Kanton Graubünden (Švýcarsko) – ráj stvořený pro cyklisty a turistiku

Kam a jak jedeme?

Graubünden leží na jihovýchodě Švýcarska. My jsme zvolili dopravu leteckou Praha – Curych a odtud (až vražedně přesnou) veřejnou Dopravou (vlak + autobus). Let z Prahy do Curychu trvá cca 80 minut, přímo pod letištěm je vlakové nádraží – přestup z letadla na vlak je tak dílem okamžiku za použití eskalátorů. Cesta veřejnou Dopravou (STS) až do městečka Pontresina pak trvá asi 2,5 hodiny. Pro své cesty po Švýcarsku veřejnou dopravou si zajistěte Swiss pass http://mojesvycarsko.com/clanek/386-sts-swiss-travel-system. Nejen že vám kompletně zajistí pohodlnou dopravu, ale navíc má i další využití jako jízdenka na projížďku lodí po jezerech, nebo jako vstupenka do muzeí. Možnou alternativou je pochopitelně i cesta automobilem – vzhledem k čekání na letišti před odletem je tato varianta jen o málo pomalejší a dá se stihnout cca za 7 hodin svižnější jízdy.

Za čím jedeme?

Graubünden je nejvýše položená turistická oblast v Alpách. Běžně se zde budete pohybovat v nadmořských výškách od 2.000 do 3.000 m n.m. Nejvyšší vrchol Piz Bernina dosahuje výšky 4 049 m n. m. . V regionu je 11.000 km pěších tras a 4.000 km tras cyklistických. Tato ohromující čísla tak vysílají jednoznačný signál, komu je návštěva tohoto regionu předurčena. Je to ráj pro cyklisty a turisty, kteří milují horské prostředí s neskutečným počtem výhledů na skalní štíty, do horských údolí, nebo tyrkysově zabarvených jezer.

Pojedete-li z Curychu vlakem, pohledy na jedno z takových (Curyšské jezero) vás bude provázet i část cesty do Graubündenu. Osobně dávám přednost Dopravě po „vlastní ose“, ale veřejná doprava ve Švýcarsku je natolik „vymakaná“, že jí může konkurovat snad jen doprava v Japonsku! Vše jezdí naprosto přesně, jednotlivé spoje na sebe logicky navazují. Vlaky jsou rychlé, pohodlné, tiché – nikde nic nerachtá ani nedrncá. Nic vás neruší a tak už samotná cesta je příjemným zážitkem.

Z pohledu cyklisty bych rozdělil možnosti vyžití v Graubündenu do několika skupin. Vynechal bych cyklistiku silniční – po silnici se dá jezdit všude. Pro milovníky adrenalinu jsou tu především skvělé tratě pro Downhill – na kopec vás i s kolem vyveze lanovka, dolů jedete na kole. Takto napsané to vypadá vcelku jako idylka, skutečnost je však pro netrénované, neznalé jedince daleko brutálnější. Hlavně pokud je váš průvodce evidentně „zapáleným sjezdařem“, který si hodlá užít každý kámen, kořen či skálu (a vesele přes ně na kole skáče)! Možná nás už měl varovat pohled na kolo, na kterém přijel (odpružené obě vidlice, kotoučové brzdy, pláště široké skoro jak na motorce). Kdybych to měl nějak jednoduše shrnout: po pěšinkách, kde bych se bál jít pěšky jsme „fičeli“ na kolech. Naštěstí se objevil i tak kamenitý úsek, kde musel i náš vůdce kapitulovat a přes kameny kolo přenést. Pochopitelně trochu přeháním a i když byla tato zkušenost za hranou toho, co bych zkusil sám od sebe (musím živit rodinu a tento typ „sebevraždy“ si prostě dovolit nemohu) – pro bikery sjezdaře jsou tu naprosto nepřekonatelné terény!!!

Pro „běžné“ cykloturisty platí předchozí věta také, s tím rozdílem, že se dá jezdit i po běžných, širších a pohodlných cestách. Jen bych připomněl, že se budete pohybovat cca o 2.000 metrů výše, než při cyklovýletech v ČR. Tento rozdíl jsem si uvědomil při projížďce hned první večer, v prvním větším kopci – kdy se mi povážlivě přestalo dostávat kyslíku. Další dny se tělo již mírně aklimatizovalo, ale i tak jsem svoji kondici v této nadmořské výšce shledal jako katastrofální (ostatní na tom byli znatelně lépe). Bude-li vaše fyzička obdobně chabá jako ta moje, nezoufejte. Pořád je tu ještě možnost třetí – jezdit po cyklostezkách kolem jezer (z logiky věci mají většinou rovinatý charakter). Tady lze jednoznačně doporučit oblast kolem St. Moritz http://www.engadin.stmoritz.ch/sommer/en/, kde je jezer hned několik. Na jedné straně můžete sledovat průzračně čisté vody jezer, nebo opalující se slečny a pokud odtrhnete oči, tak vás na straně druhé vždy ohromí panorama hor, stoupající z údolí k nebi. Kdo by něčemu takovému odolal…

Pokud vám síly nestačí, ale přesto chcete vyrazit na kole k výšinám, pak je jednoznačnou volbou zapůjčení elektrokola (e-bike). Navíc tak pokoříte nejednoho pravověrného bikera (když kolem něj profrčíte v kopci naprosto svěží). E-bike zvládne bez problémů i těžší terén, jen je třeba si dát pozor při brždění, protože je oproti běžným kolům trochu těžší. Jinak je to ale velice pohodlný způsob, jak si prodloužit a zpříjemnit své cyklovýlety!

Patříte-li mezi ty pravověrné bikery, pak musíte bydlet i v hotelu, kde se dá na kole dojet až do pokoje. Ano, i něco takového je možné. Hotel Cube Savognin www.cube-hotels.com je koncipován přesně pro potřeby cyklistů. Schody tu nenajdete – ke svému pokoji do vyšších pater dojedete, nebo kolo dovedete po bezbariérových „nájezdech“. Vypadá to trochu jak v nadzemních garážích. V „předpokoji“ si bikeři mohou zavěsit kola do držáků, odložit propocené oděvy a boty a do vlastního pokoje pak už vstoupit „nezablácení, nezaprášení“. Kolo je lepší očistit před hotelem tlakovou myčkou…

Pro pěší turisty pochopitelně platí všechny výše uvedené možnosti a je jen na vás jak dlouhou, či výškově náročnou trasu si vyberete. Trasy jsou tu značeny podobně jako u nás, jen na rozcestích najdete na ukazatelích délku trasy zobrazenou v čase a ne v kilometrech. V horském terénu je to daleko důležitější údaj. My jsme ušli (dle GPS) vzdálenost cca jen 16 km, ale trvalo nám to něco přes 5 hodin – a to jsme se nijak neflákali. Oproti adrenalinovým cyklistům máte ale tu výhodu, že se můžete kochat výhledy podstatně častěji – aniž by vám hrozil pád a případné zranění! A je se opravdu na co dívat. Nádherné scenérie hor doplňují pasoucí se krávy, které jak jinak, cinkají zvonci. Nemá cenu něco dlouze popisovat – podívejte se do fotogalerie. I když ani z fotky není plně patrná majestátnost zdejších hor.

Ať vyrazíte do hor pěšky, nebo na kole - určitě vyražte s kvalitní výbavou. Funkční prádlo a vůbec kvalitní sportovní oblečení a obutí je tu nutností i v létě. V polovině července, kdy v údolí byla ráno teplota přes 20 °C bylo v 2.800 m n.m. jen 7 °C a poletoval tam i lehce sníh. Pro Downhill taky nebude kolo z Tesca tou pravou volbou !

Naši krátkou návštěvu Graubündenu jsme končili v městečku Lenzerheide http://lenzerheide.com/en/summer (1.475 m n. m.) a jeho okolí. Musím přiznat, že tam se mě osobně líbilo nejvíc. Terén pro kolo mi tu přišel tak nějak méně náročný (nebo jsme se v Downhillu už zdokonalili?!?). V údolí jezero (ve kterém se i při troše otužilosti dá koupat), na jedné straně údolí hory dosahují 2.500 m a na druhé straně Rothorn 2.861 m n. m.! Říká se, že je z něj vidět tisícovka vrcholů – já je sice nepočítal, ale věřil bych tomu. I v červenci ostře kontrastují zelená údolí s bílou sněhovou pokrývkou těch nejvyšších štítů, navíc na pozadí s azurovou oblohou – pokud tedy chytnete tak parádní počasí jako jsme měli my! Ten pohled je naprosto fascinující a přál bych každému ho alespoň jednou v životě spatřit. Na Rothorn jsme vyjeli lanovkou, ale z mezistanice dolů jsme to vzali na koloběžkách. Koloběžky jsme si vypůjčili v www.pesko.ch když jsme vraceli kola. A jízda na nich je parádní zábava - navíc bezpečná…

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

O Švýcarsku se obecně říká, že je drahé – do jisté míry to tak je. Ceny v hotelech a restauracích jsou i v Graubündenu pro našince s průměrným příjmem opravdu posazeny výše. Na druhou stranu třeba v hotelech dostanete už k jedné, či dvěma nocím, zdarma kartu na lanovky. A pokud si potraviny nakoupíte v obchodě (je tu rozšířen COOP a Interspar) tak tam ceny již tak vysoké nejsou. Např. 0,5l plechovka piva v obchodě stojí cca 0,85 CHF (necelých 18,- Kč). V restauraci ale počítejte s cenou kolem 5 - 6 CHF (cca 100 - 120,- Kč). Když už budete v obchodě – můžete nakoupit i vhodné dárky domů. Ženy a děti jistě ocení místní vynikající čokolády, nebo vyhlášené sýry. Pokud jste na tom finančně lépe, pak si domů jistě odvezete hodinky některé ze světoznámých značek, případně nůž … a bude z vás rázem McGyver!

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hory, jezera - prostě příroda a neskutečně přesná a promyšlená veřejná doprava!

Ostatní informace

Spoustu informací o Švýcarsku najdete na: http://mojesvycarsko.com/

Že mají ve Švýcarsku smysl pro humor dokazují jejich parádní „zvací“ videa – viz:

http://www.youtube.co/watch?feature=endscreen&NR=1&v=Mge9pxbVHQY

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=LpCQuzF4dU8

Při cestě do Švýcarska můžete využít služeb CK – tady bych doporučil raději menší cestovky, které vám se znalostí místního prostředí pomohou s výběrem a ušijí vám zájezd na míru dle vašich požadavků – např.:

www.eventrip.cz

www.ckrubikon.cz