K nejvýchodnějšími bodu České Republiky.

Kam a jak jedeme?

Jdeme autem na Jablunkovsko (Bukovec)

Za čím jedeme?

Jdeme navštívit nejvýchodnější bod ČR.

Díky hře geocaching jsem si lze snadno rozšířit rejstřík cílů svých výletů. Kolem této hry je vytvořeno mnoho statistik a různých vychytávek, které ji dělají ještě atraktivnější než je. Jednou takovou je možnost získat pěkně graficky vyvedené virtuální odznaky na svůj profil. Pro jejich získání musí „kačer“, jak se hráči geocachingu mezi sebou říkají, procestovat republiku křížem krážem od kraje po kraj a to doslova. Neberte to ale úplně tak jak to vypadá. V tomto případě stačí navštívit čtyři místa s okrajovými body všech světových stran v naší krásné vlasti.

Jako první jsem si vybral ten nejbližší, ke kterému to mám z Havířova vzdušnou čarou cca 41 km. Jako většina populace u nás, tak i já žil dlouhá léta v domnění, že tento cíl se nachází v Hrčavě. Pokud si všimnete podání médií, či jiných zdrojů na toto téma, tak zpravidla si nic jiného ani nelze moc připustit.

Není to tak dávno, co jsem měl za to, že nejvýchodnější bod je napevno spojený s Trojmezím, kde se stýkají hranice tří států: České Republiky, Slovenska a Polska. A nakonec jsem docela rád, že už vím, že zeměpisné poměry se zde mají přece jen jinak. I když by to hezky vypadalo. Minimálně pro politické reprezentace dotčených zemí, stačí se podívat, jak se na zmíněném Trojmezí snaží zviditelnit.

To, že nakonec kvůli návštěvě nejvýchodnějšího bodu vůbec nebudu muset apriory jet přímo do Hrčavy, ale do sousedního Bukovce, mne navedl opět geocaching. Nedaleko tohoto bodu se totiž nachází keš s názvem Nejvychodnejsi bod CR /The easternmost point of CR https://www.geocaching.com/geocache/GC1DP3G_nejvychodnejsi-bod-cr-the-easternmost-point-of-cr. Což mluví samo za sebe.

Díky nalezení této keše jsem mohl získat právě ten v úvodu zmíněný odznak. Stačilo si tedy jen vybrat hezký jarní den (duben 2017) a mohlo se jít „na věc“.

Na místě samotném mně upoutala bronzová a nebo mosazná plastika mapy ČR, upevněna na výrazném kamenném podstavci. Na mapě je symbolicky vyznačen nejvýchodnější bod a taky jeho souřadnice. Okolí kolem kamene a desky působí moc příjemně. Nachází se mezi vzrostlými stromy, turistům k dispozici jsou přístřeškem chráněny dvě lavičky s masivním dřevěným stolem a informačním panelem. Výjimečnost místa jistě pomáhá umocňovat i hraniční říčka Oleška, tekoucí pod svahem. Svah se za plastikou příkře lomí hned za dřeveným zábradlím, naštěstí to smysluplně chrání ty, kteří by při zájmu o fotky u plastiky zapomněli na opatrnost. Dále je zde symbolický rozcestník na mnohé velice vzdálené cíle a schůdky k říčce.

Jak se tam dostat. Ze silnice č. 943 Bukovec – Istebna (PL) odbočit kousek před bývalým hraničním přechodem vpravo na místní komunikaci. Název ulice momentálně neznám, ale vede tam zelená turistická značka, tak snad to je dobrá pomůcka. Po ujetí cca 680 m lze dojet autem je malé parkoviště, vlevo je poblíž info panel na kraji louky u remízku, který pohledem od silnice působí jako statný les. Od parkoviště to je k cíli přímou cestou cca 280 m. Ta by ale vedla přes chráněnou rašelinovou louku, proto použijte trasu delší vpravo kolem remízku.


Projdete se sice o něco přes 200m dál, ale zato se z devíti info panelů, postavených kolem chodníku, dozvíte mnoho zajímavého o zdejší lokalitě. Pokud byste byli s časem hodně na „štíru“, tak lze použít zkratku přímo ze silnice č. 943, kopírující vzdušnou vzdálenost k bodu (cca 110m). Kousek před zatáčkou odbočuje k němu málo znatelný chodníček, na jehož konci je ale nutné nějak překonat říčku Olešku, můstek tam žádný není. V říčce nebývá mnoho vody, zejména v létě by to neměl být problém, takže záleží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V průběhu této krátké trasy nebyla potřeba navštívit restauraci a ani zajišťovat ubytování

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásná příroda cestou k nejvýchodnějšímu bodu a i místo samotné

Ostatní informace

Vstupné zdarma