Furt im Wald - historický střed města a pivovar Dimpfl-Bräu

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

Takové hezké cedulky jsou na historických objektech • Fotografie (27) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Kaplička Sv. Leonarda

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jeli jsme na dovolenou na Chodsko, i když trochu oklikou. Přes Furt občas jedeme na lyže, jenže to nikdy není čas na procházku. Tak jsme tam tentokrát zajeli.

Za čím jedeme?

Furt im Wald je bavorské město, které je jen 4 km od českých hranic - od hraničního přechodu na Folmavě. Z Domažlic tam jste za 15 minut. Protéká jím říčka Kalte Pastritz, která se v jižní části města vlévá do řeky Chamb.

Podle archeologických nálezů byla tato oblast osídlena již v období 4500 let před naším letopočtem. První písemné zmínky jsou z r. 1086, kdy cíšař Jindřich IV. předal tuto osadu u brodu – tehdy s názvem Vurthe spolu s dalšími osadami v okolí správci řezenského dómu Friedrichovi z rodu hrabat von Bogen, kteří zde vybudovali hrad k obraně hranic. R. 1300 se poprvé píše, že zde na brodu v lese byla stanici mýtného. R. 1332 získal Furt im Wald městská práva, bylo proto nutno vybudovat opevnění – stavěly se vodní příkopy a hradby. V r. 1360 si postavili kostel. R. 1470 zde sídlilo pohraniční hejtmanství.

Důležitým mezníkem pro vývoj města byl rok 1861, kdy došlo k napojení na železniční trať Praha - Norimberk.

Po válce - až do r. 1957 zde bylo centrum vysídlených sudetských Němců, kteří museli opustit Československo. Uvádí se, že jich bylo přes 700 tisíc. Až do r. 1964 byl uzavřen silniční hraniční přechod na Folmavě. V tomto roce došlo k jeho znovuotevření, ale za přísných vízových předpisů. Až za 26 let - r. 1990 byla provedena demontáž hraničních zátarasů. K podpisu smluv o překračování hranic po železnici, silnici a vodních cestách došlo až r. 1995 na zdejší Radnici.

Městu se nevyhnuly boje, ani požáry, přesto se tam zachovalo několik historicky cenných budov, a to hlavně na dvou náměstích Stadtplatz a Schloßplatz a v přilehlých ulicích. A právě sem jsme se chtěli podívat.

Auto jsme nechali na parkovišti u muzea Drachenhöhle na Eschlkamer Straße. Je to v překladu Dračí doupě a pravděpodobně tam mají schovaného svého 20 metrů dlouhého, pět metrů vysokého a devět tun těžkého světoznámého draka, se kterým dokonce byli již i v Plzni. Je řízený nejmodernější elektronikou, dokonce chrlí i oheň. V době dračích slavností je zde prý plno, nyní bylo parkoviště téměř volné. Dokonce tam byly veřejné toalety, otevřené, čisté a kupodivu i zdarma. A do města to bylo sotva 0,5 km po Eschlkamer Straße a Pfarrstraße, kde jsou domy postavené převážně po požáru r. 1863.

Nejdřív jsme zahlédli malou kapličku Sv. Leonarda z r. 1930, ale za chvíli jsme už byli v centru. Informační středisko je na Zámeckém náměstí – na Schloßplatz. To je nejstarší část města. Nachází se na nejvyšším bodě, odkud bylo vidět na řeku Chamb, na brod a později i na nově vznikající mýtní stanici. Právě zde vybudovali hrabata z Bogenu svůj hrad. Ten byl zničen během husitských válek a pak i během třicetileté války. Na jeho místě byl postaven zámek. Možnost vstupu byla od západu i od východu. R. 1863 zámek kompletně vyhořel. V bývalém zámeckém dvoře zůstala pouze část čtverhranné věže Lärmerturm ze 14. století. Spodní část stavby je ze žuly. R. 1914 byla tato dvoupatrová věž s klenutým otvorem upravena na obytný dům.

Přístup na náměstí je stále ze západu a z východu – u obou těchto vstupů jsou brány, kdy byly vybudovány, to se mi bohužel nepodařilo zjistit.

Dominantou města je na západní straně náměstí 35 metrů vysoká novogotická městská věž, která byla postavena v letech 1864-66 na místě shořelého zámku. V této části náměstí je původní kamenná studna.

Vstupní portál na západní straně náměstí je součástí budovy soudu. Na jeho arkýři je od r. 1980 umístěna zvonkohra. Dvacet tři zvonky je možno slyšet vždy v 11 a v 18 hodin. Tato budova soudu je již na dalším náměstí – na Stadtplatz. Tento bývalý pouliční trh vznikl po požáru r. 1863. Je to dlouhý úzký téměř obdélník, či spíše široká ulice, vedoucí od severu k jihu. Na jižním konci náměstí je osmiboká novogotická Mariánská kašna se sochou Panny Marie z r. 1863.

Proti budově soudu na druhé straně náměstí je budova staré Radnice. Je to třípodlažní budova s balkony, s valbovou střechou a střešní věžičkou s cibulkou, se znaky města ve štítu, která byla postavena r. 1924.

Prošli jsme si celé náměstí. Za tratí jsme se zastavili v evangelicko-lutheránském kostele z r. 1903. který byl v letech 2014-2015 zrekonstruován.

Abychom se nevraceli stejnou cestou, prošli jsme to ulicí Kramerstraße až k farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Je to velký kostel ve tvaru kříže s hodinovou věží a cibulovitou kupolí. Původně pozdně gotická stavba z 30. let 18. století byla v letech 1890 – 1893 barokně přestavěná. Pod kostelem je krypta s náhrobními kameny dřívějších správců kraje. Kostely zde jsou otevřené, volně přístupné.

Kostel jsme obešli a dostali jsme se opět do staré části města, kde mne zaujal zajímavý dům, nepravidelných základů, i když značně zchátralý. Byl postaven kolem r. 1900, ale základy a jeho jádro jsou starší. Byl to bytový dům, v přízemí byla pravděpodobně hospůdka nebo nějaký obchod.

Tím jsme se dostali na Burgstraße, která vede vlevo na náměstí k Radnici. Vpravo byla vidět Hradní brána a zbytky bývalého městského opevnění ze 14. století.

K autu jsme se vraceli téměř stejnou cestou.

Ale abych nezapomněla, úplně první zastávka ve městě byla v pivovaře Dimpfl-Bräu. Historie pivovarnictví ve městě sahá do počátku 17. století. V letech 1600 – 1610 zde nechal postavit pivovar vévoda Maxmilián I. Bavorský. Již tehdy se zde vařilo i pšeničné pivo. Ve městě v r. 1774 bylo 26 rodin, kteří měli právo vařit pivo. Fritz a Anna Dimpflovi, kteří pocházeli ze staré pivovarské rodiny, získali všech 26 práv na vaření piva a r. 1933 vydražili zcela zchátralý starý pivovar. Po rekonstrukci původního objektu začali v r. 1934 vařit pivo, od r. 1950 vyrábí i nealkoholické nápoje. V r. 1960, kdy se dcera provdala a převzala se svým manželem pivovar, zmodernizovali techniku výroby. Za dalších 30 let se zvýšila produkce 20 krát. V r. 1995 vybudovali moderní stáčecí linku. zajímavostí tohoto rodinného pivovaru je, že lahvové pivo má kovové šroubovací uzávěry, které má tu výhodu, že nedopité pivo jde uzavřít, nevletí do něj vosy apod. Do pivovaru se nechá zajet, je tam kancelář - Büro, kde se nechají lahvová piva i limonády koupit. Co vše mají na skladu vidíte v hale, ze které se do kanceláře vchází.

Ve městě je víc zajímavostí, ale snad nejznámější jsou Dračí slavnosti, které se zde poprvé slavili už r. 1590. Skolení draka je nejstarší lidová hra Německa, která vychází z legendy o sv. Jiří. Historické představení se zde koná pravidelně v srpnu, je doplněno slavnostním průvodem, ve kterém je přes 200 koní a 1400 účinkujících.

Od r. 2009 zde mají i Dračí jezero – Drachensee, které vzniklo na řece Chamb. Na severozápadním břehu je socha vyrobená z oceli

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování i stravu jsme měli zajištěné v Klenčí pod Čerchovem. Tady jsme nejedli, prohlídku města jsme zvládli zhruba za hodinku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na historicky významných objektech mají skutečně elegantní dřevěné tabulky se stříškou.

Ostatní informace

Na prohlídku města stačí hodinka. Ale nebyl by problém zde najít program na celý den. Okruh okolo Drachensee měří zhruba 10 km, další 5 km okruh ze Seuchau na břehu jezera vede přes rozhlednu na kopci severně nad jezerem. Také se můžete vydat severozápadním směrem - ke hradu Voithenberg jsou to 4 km. I v jeho okolí je řada turistický tras.

Za prohlídku určitě stojí i řada muzeí.

My jsme z toho nic už nezvládli, tolik času jsme neměli. Jen jsme se ještě zajeli podívat do 5 km vzdáleného dalšího pivovaru v Arnschwangu. I tam se nechá podle řeky pěšky dojít.

Poslední aktualizace: 25.6.2016

Furt im Wald - historický střed města a pivovar Dimpfl-Bräu na mapě