Hora Svaté Kateřiny – rozhledna Hláska na Růžovém vrchu

Dostali jsme se téměř až na hranice s Německem a užíváme si zdejší krajinu. Utvrzujeme se v tom, že severní část Krušných hor je skutečně krásná a že tuto oblast nechce jen tak projet s krátkými zastávkami, ale že to chce sem vyrazit skutečně na delší čas. Snad nám to vyjde příští rok. Zatím se držíme našeho plánu a objíždíme hlavně rozhledny.

Městečko Hora Svaté Kateřiny je horské městečko, které se rozkládá v Krušných horách (645 m.n.m.). Mělo to štěstí, že se rozkládala poblíž hranic s východním Německem (bývalým NDR), takže nemusela své místo uvolnit široké pohraniční oblasti, jako tomu bylo např. na Šumavě, v Českém lese a pod.

Dostanete se sem buď od Jirkova na sever (ze silnice Chomutov – Most) nebo z Litvínova na západ. Vždy je to skoro 17 km. Nechá se odtud dál pokračovat do Německa

První osada zde byla již r. 1350. První písemná zmínka je však až z r. 1480.  Od r. 1528 byla Hora Svaté Kateřiny svobodným horním městem, které však nebylo opevněno. Hlavním dolem byl Mikuláš. V rudě se vyskytovala řada minerálů, ale hlavně se zde v  16. - 18. století získávalo stříbro a měď. Ještě při průzkumu v letech 1998–2004 bylo ve vzorcích zeminy nalezeno nepatrné množství této rudy. Když vyčerpali zásoby nerostného bohatství, začala se zde rozvíjet textilní a dřevozpracující výroba.

Obec byla převážně německá, např. v r. 1930 z 1544 obyvatel bylo 1454 Němců, 30 Čechů a 57 ostatní národnosti. Po vysídlením Němců r. 1945 se sem stěhovali Češi. Nyní zde žije přibližně čtvrtina z původního počtu obyvatelstva.

Na návrší nad náměstím stojí kostel svaté Kateřiny, postavený v letech 1607-1612 na místě zdejšího prvního kostela. Současná barokní podoba je z let 1785-1786, kdy k němu byla přistavěna věž. Z této doby je i většina vybavení. Část, vč. hlavního oltáře je novodobá.

Nejstarší památkou města je na náměstí barokní sloup se sochou Immaculaty z roku 1714.

Když se z města vyjíždí okolo kostela do kopečka, dojede se téměř na vrchol Růžového kopce (729 m n.m.), kde r. 1898 začali se stavbou rozhledny, aby do své obce přilákali turisty. Protože v tomtéž roce slavil císař František Josef 50. výročí své vlády, pojmenovali rozhlednu po něm. Kamenná 16 metrů vysoká válcová věž byla slavnostně otevřena 17. srpna 1902. Již tehdy zde byla restaurace Koliba s ubytovnou. Protože byla v té době obec převážně německá, přejmenovali ji na Jahnovu rozhlednu podle F. L. Jahna, německého propagátora sportovního a turistického hnutí. Později byla ještě zvýšena o dřevěnou prosklenou nástavbu. V 80. letech 20. století byla tehdy bíle omítnutá věř uzavřena z důvodu špatného stavu schodiště. Byla sundána i dřevěná nástavba.

Rozsáhlá oprava začala až r. 2001. Byla odstraněna omítka, zpevněno původní zdivo, opravena a ocelovými nosníky zpevněna i dřevěná nástavba. Nově vznikla dřevěná přístavba okolo paty rozhledny, kde je pokladna, ale také výstavní prostory. Rozhledna získala novou podobu kamenné horské věže a nové jména Hláska. Nově opravená rozhledna byla veřejnosti slavnostně otevřena 22. června 2002 k jejímu 100. výročí. Je 21 metrů vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 8 venkovních schodů a 76 schodů uvnitř věže. Nahoře se otevře nádherný pohled, i když převážně pouze do vzdálenosti cca 5 km. Okolní kopce brání většímu výhledu. Je vidět Hora Svaté Kateřiny s kostelem sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách s větrnými elektrárnami na Strážném vrchu, Medvědí skála, osada Malý Háj s kostelíkem, Kamenný vrch a německé městečko Olbernhau. Na německém území jsou dále vidět větrné elektrárny a kopce Schwartenberg a Ahornberg. Na východě je vidět vrch Jeřabina s opravenou rozhlednou, za hezkého počasí je vidět i Loučná, nejvyšší kopec této části Krušných hor, a Milešovka v Českém středohoří.

Rozhledna bývá v zimě zavřená, její otevírací doba by měla být uvedena na stránkách města http://www.horasvatekateriny.cz/turista/zajimavosti/rozhledna-na-ruzovem-vrchu/. Jenže ničemu bohužel nelze věřit. Podle tam uvedených informací má být v sezóně otevřena odpoledne denně, tedy i v pondělí. Jenže právě v pondělí bylo zavřeno, stejně jako restaurace. Tamějšímu personálu vadilo i to, že se procházíme po venkovní otevřené terase, odkud byl trošku lepší výhled. Dokonce mi zkoušeli namluvit, že rozhledna je zavřená, protože jsou schody ve špatném stavu. Jenže jsme o chvilku později u rozhledny našli vstupenku z předcházejícího dne. Naštěstí je docela dobře vidět na obě strany i z blízkého okolí rozhledny a samozřejmě z terasy restaurace.

Vzhledem k tomu, že otevírací době rozhledny moc věřit nelze, nespoléhala bych ani na otevřenou restauraci a vzala si raději něco s sebou. Dost možná se nechá najíst dole ve městě, ale ani to nemohu potvrdit.

V okolí obce je řada opuštěných šachet. Blízko hraničního přechodu je možno navštívit Mikulášskou štolu, která byla největší a také nejznámější. Za války sloužila jako protiletecký kryt, dokonce zde měl být ukryt archiv německé říše. V současné době je zpřístupněno 420 m štoly. Přes zimu je snad zavřeno – otevírací dobu je lepší předem telefonicky ověřit – tel. č. najdete na stránkách http://www.horasvatekateriny.cz/turista/zajimavosti/stoly/.

Vzhledem k tomu, že jsme v horách, je tu celá řada turistických tras, po kterých se nechá vydat i přes hranice. Z města vede do Českého Jiřetína 23 km dlouhá naučná stezka Flájská hornatina. Do města vede další 16 km dlouhá naučná stezka Gabrielka. Začíná v Brandově, ale propojením po cyklostezce v délce 6 km se z toho nechá udělat okružní trasa.

V okolí je i hodně cyklotras, takže na své si přijdou i cyklisté. Ale moc po rovině to tady asi nebude.

V zimě se zde nechá i lyžovat. Severozápadně od města je červená a modrá sjezdovka s vlekem (převýšení 103 metrů). Tam také začíná Krušnohorské lyžařská magistrála, takže si zde na své přijdou i běžkaři. V okolí jsou ještě další lyžařská střediska.