Dražice – stručná historie pánů z Dražic a zřícenina hradu

Naše trasa vede poblíž této obce, kde je na mapě zakreslená zřícenina hradu. Ráda takovými zříceninami procházím. Proto jsem tady naplánovala krátkou zastávku.

Bývalá samostatná vesnice, nyní část města Benátky nad Jizerou, se rozkládá na pravém břehu řeky Jizery - jen kousek od dálnice D 10 z Prahy do Liberce. Do centra Benátek je to něco přes 3 km na jihozápad, Mladá Boleslav je 14 km na sever.

Historie Benátek, o nichž je první písemná zmínka z r. 1259, i Dražic spolu úzce souvisí – spojuje je rod pánů z Dražic.

Zdejší hrad na ostrohu nad Jizerou založil někdy po polovině 13. století Řehník z Litovic (podle hrádku ve stejnojmenné vsi u Unhoště), který zastával řadu úřadů u panovnického dvora a který se rozhodl přijmout  jméno založené obce, která současně vznikla v podhradí jako hospodářské zázemí hradu. Od té doby se psal Řehník z Dražic.
První písemná zmínka o zdejším hradu je z r. 1264 – v té době již bylo nové sídlo částečně postavené. V jeho dostavbě pokračovali i jeho synové Jan a Řehník mladší. Tento mírumilovný rod měl v erbu zlatou větvičku vinné révy se třemi lístky na modrém poli. Svůj život spojil se službou panovníkovi a církvi.

Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Jan IV. z Dražic (kolem 1260 – 1343). Podporoval umění, jeho politických a státnických schopností využívali i čeští panovníci. Dostal se však do sporu s dominikány kvůli tehdy začínající inkvizici. Nesouhlasil s její tvrdostí. Byl nakonec obžalován, že chrání kacíře, a celých 11 let musel žít v Avignonu, tehdejším sídle papežů, kde se obhajoval proti všem obviněním. Až r. 1329, téměř ve svých sedmdesáti letech, se mohl vrátit do Čech a dokonce i do úřadu pražského biskupa.

V Avignonu se však seznámil s jihofrancouzským stavitelstvím. Tyto své zkušenosti uplatnil po svém návratu do Čech, kdy nechal francouzskými staviteli přestavět biskupská sídla v Praze a v Roudnici. Ti se také pravděpodobně podíleli i na přestavbě dražického hradu v letech 1329 - 1334. Původní obraný hrad byl upraven na šlechtické sídlo. Nechal zvýšit hradbu. Nad starým palácem v přízemí vznikla tři obytná patra, kde se topilo v krbu, a věž s kaplí. Nový menší palác vznikl v severovýchodním rohu objektu. V té době se používaly již převážně cihly, kameny jen vyjímečně.

Byl to pravděpodobně on, kdo nechal v Dražicích postavit původně jednolodní gotický kostel sv. Ludmily. Přesný datum vzniku však bohužel není znám.

V té době již existovali nedaleké Benátky – později zvané Staré Benátky. Jenže je sužovaly časté záplavy od rozvodněné Jizery. Proto si Jan IV. z Dražic vyžádal od markraběte a správce českého království, budoucího krále a císaře Karla, povolení přenést městské právo Benátek na kopcovitější terén na druhém břehu řeky. V letech 1340 - 1349 tak vznikly Nové Benátky. Tyto názvy se zachovaly do současné doby jako názvy městských částí.

Posledním majitelem byl Jan V., který odešel z církevní služby a věnoval se již jen správě zděděného majetku. Rokem 1385 veškeré informace o něm mizí. Tak vymřel po meči tento rod, který zde hospodařil cca 150 let, ale výrazně přispěl k rozvoji této oblasti.

Pak se již majitelé obce často střídali. R. 1424 byly Dražice dobyty a vypáleny. Kostel byl v 16. století ještě upraven, ale přestal být používán a chátral. Po opravě v 17. stol. byl nově zasvěcen sv. Martinovi. Od 18. století má svoji barokní podobu.

I hrad byl po r. 1424 obnoven. R. 1526 si nový majitel postavil zámek v Benátkách. Hrad zůstal opuštěn a chátral. V jeho blízkosti – dnes na druhé straně silnice byl později vybudován hospodářský dvůr.

Dnes je od silnice vidět zřícenina tohoto hradu - nejvíce nápadná je chátrající hradní sýpka a v jejím okolí poměrně mohutné zbytky zdí, prý i pozůstatek věže s kaplí. To vše je však hodně zarostlé, převážně ořešáky. Uvnitř vede úzká cestička. Areál je v soukromém vlastnictví, vstup je tam zakázán, jak vás o tom informují všude přítomné cedule. Bohužel právě to zvyšuje zvědavost a láká k dalšímu prozkoumání. Možná cedule Vstup na vlastní nebezpečí – hrozí nebezpečí úrazu by byla aspoň v mém případě vhodnější. To bych asi váhala dovnitř vejít.

V obci je hospoda, zda je funkční, nemohu říct. Určitě však v Benátkách nějaká možnost občerstvení bude.

Takové zříceniny mne docela zajímají. Tato je však hodně zarostlá, a proto i poměrně nepřístupná. Asi odsouzená k zániku. Z té těžko někdo něco zachrání.

Pod hradem, částečně i podle Jizery vede červená turistická Svatojakubská cesta, která spojuje mimo jiné i Benátky nad Jizerou s Mladou Boleslaví. V podhradí, nedaleko silničního mostu přes řeku je rozcestí, odkud vede odbočka červené ke zřícenině. Na této odbočce začíná i modře značená turistická trasa, která vede do Milovic.