výborné, nejlepší však byla dvanáctka. Jen IPA nás nezaujala.

Když si budete chtít udělat větší výlet, tak doporučuju vyrazit z Klánovic – staví tam vlak i autobus. Můžete se pak vydat po modré směr Běchovice přes přírodní park Prameniště Blatovského potoka, přírodní rezervaci Klánovický les a přírodní park Xaverovský háj. V ulici nad rybníkem však neodbočit do Běchovic, ale po cyklostezce projít až k Počernickému rybníku, projít se parkem, zajít si na pivo a dojít na vlakovou zastávku do Dolních Počernic. V Dolních Počernicích i na konci parku zastavují i pražské autobusy – trať 224 a 208. Je to jen jedna z možností. Prochází tady i cyklostezky. Nám ten jeden den na takový výlet chyběl.
Jedna sportovní zajímavost na závěr - proti pivovaru jsou tenisové kurty, kde má svoji tenisovou školu naše známá tenistka Lucie Hradecká.

Dolní Počernice - historie, památky, pivovar na mapě