Dvacet let muzea na KS-5

Kam a jak jedeme?

Na Dolní Moravu to od nás není zas tak daleko, takže je to hezký, byť celodenní výlet na bicyklu. Kdo to má dál, může zvolit i jiný dopravní prostředek (ačkoliv příjezd do obce je momentálně poněkud komplikovaný rekonstrukcí silnice v Červeném Potoce, ale tam se dá dojet i vlakem a pak pěšky).

Za čím jedeme?

Letmá zmínka na webu slibovala na poslední zářijovou sobotu akci otevřeného dne muzea opevnění u pěchotního srubu s označením KS-5. Označení značí příslušnost pevnosti k řadě objektů v okolí východočeských Králík. Akce slibovala i ukázky zbraní a přítomnost „příslušníků“ předválečného vojska.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V den akce bylo zajištěné občerstvení přímo v místě (zdarma!), tudíž nebylo potřeba shánět jinde, ovšem pokud se nekoná nějaká akce, není problém navštívit některý s mnoha restauračních podniků v okolí. Osobně mám rád penzion Na Červeném Potoce, ze zahradní restaurace je skvělý výhled na panorama Králického Sněžníku, který se jen tak neomrzí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Okolí Králík s širokým Mladkovským sedlem bylo předpokládáno jako jedno z nástupních míst, kudy mohl na naše území vtrhnout Wehrmacht. Nástupní místo z Kladské kotliny se vlamovalo poměrně hluboko do československého území jinak chráněného pohraničními horami. Proto zde došlo k mimořádné koncentraci opevňovacích prací (Kladsko před válkou bylo částí Německa).

Není proto divu, že v okolí Králík můžeme najít dvě velké dělostřelecké tvrze (Bouda a Hůrka). Objekty těžkého opevnění byly doplněny řadou samostatných středních objektů, jako byly tzv. Pěchotní sruby, nejlehčí opevnění představovaly tzv. Řopíky (zkratka Ředitelství opevňovacích prací). Těch je na Králicku (nejen tam nepočítaně).

Socialistický režim příliš nepřál dobrovolným aktivitám občanů a ani nijak zvlášť (na výjimky) neumožňoval přístup do pevností opevnění ze 30. let (byl to přeci jen symbol buržoazní republiky a armády a politici se odmítli bránit s údajnou pomocí tehdejšího SSSR...).

Změna režimu umožnila rozvíjet dříve omezené aktivity obyvatel. Není tedy divu, že se vyrojily i různé skupiny nadšenců, kteří se jali křísit chátrající památky marné snahy o obranu první republiky.

Jednou ze skupin byl i klub vojenské historie Kralka, který od roku 1994 provozuje muzeum opevnění v objektu Pěchotního srubu s označením KS-5. Technicky vzato je bunkr umístěn na katastru Malé Moravy (potok tvoří hranici), ale snadnější přístup je přeci jen od Dolní Moravy, odbočku na okraji obce, zaparkovat se dál na louce před kravínem, potom podél ohradníku, vlaje-li vlajka, je někdo přítomen a je otevřeno. Bunkr je umístěn na malém návrší a výstupová cesta k němu je lemovaná řadou „ježků“, železných protitankových zátarasů, poměrně podrobně popsal bunkr turista Jirkacek, tudíž se zmíním jen o o pár zajímavostech, které byly k vidění. Akce v rámci oslav 20. výročí byla skutečně velkolepá, kromě důstojníků a vojínů (členů klubu), byly přítomny i dámy v retro stylu 30. let, k akci vyhrávala dobová hudba (z dobového rádia). V okolí bunkru rozmístěny přenosné zbraně pěchoty, kluci si mohli zastřílet ze vzduchovek. Zájemci samozřejmě mohli nahlédnout do bunkru, přítomní vojáci podávali výklad k umístěným exponátům. Nevím, není-li to jen samochvála, ale srub KS-5 je prezentován jako nejlépe zrekonstruovaný objekt opevnění v okolí Králík. K vidění je zde rychlopalný kanón, kulomet ve zdi, patrně jediné dochované čerpadlo na vodu (bunkr má 30m hlubokou studnu. K vidění je strojovna s motorem (výroba el. proudu), vzduchotechnika apod. Nepůvodní jsou ovšem vojenské patrové postele „Bydla“, tady jsou kasárenská, široká 80 cm, původně byla lůžka široká 60 cm.

Bez zajímavostí není, že vojáci v bunkrech byli zřejmě v době mobilizace dobře zásobení proviantem. Dle vyprávění voják při pobytu na pozicích přibral. Bohužel, opevnění nesplnilo očekávání, které do něj budovatelé kladli, to už je ale jiná a smutná historie. Nicméně i tak je muzeum dokladem umu našeho předválečného průmyslu i stavitelství.

Neopomenutelné je i blízké okolí srubu, z louky nad bunkrem si návštěvník jistě užije příjemnou vyhlídku na okolní hory Králického Sněžníku či nedaleké Hanušovické vrchoviny přímo s jejich nejvyšším vrcholem na Jeřábu.

Ostatní informace

Momentální výše vstupného je 50,-Kč dospělí, 30,- děti, 120,- rodinné. Otevřeno je přes prázdniny denně, červen a září o víkendech, květena říjen poslední sobota v měsíci, letos tedy už příliš příležitostí nebude, napřesrok ale určitě přibudou nějaké novinky. Jelikož se dalo ušetřit na občerstvení i vstupném (dobrovolné), lze zakoupit u pokladny nějaký propagační materiál.

Musím pochválit i paní pokladní, která pro cestu do Králík popsala mě dosud neznámou zkratku, modrá cyklotrasa 6272 z Dolní Moravy kolem vrchu Veselky, tedy kde je pozorovatelna tvrze Hůrka (bunkr Utržený). Kromě tradičně skvělých výhledů na Kraličák je i zajímavý směr k Dolnímu Hedeči, tudíž i Králíky a povinná návštěva oblíbené restaurace U Lípy (čili čápa).