Háj u Aše

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na vlakové zastávce Aš město, odkud vyrazíme přes Okružní ulici a vydáme se po lici Gustava Geipela. Na kruhovém objezdu využijeme 3. výjezd na ulici Hlavní, okolo lékárny a Goethovo náměstí, pak odbočíme Doprava na ulici Hedvábnická. Po této ulici jdeme až na její konec a dále se orientujeme podle ukazatelů. Celková cesta je dlouhá přibližně 2,5 kilometru.

Za čím jedeme?

Monumentální rozhledna, jejíž historie se píše přes 100 let, se nachází nedaleko aše, na nejvyšším vrchu české části pohoří Smrčiny, na Háji (758 m). Zároveň je to nejzápadněji položená vyhlídková věž v Čechách. Pozemky na Háji (dříve Hainbergu) odkoupilo město Aš v roce 1861 za 6.000 zlatých od rodu Zedwitzů s cílem vybudovat zde odpočinkovou parkovou zónu, což se díky místním nadšencům pod vedením Georga Ungera, ašského občana, postupně stávalo skutečností. Záměr zbudovat na Háji rozhlednu se poprvé objevuje v roce 1874, kdy byl za tímto účelem založen stavební fond. Ač byl finančně podpořen městem Aš, nestačily jeho příspěvky na stavbu věže ani po 20 letech. Teprve v roce 1895, u příležitosti oslav 80. narozenin Otto von Bismarcka, nastává obrat k lepšímu. Členové Výboru pro výstavbu rozhledny (veden ašským starostou Emilem Schindlerem) využili této příležitosti a vyzvali občany, aby chystanou rozhlednu, která bude pojmenována právě podle prvního německého kancléře, podpořili finančními dary. Poté, co byly shromážděny dostatečné prostředky, byl osloven drážďanský architekt Wilhelm Kreis o vyhotovení projektu. Ze tří možností byl nakonec vybrán projekt, jehož maketa získala nejvyšší ocenění na umělecké výstavě v Drážďanech v roce 1901. Se stavbou masivní 34 metrů Vysoké věže z žulových kvádrů (celková hmotnost cca 2.000 tun) započala ašská stavební firma v září 1902 (základní kámen položen 22. září 1902). Hrubá stavba věže byla dokončena v říjnu 1903, přičemž stavbu věže ještě pozdržela vynucená změna projektu – nutnost odlehčit klenbu a orkán, který v říjnu 1903 poškodil stavební lešení. Základním stavebním materiálem byla žula (celkem 66 metrů krychlových žulových bloků), dále 65 tisíc cihel, 58 vagónů vápna, 3 vagóny cementu a jiný materiál. Po zaplacení vstupného 10 haléřů vystoupali první návštěvníci na věž 25. prosince 1903. Tehdy jich na Háj dorazilo okolo jednoho tisíce. Když byla rozhledna za velkého zájmu veřejnosti dne 19. června 1904 otevřena, vyšplhaly se celkové náklady na její vystavění k hranici 59 tisíc rakouských korun. Rozhledna se brzy stala oblíbeným výletním místem. Místní dokonce razili hesla: „Kdo denně vystoupí na Háj, dosáhne stáří 90 let“, nebo „Kdo nebyl na Háji, ten nebyl na Ašsku“. Roku 1913 byl na rozhlednu připevněn Bismarckův bronzový reliéf od drážďanského sochaře Albrechta Gerolda st. Reliéf byl z rozhledny odstraněn po druhé světové válce. V roce 1986 provedli členové místního ČSOP opravy interiéru rozhledny a upravili nejbližší okolí. V roce 2004, u příležitosti stoletého výročí vzniku této stavby, byl vykácen porost v nejbližším okolí, který částečně bránil výhledu. V lednu 2009 byla požárem poničena nedaleká chata. Oheň zdevastoval jednak samotnou restauraci, ale i podkrovní pokoje, a také zcela zničil dřevěnou konstrukci střechy. Plameny zachvátily budovu v době, kdy byl hostinec kvůli střídání nájemců zavřený. Pravděpodobnou příčinou mohl být velmi špatný stav komína, který byl ve vrchní části děravý. Policisté zatím nevyloučili ani to, že restauraci někdo zapálil. Majitelka chaty předpokládala začít s opravami chaty ještě v roce 2009, bohužel se do dnes tak nestalo. Rozhledna požárem poničena nebyla.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádné ubytovací a stravovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásné prostředí, cestou si můžeme odpočinout v nově zřízeném víceúčelovém areálu pod rozhlednou.

Ostatní informace

Vstup na tuto nádhernou rozhlednu je zcela zdarma.