K vodopádům Bílého potoka

Kam a jak jedeme?

Ač byl konec února, vypravili jsme se na místo, které je za normálních okolností v zimních měsících skoro nedostupné. Letošní zima-nezima nám však dovolila vypravit se do Bílé strže a obdivovat zde pěkné vodopády na Bílém potoce.

Za čím jedeme?

Naše cesta začala na vlakovém nádraří Hojsova Stráž Hamry, odkud nás žlutá značka po necelých pěti kilometrech dovedla až k vodopádům. Tato cesta, ač není moc dlouhá, je díky zdolání značných výškových metrů celkem náročná. Od nádraží, které se nacházi v nadmořské výšce 747 m, sestoupíme skoro o 120 metrů níže do údolí řeky Úhlavy a odtud pak už budeme jenom stoupat k vodopádům a to o více jak 300 výškových metrů, které překonáme na necelých čtyřech kilometrech. Ale ta námaha stojí za to. Výhledy z cesty, kterým v zimních měsících nebrání listí stromů jsou moc pěkné a i samotný Bílý vodopád se přírodě povedl. Pod Bílým vodopádem se nacházejí ještě další vodopády Bílého potoka, ale ty nejsou bohužel pro značně náročný terén přístupné. Nazpět jsme se vraceli stejnou cestou, takže většinou z kopce. Závěrečný výšlap k nádraží v Hamrech tj. překonání 120 výškových metrů na necelém kilometru se stal v našem podání spíše výběhem. Čas odjezdu vlaku se nemilosdně blížil, ale s vypětím všech sil jsme ho stihli a tak nic nezkazilo povedený výšlap k největšímu vodopádu Šumavy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Celý výlet jsme absolvovali za necelé dvě a půl hodiny, takže jsme vystačili s vlastními zásobami. Zasloužená odměna v podobě orosených sklenic nás čekala až po příjezdu do našeho dočasného domova v Železné Rudě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet neměl chybu. Vodopády, výhledy přes údolí Úhlavy a i samotná Bílá strž, jsou kouzelnými místy Šumavy.

Ostatní informace

Vše je volně přístupné, takže jediným finančním nákladem byl lístek na vlak.