Jarní výstup na památné Bradlo

Kam a jak jedeme?

Tento tip na další „zdravotní koronavirový“ výlet je určen převážně obyvatelům Šumperska a demilitarizované části Hané, tedy těch měst a obcí na placce, které nejsou „obklíčeny tanky a policejními kordony“. Výlet je to sice celkem nenáročný, ale 300 m převýšení se pěší ani cyklisté nevyhnou. Za hezkého počasí, jaké zavládlo poslední březnovou sobotu, je to výlet o to příjemnější a kazí ho snad jen ty úseky, na kterých si člověk musí kusem hadry zakrývat většinu obličeje.   

Za čím jedeme?

Pomyslnou startovní čáru jsme si vytyčili u vlakové zastávky v Nové Hradečné, kde jsme také odstavili naše auto. Před námi bylo více než tříkilometrové stoupání po červené TZ, během kterých jsme museli z 298 nadmořských metrů vystoupat na kótu s číslovkou 599. Většina trasy vede po polní a lesní cestě (a po NS Krajinou památného Bradla nebo též S čertíkem Bradlíkem), jen závěrečný úsek je hlavně o překonávání překážek. Vichřice si zkrátka pohrála i s touto lokalitou a padlých stromů je zde více než stejně postižených dívek na E55.

Díky tomu je ovšem panoramatický výhled z vrcholové plošiny Bradla takřka ničím nenarušen a k úplné spokojenosti chybí už snad jen nějaká tabulka, která by osvětlila, cože to turista ze skály vlastně vidí. Ne každý je domorodec a i takový může občas tápat. Na to, že nejsme nijak mimořádně vysoko je navíc nabídka poměrně pestrá: Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, Nízký Jeseník, Hornomoravský úval s Hanou … a ti bystrozrací prý mohou zahlédnout i Chřiby a Hostýnské vrchy.

Samotné Bradlo je více než 20 m vysoký skalní útvar, který tvoří kvarcit doplněný slepencem. Je nejvyšším vrcholem úsovské vrchoviny, která je součástí vrchoviny Hanušovické. Říká se mu Moravský Blaník, vážou se k němu různé pověsti a je nejen oblíbených cílem turistů, ale i rájem horolezců. Tuto činnost si zde pod dohledem zkušených matadorů před dvěma desítkami let vyzkoušela i má - tehdy ještě malá – dcera. Tak jsme tady i trošku zavzpomínali, bohužel i na ty z účastníků tehdejší skvělé akce, kteří už nejsou mezi námi. Nostalgii jsme však omezili na minimum.

Po patřičném pokochání se vyrážíme na cestu zpět. Tentokrát po modré TZ, která nás za stálého klesání zavede do malé vísky Lipinka. Přesto, že zde nežijí ani dvě stovky obyvatel, mají už i tady svou vlastní malou NS. Z Lipinky pak pokračujeme – převážně po asfaltové silnici – zpět do Nové Hradečné. Pár pěkných výhledů a poté už nás čeká jen auto a odjezd do Šumperka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzhledem k tomu, že celková délka našeho výletu nepřesáhla 8 km (a pokud ano, tak jen velmi lehce), žádnou zbytečnou zátěž jsme s sebou nenesli (narazili jsme ovšem i na skupinku, která se nebála nést na stejnou vzdálenost alko i nealko řádově v litrech).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Nádherné počasí, pohyb na čerstvém vzduchu, velmi dobrý výhled z vrcholu Bradla a celkový klid a pohoda během celé trasy. Romantická duše se užila i pohledy na pestrobarevný poletující křídlatý hmyz (těch motýlů bylo opravdu neuvěřitelné množství) i na dravce kroužící nad našimi hlavami.

Nelíbilo: Celkovou spokojenost narušil snad jen smutný pohled na vyvrácené a polámané stromy.  

Ostatní informace

Závěrem by možná stálo za upozornění, že ti, kteří jsou díky agresivní mediální masáži v současné době skutečně vyděšeni a vidí koronavirus všude kolem sebe, ať teď raději na Bradlo nechodí. Lidí tu totiž asi bylo více, než by se naší vládě líbilo, a většina z nich své nezakryté obličeje nastavovala hřejivým slunečním paprskům. Roušky ale byly u všech ve stavu pohotovostním …