Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
Karlova Studánka – předvánoční a skoro zimní
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Do Karlovy Studánky. Autem případně busem, nádraží tu není (nejbližší je ve Vrbně). O smysluplnosti návštěvy se nakonec před časem zmínil i jakýsi americký časopis (volně přeloženo Časy Nového Yorku), který horské lázně zařadil mezi 46 lokalit celého světa, které je potřeba vidět.
Osobně tak zcestovalý nejsem, ale pokud jde o Jeseníky a nevidět Karlovu Studánku, to už na ostudu je.
Za čím jedeme?
V podstatě důvod výletu už je naznačen. Pokud ale není návštěvník přímo pacoš, neboli chorý, nejede sem ani tak za léčebnými kúrami, ale spíš za shlédnutím nějakých památek, přírody, užít si občerstvení, nějaké atrakce apod. Založení lázní spadá do doby na přelomu 18. a 19. století. Zmínky o užívaní zdejších minerálních pramenů spadají sice do století 17., ale jen krátkodobě. Do té doby byla osada nad Ludvíkovem spíše sporadicky navštěvována dřevorubci či kovkopy z nedaleké Malé Morávky a Ludvíkova.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ti povětšinou přebývali ve svých staveních, v létě tu možná i bivakovali. Kromě lesních plodů si veškeré potraviny nosili sebou. Dnes už takto postupovat nemusíme. Občerstvoven a restaurantů je v Karlovce dost, ač před Vánocemi je zavřeno, je tu obchůdek se suvenýry a samoobsluha Hruška, takže při vycházce hlady nezahyneme.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Z hlediska pohodlnosti i nejobvyklejšího příjezdu začneme někde u Huberta. Lépe řečeno v místní části Hubertov, což je horopisně nejvýše položená část obce. Pojmenování je patrné po kapli Sv. Huberta. Patron myslivců zde má svatostánek z let 1757–58, tedy pokud datování nelže jde rovnou o jednu z nejstarších staveb ve Studánce vůbec. Dřevěná architektura navíc uvozuje, na podobu dalších lázeňských budov, kde přírodní materiál převládá. Další budovy v Hubertově jsou již novější. Jisté historičnosti lze přiznat hájovně a některé z ubytoven, novější penziony jsou vyvedeny v poněkud „tyrolském“ vzhledu a o jejich architektonickému přínosu lze diskutovat.
O „dřevěný“ vzhled se snaží nový apartmánový hotel Hubert, na místě starší, půvabnější stavby, která ale za ne zcela standardních okolností 2x shořela (po druhé již téměř opravená).
U Huberta je k vidění jedna ze zdejších atrakcí, vodopád. Ten je ovšem umělý, vodu odebírá náhonem z Bílé Opavy, která tvoří osu celé Karlovky. Přes silnici asi mineme geologickou expozici, můžeme to vzít kolem Opavy zadem, tak objevíme poněkud skrytou Lurdskou jeskyni a prohlédnout si ze zadu Sladké mámení. To nemyslím zcela úplně, ale jeden z nejhezčích lázeňských domů, dnes Slezský (postavený 1909–13, tehdy Lotrinský) posloužil jako imitace jakéhosi beskydského hotelu, kde Zdena Studénková na playback pěla píseň našeho národního pokladu. Ač je Slezský dům relativně nový, drží se architektury původních budov o sto let starších. Ještě pitný pavilon s Vilémovým pramenem nepatří k těm nejstarším budovám (konec 19. století). Ale další budovy už se blíží k těm jádrovým. Rovnou si tak můžeme představit, jak se lázně rozšiřovaly. Knížecí dům z roku 1832(3) je dnes sídlem ředitelství lázní a jsou zde dnes i vyšetřovací ordinace. A už jsme v centru, tak si můžeme trošku probrat zbývající historii. Po Bílé hoře oblast Vrbenska a Bruntálska přišla do vlastnictví Řádu Německých rytířů. Původně tedy šlo skutečně o řád válečníků, ale jak známo, kde se bojuje, tak se umírá, nebo v lepším případě zraňuje a s tím je potřeba něco dělat. Jak se doba modernizovala, již nebylo třeba rytířů v železných krunýřích coby nejtěžší zbrani, takže řád se začal věnovat charitě a léčitelství. Protože účinky minerálních pramenů u Karlsbrunnu byly už známé, založení v roce 1785 bylo možná jen formální. Jako nejstarší objekt je uváděn správní dům z let 1782–85, dnes s názvemn Odra, následovaly protější stavby jako Panský dům, Věžový dům (suvenýry, restaurace), které malým náměstíčkem tvoří dodnes vyhledávané místo v Karlovce. Uvádí se, že stavby v Karlově Studánce jsou vyvedeny v empírovém stylu. Na těch nejstarších ovšem toho empíru moc neuvidíme, jde v podstatě o bytelné dřevěné stavby (buď celé nebo částečné), ale právě použitý materiál dal za příčinu toho, proč je Karlova Studánka tak půvabná. Toho Empíru je k vidění nejvíc na pozdějších budovách (zmíněný Knížecí, dále Hudební pavilon ze 30. let 19. století, o 10 let novější Sloupový dům, dnes hotel Džbán). Kupodivu původní koupelový dům (dnes pošta) je zděný, podobně jako protější Bezruč (Hostinský dům), které dělí asi 20 let vzniku (1803, 1824), ale vzhled lázní nenarušují.
Poměrně dosti empíru je k vidění na kostele Panny Marie uzdravení nemocných. Další zděná stavba z l. 1838–40 přiléhá k lesu pod sedlem Hvězda a vlastně se dá za ním vystoupat k parkovišti.
Stavby pod zmíněnými jsou již z konce 19. století a architektonicky jde nejspíš o neorenesanci. Nejrozsáhlejší jsou objekty letních lázní (s krytým bazénem), půvabná vila Eugen a přes cestu asi nejhezčí vila Vlasta, původně Wilhemova. Mužská jména (Karel, Macmilián, Vilém, Eugen) patří ve velké většině mladším synům panovnického rodu, tedy Habsbursko-Lotrinskému. Kdo se nedostal na nějaký trůn, končil většinou jako nějaký řádový mistr nebo velmistr. Proto i ta Karlova Studánka, na památku tehdejšího arcivévody.
Trošku ukryté mezi stromy jsou účelové budovy školy a obecního úřadu. Ten obecní je straší, Pruský dům z roku 1824, škola jako Švýcarský dům z roku 1864.
Ještě se musíme vrátit z Věžový dům, kde je trošku skrytá, skoro 200 let stará oranžerie a u stoupající cestičky neobyčejně půvabný domeček zv. Kamzík (1890), tam se bydlí.
Po cestičce vylezeme k největšímu objektu lázní. Libuše z l. 1929–31. Budova snad žádný sloh nemá, ale je to taková důstojná stavba v německé stylu (jsme v Sudetech). Možná až příliš bombasticky působí sdružená okna v průčelí, ale ty mají svůj význam, díky sálu, který je za nimi. Protější altánek tu je jako odpočinkové místo, momentálně okupován biblickým výjevem.
To už je vlastně z té původní Studánky vše, dolní konec, Lesní čtvrť je zcela novodobá, první dům postaven 1972, jakožto obytný dům. Postupně přibyly další v socialistickém a postsocialistickém duchu. Dnes nezřídka užívané jako ubytovací zařízení. Lesní část je ale i místem pro sportumilovné návštěvníky. V létě si užijí na kurtech a v zimě je tu čeká celkem příjemný svah.
Ostatní informace
Když dojdeme až sem, můžeme se vydat zpět (jsme-li tu autem). Ale díky dolnímu parkovišti, jede-li můžeme využít nějaký spoj k Hubertu nebo Hvězdě. Teď před Vánocemi je momentálně většina zdejších obchůdků, restaurantů, ale i lázeňských procedur zavřeno, ale pokud svítí sluníčko, je i samotná Studánka velmi koukatelná, čili skoro nic neutratíme (ale v Suvenýrech u Věžového domu je lákadel dost).
Přidat do oblibených uživatelů
Karlova Studánka
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Karlova Studánka – předvánoční a skoro zimní
