K pramenům Úslavy a na vrchol Drkolné.

Kam a jak jedeme?

Hledat pramen pravostranného přítoku Berounky, řeky Úslavy není vůbec nic jednoduchého. Délka celého toku je 96,3 km a za místo pramene řeky se udává pastvina jihovýchodně pod vrcholem Drkolné ( 729 m.n.m.), v nadmořské výšce 637 m. Horní tok Úslavy se jmenuje Bradlava a toto jméno má až k žinkovskému rybníku, Labuti. Odtud je to již Úslava. Ale zpět k prameni. Říčka se asi půl kilometru západně od obce Čihaň dělí na dvě větve, severní a jižní. Ta jižní začíná na výše uvedené pastvině, ale ta severní je ještě o něco delší, a pramen je v osadě Nový Dvůr, severovýchodně pod Drkolnou a to ve výšce 690 m.n.m. A teď, „babo raď!“. Obě ramena také mají hned pod prameništi malý rybníček a tak je jasné, že musíme zajít na obě místa. Jako výchozí bod jsme si vybrali obec Čihaň a za podmračeného nedělního rána vyrážíme na cestu k pramenům.

Za čím jedeme?

Z Čihaně vycházíme podél říčky k západu. Za posledními domky jdeme okolo koupaliště a procházíme dále lesem a později nás cesta vede mezi loukami. Zacházíme do vísky Lukovitě, odkud chceme začít s hledáním. Samotná ves leží na svahu obráceném k jihu. Menší náves zdobí kaplička a vedle je pomník ruského partyzána, který ve vsi zemřel ke konci války. Domy, až na jeden, jsou většinou novějšího data, a ten jediný na severním okraji obce nese prvky selského baroka. Odtud jdeme polní cestou k severu. Vlevo se díváme na odlesněný vrchol Drkolné a napravo je dosti podmáčená louka a nedaleko ní malý rybníček. Jsme na místě a máme možnost značného výběru. Žádné mokřadisko, a že jich tu jsou desítky, se nám nezamlouvá, ale nakonec končí hledání úspěšně. Zřejmě někdo z místních se rozhodl pramen vykopat a nalezl jej pod mezí s křovisky a stromy. Pramen byl vykopán určitě nedávno a jistě bude následovat jeho úprava. Voda je průzračná a dno písčité. Odtud stoupáme po jižním svahu hory Drkolné do osady Nový Dvůr a dále pěknou cestou až na její vrchol. Za dobré viditelnosti to musí být pohádka, Šumava jako na dlani. Snad se to příště podaří. V Novém Dvoře objevujeme rybníček a nad ním rozbahněné prameniště, přímo na zahradě jednoho domu. Potůček pod rybníkem byl upraven do přímky a tak na prvním můstku jej přecházíme a cestou údolím přes louky a lesy se při severní větvi vracíme do Čihaně.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Turisté sem zřejmě moc nechodí a tak jídlo a pití je dobré nést na zádech. V Čihani sice hospoda je, ale otevírací doba je přizpůsobena místním.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I když Jarní den spíše připomínal podzim a teplo zrovna nebylo, tak procházet touto krajinou má něco do sebe. Okouzlila nás loučka rozkvétajících podbělů či krásné listy kopytníku evropského, nebo i rašící růžice pcháčů. Lesy jsou zde s převahou smrků a s menší příměsí listnatých stromů.Jistě upoutají zákoutí s velkými kameny a stromy, ale i rozlehlé pastviny. Samotná říčka se prodírá v nekonečných zákrutech lesy a občas si břeh ozdobí trsem sněženek. Pro geology výjimečná hora Drkolná má také své mimořádné postavení mezi místy s výhledem na Šumavu. Trochu nás zamrazilo při pohledu na prameniště v Novém Dvoře.

Ostatní informace

Kromě jediné cyklostezky tudy nevedou žádné značené cesty. Dobrým vodítkem je samotná říčka. Drkolná je nejvyšším bodem Nepomucké vrchoviny. Celá cesta i s několika menšími zacházkami má okolo 6 až 7 kilometrů. Vše je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.