Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Holovousova naučná stezka pod Hořickým chlumem byla slavnostně otevřená dne 4. června 2011. Od tohoto data pomyslný pan Holovous, zakladatel obce Holovousy, provádí malé i velké turisty krajem od bývalých lázní Hlásek přes obce Holovousy a Chodovice až po bývalý rybník Sukdol (může se psát i Suchdol). Necelých pět kilometrů dlouhá naučná stezka využívá především svoje vlastní značení, které spojuje jedenáct památek a zajímavých cílů. Trasa naučné stezky je sice krátká, nezačíná a nekončí však ve stejném místě. Navíc její začátek i konec nemá dobrou návaznost na dopravní spojení. Proto počítejte s více než pěti nachozenými kilometry.
Pojďme si představit jednotlivé zastávky, respektive cíle, této naučné stezky. Představím je velice stručně, protože většinu z nich jsem popsal v samostatných článcích. V případě zájmu o více informaci stačí v textu kliknout na název místa.
Naučná stezka začíná u bývalých lázní Hlásek. První zmínka o osadě, která v minulosti patřila střídavě k Ostroměři a Holovousům, je z roku 1790. Koncem roku 1911 Ferdinand Tománek rozšířil svůj hostinec o šest koupelen zásobovaných vodou z Javorky. Tak založil sluneční lázně pro klientelu především z blízkého okolí. Specialitou lázní bylo sázení baněk, což je ubírání krve pomocí pijavic. Procedura byla ordinovaná bujným lidem, aby se zklidnili. Dnes objekt bývalých lázní slouží k rekreačním účelům soukromým majitelům.
Druhou zastávkou jsou na okraji Holovous tři smírčí kříže. Vážou se k tragické nehodě z roku 1640, kdy v převráceném kočáře zahynuli ženich, nevěsta a družička. Měla to být odplata rodičům nevěsty za to, že nutili svoji dceru, aby se vdala za starého sedláka, kterého nemilovala. U smírčích křížů se nacházejí také božím muka.
Třetí zastávka je v obci Holovousy, u hostince U Krejčů. První zmínka o hostinci, tehdy o krčmě, pochází z roku 1529. A to díky kuriosnímu sporu o svršky paní Elišky Karlíkové z Nežetic. Ty jí odmítl vydat její nevlastní syn Mikuláš Karlík. V roce 1922 hostinec koupil František Vávra, navrátivší se z Ameriky. Po jeho smrti se vdova Vávrová vdala za pana Krejčů. Po roce 1989 byl hostinec Krejčům v restituci vrácen. Sál hostince byl společenským místem obce. Hrálo se zde divadlo, konaly volby…. V říjnu 2015 byl hostinec v provozu, o měsíc později jsme jej viděli zavřený.
Čtvrtá zastávka je na návsi v Holovousech. Zde uvidíte rybník (požární nádrž), sochu Panny Marie z roku 1875 na sloupu ve stínu čtyř lip a barokní sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1751. Po roce 1914 byl na návsi vysázen jabloňový sad, v němž mělo největší zastoupení Holovouské malinové. S touto odrůdou holovouští pěstitelé prorazili do světa v roce 1888 na výstavě ve Vídni. Malinové jablko holovouské, jak jej pomologové oficiálně pojmenovali, bylo označeno jako nejlepší a nejchutnější. Oblíbil si ho i sám císař pán, který prohlásil památnou větu: „Toto je jablko na můj stůl“. V 80. letech minulého století byl sad na návsi vykácen. V roce 2003 se však jabloně a hrušky na holovouskou náves opět vrátily.
Hned u návsi uvidíte holovouský zámek, který je zastávkou č. 5. Do zámku se však nepodíváte, pro veřejnost je zavřený. Sídlí v něm Ovocnářský výzkumný institut. Původně barokní zámek byl v letech 1906-1907 přestavěn J. Vejrychem v pseudogotickém a secesním stylu. Zámek obklopuje park o rozloze 1,5 ha. Roste v něm 20 druhů jehličnanů a 66 druhů listnatých stromů.
Po nakouknutí na zámek skrz vrata cesta pokračuje kolem památné lípy, pomníku padlým v 1. a 2. světové válce, dále kolem U rampy a nového objektu Ovocnářského výzkumného institutu k zastávce č. 6 u holovouské obory. Do ní se také nedostanete, přečtete si pouze několik informaci o její historii a chovu zvěře.
Od obory je to co by kamenem dohodil k zastávce č. 7 u chodovických vodních nádrží a tůňky. Ve druhé polovině minulého století zde bývalo koupaliště. V roce 2005 bylo přestavěné na dvě rekreační a požární nádrže o ploše 5.700 m2, respektive 2.500 m2. Na velké nádrži je atraktivní přívoz, kterým se pomocí lana a vlastní síly přitáhnete k protějšímu břehu. Vodní nádrž hlídá skleněný vodník vyrobený Martinem Štefánkem podle návrhu sochaře Jakuba Berdycha.
Po mírném stoupáním lesem se dostanete k Čertově lávce, zastávce č. 8. Místo je opředeno legendami a bájemi hlavně o čertu. Podle něj se mostek v těsné blízkosti hradiště také jmenuje. Že jste u Čertovy lávky, vám připomene kromě informační tabule i umělecké dílo s názvem Čert od sochaře Pavla Doskočila.
Ponoříte-li se dál do lesa, značky vás dovedou k 9. zastávce, ke studánce nad školou. Ta od roku 1914 bývala zásobárnou vody pro Chodovice. Dnes už tomu tak není. U pramene na čistotu vody dbá studánková víla v podobě umělecké dřevořezby od Jana Novotného. Posedět si zde můžete na dvou lavičkách.
Z lesa vyjdete nad Chodovicemi. K zastávce č. 10, ke kostelu svatého Bartoloměje, již trefíte snadno. Odhaduje se, že základy kostela pocházejí z 12. století. Písemně je kostel doložen z poloviny 14. století. Ve věži kostela se dochoval původní zvon, jeden ze čtyř, z roku 1444. V kostele je pohřbena řada majitelů holovouského panství.
Od kostela stezka pokračuje po silnici dolů, po pár metrech odbočuje ke hřbitovu. Ještě než odbočíte, můžete si na protilehlé straně silnice všimnout pomníku Mistra Jana Husa z roku 1921 zhotoveného sochařem Jaroslavem Jedličkou podle návrhu profesora V. Suchomela.
Poslední 11. zastávka je asi 300 metrů za hřbitovem. Dojdete k bývalému rybníku, později pastvinám, Sukdol. Mnoho zde neuvidíte. Můžete si připomenout na informační tabuli popsaný příběh o rychtáři Tauchmanovi, který prohrál a propil vybrané daně, a poté se v rybníku utopil. Po sestoupení na bývalé dno rybníka se můžete podívat ke studánce. Z polní cesty vás k ní navede směrovka.
To je stručný popis Holovousovy naučné stezky. Navštívená místa jsou zajímavá, mají svoji historii, jsou okořeněná řadou legend a pověstí. Vtěsnat všechno do jednoho článku, by jej udělalo příliš dlouhým. Proto jsem většinu jednotlivých míst, jak se již zmiňuji ve druhém odstavci, popsal v samostatných článcích.
Hostinec U Krejčů v Holovousech je v současnosti (listopad 2015) uzavřený. Naproti přes křižovatku je další pohostinství. Ve sportovním areálu u vagónu v Holovousech (před zastávkou č. 6) se můžete občerstvit za příznivého počasí od středy do neděle v odpoledních a večerních hodinách.
Na studánky uvedené v článku se nespoléhejte. O studánce u zastávky č. 9 se sice píše jako o zázračné, ale v době naší návštěvy byla úplně vyschlá. Taktéž vyschlá byla studánka na dně bývalého rybníka Sukdol. I když o té si nejsem jistý, zda by voda z ní byla pitná. Rok 2015 byl bohužel srážkově podprůměrný.
Největší jistotu jídla a pití najdete ve svém batohu. Nebo v Ostroměři či Hořicích v Podkrkonoší.
Velice nás překvapilo, kolik zajímavých cílů se nachází na poměrně malém území. Přiblížit místa této části regionu nám pomohly hlavně informační tabule na jednotlivých zastávkách. Několik míst oživují různé plastiky (vodník, čert, víla). Vodní nádrž zatraktivňuje ruční přívoz, který si užijí nejen děti, ale i dospělí.
Protože Holovousova naučná stezka nemá začátek a konec v jednom místě, projdete si ji buď jako součást svojí delší túry, například z Ostroměře do Hořic v Podkrkonoší, nebo místa naučné stezky navštívíte v rámci svojí vlastní trasy.
My jsme zaparkovali v Holovousech. Odtud jsme se vydali do Hlásku po trase naučné stezky, vede v tomto úseku souběžně se žlutou turistickou značkou. Zpět do Holovous jsme se vrátili vrchem kolem lesa. U smírčích křížů na okraji Holovous jsme se napojili opět na naučnou stezku. Z té jsme se již neodklonili a došli po ní až na její konec u bývalého rybníka Sukdol. K autu do Holovous jsme se vrátili hruškovou alejí přes Chodovice. Na mapě by naše trasa zanechala nepovedenou šišatou osmičku. Je však na každém, jakou trasu si zvolí, a které zastávky naučné stezky navštíví. Doporučuji si vytisknout podrobnou mapu ze stránek www.mapy.cz.
V Holovousech, případně v Chodovicích, zaparkujete na veřejných prostranstvích zdarma. Na žádném místě, kterým projdete, se vstupné neplatí.