Jiráskovy skály - naučná stezka, zámek a zřícenina hradu Skály

Včera jsme si prošli Teplické skály, ráno jsme se byli podívat na rozhledně Čáp, tak už nám tady zbývá jen naučná stezka Skály - Bischofstein se zříceninou hradu Skály. To vše se nachází v dalším skalním městečku v západní části Jiráskových skal.

Jiráskovy skály jsou součástí Teplicko-adršpašských skal – jsou na jejich jižním okraji. Právě tady byla zřízena jen asi 0,8 km dlouhá naučná stezka Skály - Bischofstein se 4 zastaveními. Úvodní tabule je hned na hlavní silnici a dovede vás okolo zámku a Černého jezírka ke zřícenině hradu Skály, který byl vybudován koncem 14. století na ochranu obchodní stezky. První písemná zmínka je z r. 1393. I když ho r. 1447 pobořili Slezané, byl ještě obnoven a používán do poloviny 16. století. R. 1576 je uváděn již jako pustý. Ještě dnes jsou částečně vidět místnosti vytesané ve skále a klenuté sklepní místnosti. Vrchol je upraven jako vyhlídka. Jsou vidět Javoří hory, Broumovské stěny, Orlické hory a Kamenné hory v Polsku. Je samozřejmě vidět i rozhledna Čáp na protějším kopci.

Krátce po založení hradu vznikl v podhradí poplužní dvůr a vesnice. Po zániku hradu – r. 1582 zde byla postavena i tvrz, která r. 1607 byla přestavěna na zámek. Jako materiál sloužil i rozpadající se hrad. Dokonce zde byl i panský pivovar. R. 1662 panství koupil pozdější první královéhradecký biskup. Po jeho zvolení biskupem ho věnoval kapitule Královéhradeckého biskupství. R. 1666 si ho přestavěli na letní sídlo. Proto byl původní název obce Bischofstein (Biskup), který se používá dodnes, i když oficiální název to není. R. 1766 si zde zřídili i malou kapli sv. Jana Nepomuckého. R. 1825 byl zámek empírově upraven do dnešní podoby. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou a  zastřešeným schodištěm. Toskánské sloupy podpírají strop nad schodištěm, který je zakončen šestibokou dřevěnou věžičkou s barokní lucernou. Dříve tam býval zvon. Pivovar po levé straně zámku byl zbourán počátkem 20. století. Hospodářská budova, kde dřív bývaly stále, se zachovala. Do zámeckého areálu se vjíždí přes původní stodolu. Proti zámku byla r. 1841 postavena klasicistní budova, která sloužila pro bydlení a práci úředníků. Za první republiky byla v prostorách zámku ubytovna KČT. Po r. 1948 zámek získalo město Teplice, které objekt zrekonstruovalo. Dne 16. srpna 1953 zde bylo otevřeno Muzeum Aloise Jiráska. Později zde byla otevřena i restaurace. Dokonce na přelomu 50. a 60. let 20. století na nádvoří zámku místní občané sehráli hru A. Jiráska Skály. Děj tohoto románu právě sem A. Jirásek umístil. R. 1974 byl objekt z důvodu nevyhovujícího stavu uzavřen. Dnes je zde ubytovací penzion s veřejně přístupnou restaurací.

V obci není veřejný vodovod, ani kanalizace. Trvale zde žije asi desítka obyvatel, jinak to jsou chalupáři, kteří si rekonstruovali původní objekty nebo si postavili nové – převážně v severní části obce. Cestou k rozhledně jsme dokonce viděli nádhernou chalupu, která byla nově postavena jako replika staré rozpadající se chalupy.

My jsme se okolo zámku vydali ke zřícenině hradu a cestou zpátky jsme si obešli malé skalní Černé jezírko, které svůj název získalo podle tmavého zbarvení vody. Je způsobeno rašelinou na dně jezera. Je to další nádherný kousek zdejší přírody – tu nádheru ještě umocňují za ním obrovské skály.

Jediná možnost občerstvení je v bývalém zámku. My jsme zde byli příliš brzy, ještě bylo zavřeno. Ve většině případů otvírají až v 11 hodin. Bližší informace ohledně ubytování i stravování si najděte na http://www.bischofstein.cz.

Jen se budu opakovat - je to stejné jako v Adršpašských skalách a Teplických skalách. Je tu nádherně. Je pravda, že skal tu není tolik a nejsou tak vysoké, ale je tu zase úžasný klid a pohoda. Mám pocit, jakoby to byl zapomenutý kraj.

Je tu klid, ale řada možností na výlety. Od rozcestníku v centru osady se nechá po modré dojít po 3 km ke sjezdovce v Kamenci a po dalších 2 km na vlakovou stanici Teplice nad Metují – město. K hlavní žel. stanici Teplice nad Metují je to po žluté necelých 5 km. Po červené je to 11 km k vlakové stanice Malé Svatoňovice, rodišti bratří Čapků nebo na druhou stranu 9 km na parkoviště pod Ostašem a Kočičími Skalami. Zhruba 1,5 km je to k rozhledně Lenka (po silnici směr Stárkov a dál vlevo přes louku po neznačené cestě). Takových neznačených cest je tady víc. V zimě jsou tady i udržované běžecké lyžařské stopy. Takže až tak zapomenutý kraj to nebude.