Hraniční stezkou

Kam a jak jedeme?

Někdo preferuje turisticky známé, frekventované cesty, zatím co jiní milovníci přírody naopak vyhledávají méně navštěvované trasy. Této druhé skupině, milující spíše samotu a ticho, ale také romantické a kouzelné přírodní scenérie a také trochu historií, mohu doporučit tento malý, nenáročný výlet.

Výjdeme z malého městečka v malebném podhůří Lužických hor, z Cvikova, ležícího při frekventované silnici E13, asi 6km od Nového Boru. Cvikov má i celkem dobré autobusové spojení z mnoha míst. Z historických architektonických památek stojí za zmíňku původně gotický, nakonec barokně přestavěný kostel sv.Alžběty. V parčíku před kostelem stojí barokní sloupové sousoší z roku 1696. Původně stávalo na Náměstí Osvobození, odkud náš výlet začíná. Na náměstí si povšimneme empírové budovy radnice a vyhledáme turistický rozcestník, na kterém zvolíme zeleně značenou trasu.

Ta nás provede cvikovským Horním Předměstím, přejdeme zmiňovanou silnici E 13, okolo Veselého rybníku, který slouží k rekreačním účelům, čeká nás krátký úsek lesním terénem, v závěru s částečným výhledem na město a blízkou část Lužických hor. Zeleně značená cesta pokračuje romantickým Údolím Samoty, my ale zvolíme levou širší cestu, sloužící jako cyklostezka 3053, která se obloukem vrací zpět do Cvikova. Sledujeme pozorně terén a asi po 500 metrech odbočíme vpravo na stezku, na které spatříme na začátku na kmeni stromu výrazné červené označení v podobě kruhu. Červené šipky nás budou provázet po celé, zhruba 2km trase.

Již po několika stech metrech, úzké stezky, vinoucí se po příkrém okraji Údolí Samoty, narazíme na první Hraniční kámen. Jedná se o pískovcový hranol, vystupující asi 0,5 metrů nad okolní terén. S trochou štěstí rozpoznáme na jedné straně velké B, na druhé R, dále letopočet 1764 a číslo kamene. Kameny byly vztyčeny v polovině 18.století a označovaly hranice panství Sloup (Bürgstain) a Zákupy (Reichstadt).

Ze stezky se nám naskytnou nádherné výhledy do kraje, zvláště na blízkou dominantu Klíče(759m.nm.). Terén je porostlý vzrostlými borovicovými i smíšenými lesy, bohužel na některých místech se opět setkáme s drastickým zásahem dřevařů, neúprosně devastující krásnou okolní přírodu. Vcelku jsem na trase napočítal přes dvacet kamenů, ještě před padesáti lety jich zde mělo být téměř sto. Tato zajímavá památka by rozhodně měla být zachována a chráněná do dalších let.

Mimo nádherných výhledů do kraje nás stezka vede i okolo zajímavých skalních útvarů a později sestoupíme opět do Údolí Samoty, kde se zase setkáme zeleně značenou cestou. Dáme-li se vpravo dojdeme zakrátko k odpočívadle u studánky s osvěžující,údajně léčivou vodou. Pokračujeme vlevo, čeká nás napojení na modře značenou cestu, vedoucí Údolím Vzdechů. Spojené cesty nás dovedou ke skále s reliefem Bičovaného Krista a s obrázky v lidovém stylu ve skalních výklencích. Po chvíli spatříme zajímavý skalní útvar označovaný jako Panenská skála, vedlejší skální věže jsou známé jako Koráb, či Škuner.

Dále na cesty dovedou na asfaltovou komunikaci, zelená by nás dovedla k zajímavému skalnímu seskupení nazvanému Havraní Skály,cesta pokračuje pak do Nového Boru, známého svou sklářskou výrobou. Pokračujeme-li dále po modré, projdeme malebnou obcí Radvanec, obejdeme přes Maxov rozlehlý Radvanecký rybník, kde se v letní sezóně můžeme vykoupat a ocitneme se v známém rekreačním místě v Sloupu v Čechách, kde nalezneme mnoho turisticky vyhledávaných atrakcí, jako Skalní hrad Sloup, Samuelovu jeskyni, Cikánské jeskyně,Lesní divadlo, Vyhlídku na Stráži, či Skalní město a několik neméně zajímavých okruhů.

Ze Sloupu je vcelku dost frekventované autobusové spojení jak zpět do nedalekého Cvikova, či do Nového Boru a České Lípy.

Za čím jedeme?

některýchHraniční kameny dnes už nalezneme dosti zřídka. Jsou určitě zajímavou historickou památkou a navíc na uvedené trase budeme jistě nadmíru spokojeny i překrásnou přírodou. Terén není příliš náročný, přesto nedoporučuji jízdu na kolech, k tomu spíše poslouží blízká cyklostezka. Také děti se na stezce jistě vydovádí, ale chce je mít stále pod dohledem, v některých místech vede stezka po okrajích příkrých strží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dobře se dá najíst v hospodě U mlýna v Radvanci, taktéž ve Sloupu několik dobrých restauračních zařízení. O ubytování není ve Sloupu také nouze, je tam několik penzionů a u Radvaneckého rybníka nalezneme i kemp.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Každého zaujme, mimo hraničních kamenů, i kouzelná okolní krajina plná romantických míst. Trasu lze absolvovat i s dětmi, pokud nemáme kočárek.

Ostatní informace

Zaplatíme si jedině za vstup na Skalní hrad, jinak zaplať pánbůh prozatím za nabízené krásy Přírody můžeme být jenom vděční.