Evropská noc pro netopýry na hradu Pecka

Kam a jak jedeme?

Vraceli jsme se domů po celodenním putování v západních Krkonoších. Ne náhodou jsme z hlavního silničního tahu odbočili na Pecku. Nad tímto městysem se tyčí zřícenina stejnojmenného hradu ze 14. století. A právě zde ČESON ve spolupráci se Správou hradu Pecka a Muzeem východních Čech v Hradci Králové pořádal Evropskou noc pro netopýry. Zájemců se sjelo více než sto, možná sto padesát. Pořadatelé vytvořili několik stanovišť, na která jsme postupně ve skupinách přecházeli. A tak jsme vedle prohlídky interiérů hradu, shlédli dokumentární film, poslechli si povídání o netopýrech, co jedí, jaký mají životní cyklus, kde se ukrývají, co je ohrožuje, jak je chránit, jak řešit problémy s jejich výskytem v obydlených lokalitách a o mnohém dalším. Asi nejzajímavější byla „praktická“ část programu, a to odchyt netopýrů do jemných sítí. Vidět netopýra z bezprostřední blízkosti, vyfotit si ho a dokonce i pohladit (má velice hebounkou srst) bylo pro každého asi největším zážitkem.

Zeptal jsem se pracovníka muzea, zda stres, který při odchytu a focení netopýři zažijí, není pro ně fatální. Dověděl jsem se, že by nemusel být, ale vyloučené to není. Noci netopýrů se pořádají hlavně z důvodu, aby lidé k těmto zvířatům našli lepší vztah. Aby se jich nebáli a nelikvidovali jejich kolonie ukryté na půdách a ve skulinách domů. Proto pár odchycených jedinců, kteří stres nepřežijí, považují za jakousi oběť či daň mající zlepšit povědomí lidí.

Za čím jedeme?

Netopýři jsou savci z řádu letounů. Jako jediní si osvojili schopnost létat. Aktivní jsou v noci. Některé druhy vylétají z úkrytů ještě před soumrakem. Ve tmě se netopýři orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají pro nás neslyšitelné ultrazvuky, a podle jejich ozvěny (odrazu od okolních pevných překážek) dokážou usměrňovat let. Rozpoznají nejen pevné překážky, ale i ostatní netopýry a hmyz, který je jejich takřka výhradní potravou.

Vedle hmyzu netopýři nepohrdnou ani bezobratlými živočichy, jako jsou například pavouci. Potravu loví ve vzduchu, nachází ji však i na listech, na zemi i na vodní hladině.

Netopýři se přizpůsobili ročním obdobím. Od května do července se samice seskupují v desítkách až stovkách do letních kolonií. Ukrývají se do dutin stromů, na půdy, do prostor a skulin staveb. V posledních letech jim vyhovují i dutiny mostních konstrukcí.

V červnu a červenci v těchto koloniích samice rodí mláďata. Každá samice jen jedno.

Mláďata se po 4 až 6 týdnech začínají osamostatňovat. Během srpna se kolonie rozpadají a začíná období podzimních přeletů.

Na podzim samci vyhledávají samice k páření. Je zajímavé, že každoročně si každý samec najde tu svoji. Zároveň se netopýři vykrmují, vytvářejí si tukové zásoby, aby přežili nastávající zimu.

Od konce října a během listopadu se netopýři stěhují do zimních úkrytů, kterými jsou jeskyně, staré štoly a různé sklepy. Zde upadají do stavu hibernace. Sníží se jejich tělesná teplota na minimum a zpomalí se všechny životní procesy. To proto, aby maximálně šetřili energií získanou z tukových zásob. Musí s ní vystačit přes zimní měsíce. Každé vyrušení z hibernace znamená zvýšenou spotřebu energie, a to může být pro netopýry osudné.

Od konce února a v průběhu března netopýři opouštějí svoje zimoviště a začínají Jarní přelety. Na jejich konci se opět formují do letních kolonií a celý cyklus se opakuje.

Netopýři hledají zejména pro Jarní a letní kolonie samic s mláďaty vhodné úkryty i v lidských stavbách. Ať už jsou to půdy kostelů, zámků nebo štěrbiny v panelových domech či za obložením balkónů. Někdy si tyto úkryty netopýři vyberou i jako zimoviště.

Nejvíce netopýry ohrožuje rušení v době porodů a odchovů mláďat, stavební činnost, uzavírání vletových a výletových otvorů. Největším ohrožením pro netopýry je však jejich záměrná likvidace člověkem, ať už z důvodu ignorace jejich ochrany nebo přetrvávání mýtů. Nejen lidmi jsou netopýři ohrožováni. Nebezpečná je pro ně také infekční nemoc, které se říká syndrom bílého nosu. Jedná se o plíseň, která dokáže vyhubit i celou kolonii. Uvážíme-li, že samice rodí pouze jedno mládě za rok, ztráty netopýrů se nahrazují velice obtížně a pomalu.

Netopýři jsou u nás chránění zákonem. Je i řada zásad, které pomohou k jejich zachování. Stavební práce se mají provádět v době nepřítomnosti netopýrů. To je u letních kolonií přibližně od konce srpna do března a u zimovišť přibližně od dubna do října. Je dobré zachovat vletové a výletové otvory. Opatření proti holubům provést tak, aby nebránily netopýrům. Pro impregnaci dřeva používat prostředky co nejméně toxické. Ztráta úkrytu se dá kompenzovat i umístěním speciální netopýří budky.

Problémy s netopýry se dají řešit různými opatřeními. Na půdu je dobré před příletem kolonie položit na podlahu igelitovou fólii. Trus, který je výborným hnojivem, lze tak lehce potom využít. Náhodnému vletu netopýra oknem do místnosti lze zabránit síti na komáry nebo alespoň zataženou záclonou. Pokud netopýr do místnosti vlétne, stačí otevřít okno dokořán a zhasnout. Netopýr zase vylétne. Šramocení netopýrů nelze zabránit. Zde pomůže několikaměsíční tolerance a trpělivost. Vysíleného netopýra není radno chytat do holých rukou. Hrozí nebezpečí pokousání. Netopýra uchopte v rukavicích nebo pomocí hadru a dejte do papírové krabice zajišťující přítmí. Poté kontaktujte odborníky.

Kolem netopýrů panují zbytečné obavy. Lidé se bojí, že se jim zaplete do vlasů. Netopýr díky své echolokaci, o které píši výše, člověka rozpozná a vyhne se mu. Rovněž plané jsou obavy, že se netopýr prokouše skrz zeď. Netopýr využívá jen stávajících skulin. Netopýři se živí hmyzem. Zásoby ve spíži nesní. Paraziti, kteří přežívají na netopýrech, nejsou přenosní na člověka.

Tolik krátce o chráněných netopýrech. Na hradu Pecka přezimuje přibližně čtyři až pět druhů netopýrů. Co do počtu kusů se jedná o menší zimoviště. V republice jsou větší. I přesto bylo možné každou chvíli vidět ve světlech reflektorů přelétávající netopýry.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V areálu hradu byl otevřený stánek s občerstvením.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Bylo to pro nás velké poznání. Dověděli jsme se hodně zajímavého. Snad tímto článkem dám někomu tip na podobný výlet v okolí jeho bydliště a pomůžu k přátelštějšímu pohledu na netopýry. Evropské noci pro netopýry se konají v září, někde i říjnu.

Pokud by se příští netopýří noc konala opět na Pecce, nedoporučuji zkracovat si cestu na Hořice v Podkrkonoší, pokud nemáte terénní vozidlo. Okresní silnice jsou zde v dezolátním stavu (to je sice obecně známé, ale "vychutnáte" si je o to více v noci). Lepší je využít silnice I. třídy I/ 16 a I/ 35.

Ostatní informace

Evropské noci pro netopýry se pořádají na celém území naší republiky. Jsou dostupné pro každého. Zajímavé jsou pro děti. I když ty menší dají brzy přednost spánku před pozorováním netopýrů. Na netopýří noc se doporučuje mít teplé oblečení a baterku.

Vstupné na akci bylo dobrovolné. Každý rád přispěl na podporu ochrany netopýrů.

Potřebné informace a pomoc lze získat u České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) se sídlem v Národním muzeu v Praze. www.ceson.org.