Island - Húsavík - historie a zajímavosti města, pivovar (Húsavik Öl), výprava za velrybami (Gentle Giants)

Při našem putováním Islandem jsme se zastavili i v tomto městečku, které bylo vlastně naší nejsevernější zastávkou. Navíc zde byla možnost vypravit se na moře za velrybami.

Městečko leží na pobřeží Grónského moře, je součástí většího města Norðurþing, které po speciálních volbách v lednu 2006 vytvořil Húsavík ve spojení s dalšími třemi obcemi. Dnes je to tedy nejseverněji položené město Islandu.

Na území tohoto města kolem r. 870 přistál Švéd Gardar Svavarsson se svojí posádkou – je považován za prvního obyvatele, který sem doplul a který zde přežil celou jednu zimu. Dokonce jako první ostrov obeplul. Údajně zde zanechal dva otroky – muže a ženu, kteří zde založili první farmu.

Húsavík je hlavně přístav, kde hlavní obživou je rybářství. Je zde i továrna na zpracování ryb.
Tady je i možnost vyjet na moře a pozorovat velryby v přírodě. Tyto výpravy se pořádají i v jiných přístavech, ale zde je prý největší šance je vidět. Pokladna Gentle Giants je u parkoviště na hlavní silnici – směrem k moři. Nechá se však parkovat kdekoli nedaleko – všude je parkování zdarma. Za pozorováním velryb se vyjíždí na otevřené rybářské lodi, takže je nutno se pořádně obléci. Ještě půjčují nepromokavé overaly, ale zimě se prý stejně neunikne. Pokud se na velryby nenarazí, je možno další den přijít zas a účastnit se další výpravy, tentokrát již zdarma. V jedné kavárně téměř naproti promítali na obrazovce upoutávku na to, co je možné na moři vidět, bude-li štěstí přát.  Už to je velice zajímavé. Nám to stačilo, na moře jsme se nechystali.
Nedaleko na pobřeží je muzeum Húsavík Whale Museum. To první bylo otevřeno r. 1997, ale postupně bylo rozšiřováno. V této zrekonstruované budově bylo otevřeno v červnu 2002. Tam se dozvíte vše o velkých mořských savcích, nejen o velrybách, ale i o delfínech a dalších kytovcích a o rybářské historii. V horním patře je možno vidět kostry 9 druhů kytovců.

Dominantou města je dřevěný kostel Húsavíkurkirkja s 26 metrů vysokou věží. Byl postaven při hlavní silnici r. 1907 ve tvaru kříže ze dřeva přivezeného z Norska. Je to snad jediný zdejší kostelík, který nemá kazatelnu. Uvnitř však bylo teplo, je pravděpodbně trochu vytápěný.

Když jsme procházeli po hlavní silnici severním směrem, zaujal nás v ulici Héðinsbraut 3 nejdřív zajímavý domek s terasou. Najednou koukáme, že je to The exploration muzeum, které je věnováno zkoumání polárních oblastí a také průzkumu vesmíru a výcviku kosmonautů. Slavnostně bylo otevřeno r. 2014 za přítomnosti prezidenta Islandu. U muzea je památník, který je vzpomínkou na výcvik kosmonautů projektu Apollo v severním Islandu v letech 1965 a 1967. Jsou tam uvedena jména 32 astronautů, kteří sem byli posláni, aby se vzdělali v oblasti geologie. Čtrnáct jich později letělo na Měsíc a sedm provedlo geologický průzkum na měsíčním povrchu. Pomník nechali vyrobit vnuci Neil Armstronga z Apollo 11, který spolu s Edwinem Aldrin přistáli 21. července 1969 jako první lidé na Měsíci. Byl odhalen 15. července 2015. Tak to bychom tu vůbec nečekali.

Všechny tyto informace jsem však získala až doma. Tam jsme na to s údivem koukali. Když jsme se patřičně vynadívali, všimli jsme si prakticky skoro naproti v ulici Héðinsbraut 4 v budově bývalé mlékárny nově otevřeného řemeslného pivovaru Húsavík Öl skupiny Brewery & Taproom. Právě otevírali. Nabízeli několik různých stylů piv, a to vlastních i z cizích pivovarů. A dokonce měli i prospekt o řemeslných pivovarech Islandu. No to měl ten můj pivař radost. Ochutnal Ipu – za tu cenu mu jedno pivo stačilo. Sice prohlásil, že se mají ještě co učit, ale přesto byl spokojen. Časem snad rozšíří nabídku i o jiné nápoje. Za nás ani kávu nevařili, přesto mi ji přinesli v termosce. Takže to byl další šok.

Ve městě je velká možnost občerstvení i ubytování, převážně v centru, blízko přístavu. Jsou tam i prodejny potravin a státní obchod s alkoholem Winbodín. V severní části města je kemp.

Je to malé městečko se zajímavými dřevěnými domky, zvlášť při pobřeží. Zaujal nás i na zdejší poměry poměrně velký kostelík, který byl otevřen. Rádi se chodíme do kostelíků podívat, líbí se nám, jak se od sebe liší a jak jsou ale úplně jiné než u nás.

Z města se nechá pěšky dojít k jezeru Botnsvatn a obejít ho – je to cca 10 km s převýšením něco přes 300 metrů. Asi se tam může dojet i autem, dokonce je tam i značka pláže. Jen to počasí se asi vybrat nedá.

Zhruba 50 km na jih je jezero Mývatn – v jehož blízkosti je zajímavá turistická oblast, kde je prý vše, za čím se na Island jezdí.