Hrádek u Lovčic

Kam a jak jedeme?

Dnes jsou na vrchu v lese u Lovčic na Sedlčansku již jen nepatrné stopy, vynikají především příkopy a valy.

Za čím jedeme?

° Na vrchu nad Lovčicemi se rozkládá les od nepaměti zvaný Pálenka. Stávala tu i dřevěná trigonometrická věž. Nedaleko od ní tvoří vrch ostrý skalnatý výběžek spadající kolmo do hlubokého údolí. Na plošině výběžku je možno spatřit rozvaliny okrouhlé věže. Od zbytku vrchu byla věž oddělena hlubokým a širokým příkopem, přes bějž vedl zvoditý mostTrosky věže bývaly dříve velmi vysoké, byla patrná úzká okna. Podle "Pamětí Jesenice" stával zde lovčí hrádek, od něhož ves dostala jméno Lovčice, je to ovšem nedoložené.
(podle Čeňka Habarta)

° V lese na kótě 583 m jsou patrny terénní pozůstatky po bezejmenném středověkém hrádku, který zřejmě zanikl už v době husitských válek, možná i dříve. Hrad nejspíše plnil funkci vojenského nebo strážního bodu.
(podle mapy.cz)

° Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.
O opevnění neznámého jména v pozici Černý les nad osadou Lovčice prameny mlčí. Od zbytku kopce je masivním čtvrtkruhovým příkopem vysekaným ve skále odděleno jádro přibližně ve tvaru písmene L. Na zbývajících stranách je buď prudký svah nebo skála. Uprostřed jádra je přibližně kruhový pahorek skrývající snad zbytky centrální stavby, další budova stála zřejmě podél severního čela jádra. Přestože na povrchu není vidět žádné zdivo a neobjevili jsme ani žádné zbytky malty či mazanice, vzhledem k množství materiálu získaného při hloubení příkopu se dá předpokládat, že objekt byl zděný. Svou jednoduchou podobou a strategicky výhodou polohou na výběžku vysokého kopce s rozhledem do širokého okolí působí dojmem vojenského opěrného či strážního bodu bez hospodářského zázemí. V literatuře se místo připomíná jako hrádek u Lovčic, původní jméno je již zapomenuto.
(podle hrady.cz)

° Zaniklý hrádek na skalním výběžku nad cestou z Lovčic do Jesenice. Historické zprávy o hrádku mlčí a není známé ani jeho jméno. Keramickými nálezy při opakovaných povrchových sběrech, bylo možno datovat dobu života hradu minimálně před počátek 14. století.
Jednodílný areál hradu leží na malém ostrohu ukončeném skálou, který vybíhá z návrší Černý les směrem k jihu. Ze tří stran je hrad dobře ochráněn přírodními podmínkami. Kolmá skála se nachází především na jihu. Ostroh se směrem k severu rozšiřuje a na přístupové straně areál hradu opevňuje vysekaný příkop a vnější val. Příkop přetíná ostrožnu v oblouku a na obou koncích vede až na hranu srázu. Hned za příkopem v areálu hrádku se nachází valovitý relikt. Jedná se o pozůstatek čelní hradby. V západní části se ve valu nachází vpadlina, snad pozůstatek místa brány.
Uprostřed jádra se nachází výrazný kupovitý relikt, u paty z něj vystupují kameny tvořící okrouhlý půdorys o průměru 4,8m. Může se jednat o zbytek subtilního berfgritu. Starší vlastivědná literatura, zřejmě na základě zápisu v místní kronice uvádí zbytky věže, na kterých se jakýsi statkář z Bolechovic pokusil ve 2.polovině 19.století postavit rozhlednu, ale dílo nedokončil. V nedávné době byla homole poškozena při vybírání kamenů. Zbytek vnitřní plochy nevykazuje stopy zástavby, kromě místa severozápadně od homole. Zde zřejmě stála blíže neurčená stavba.
(podle stredovek.com)

mapa: 49.6239681N, 14.4984294E

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nutné vlastní zásoby

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Když vyjde počasí výlet rozhodně stojí za to.

Ostatní informace

Neplatí se nic.