Procházka po Karlově Studánce
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na hory • Na kole
Kam a jak jedeme?
Naše dvoudenní expedice do "Království divočiny" začíná velmi nechutným ranním vstáváním - ( už v půl čtvrté ráno a to je dneska svátek patrona České Země ) - a jízdou Zlínským expresem do Přerova. V ranní tmě se leskne silnice a chodníky po nočním dešti a to nám zrovna na náladě nepřidává. Nu což, ještě nás čeká notný kus cesty dálkovým busem a snad to bude v horách lepší ... Záď autobusu obsazuje početnější výprava rodičů s dětmi - chystají se na přechod hlavního hřebene Jeseníků od Ovčárny po Skřítek. Jeden ze skupiny plní funkci "baviče" a svými výroky rozesmává celý bus. Projíždíme Olomoucí a Šternberkem, míjíme sanatorium Paseka a dlouhým žlebem se blížíme k Rýmařovu. Venku za okny se mraky nízké oblačnosti i mlhy rozplývají v nicotu a nebe se zbarvuje do azuru. Ano, babí léto se ještě nehodlá vzdát svého panování a tak nás čekají sluncem prozářené a ostrou viditelností překypující dva dny plné šťastných okamžiků ! To ale zatím neplatí pro malou holčičku z té přerovské výpravy, které se udělalo špatně a s igelitovým pytlíkem v ruce a s maminkou si jde stoupnout ke dveřím. Bavič cérenku nahlas upozorňuje, aby sáček moc nezasvinila, že ho ještě budou potřebovat ...
Projíždíme Malou Morávkou, ještě chvilka stoupání a více jak polovina "obsahu" autobusu vystupujeme na Hvězdě. Zatímco všichni ostatní míří přes silnici k točně linky nahoru na Ovčárnu, já s Janou si jdeme prohlédnout mapu s turistickým rozcestníkem. Dle značení jednoho lázeňského okruhu zamíříme do lesa vlevo nad cestou, která klesá do Karlovy Studánky. Po 1 km, kdy my pokračujeme stále po vrstevnici a silnici pod námi už ani nevidíme, trochu znejistím. Naštěstí se ale brzy potkáváme se zelenou značkou a ta nás svádí na stráň s penziony a ke kapli sv.Huberta s výhledem na celé lázničky ... První věc, která nám nepříjemně razí do očí, je rameno jeřábu a hluk na staveništi v místech vyhořelého hotelu Hubert. Škoda ho, stokrát škoda, pamětníci se mnou jistě rádi zavzpomínají na jeho hezký a útulný interiér, vyložený dřevem. Ze stropu visely lustry celé vyřezané ze stejného materiálu a z oken restaurace se dal při žejdlíku pivka pozorovat zdejší umělý vodopád ... Co vznikne nyní na jeho místech, bůh suď, doufejme jen, že i tato novostavba bude obložena dřevem a zapadne do zdejšího překrásného prostředí ...
Za čím jedeme?
Od dřevěné kaple sv.Huberta, v jejímž interiéru se nacházejí olejomalby s loveckými výjevy a která tu stojí už od r.1758, zestupujeme k silničce, k Bílé Opavě a zezadu k vodopádu. Ani zblízka jeho tolik typický hukot kvůli rambajzu z blízké stavby neslyšíme. V bufetu u vodopádu jsme si chtěli původně dát kávu, ale protože mají otevřeno až v 10 a je teprve o 1.5 hodiny méně, tak honem dál a do klidnějších míst ... Okolo unikátního geologického muzea - ukázky jesenických "kamenů" ve formě velkých balvanů jsou volně rozhozeny na loučce ( a že těch rozličných druhů hornin a minerálů v těchto horách ale je !! ) - do parčíku a k rybníčku s divokými kachnami. Následuje ochutnávka kyselky v pitném pavilonu a procházka centerm lázniček, kde je už otevřená aspoň cukrárna. Kupujeme si oplatky a pokračujeme v exkurzi po krásách lázní, procházíme okolo kostelíka a hotelu Džbán, míjíme budovu s lázeňským bazénem a venkovní okrasnou nádrží. Naproti ve svahu nádherné - a pro Karlovu Studánku tolik typické -lázeňské budovy. Možná zrovna v té největší naproti se léčil i náš bývalý exprezident, který má dneska svátek ...
Přicházíme ke spodnímu parkovišti. Stojí tu otevřený obchůdek a vedle bar, kde činíme poslední pokus koupit si kafé. Bohužel i tady je ještě zavřeno a tak si musíme nechat zajít chuť ! Po mostku přes Bílou Opavu na druhou stranu a výstup po chodníku s tříbarevným značením tří lázeňských okruhů nahoru loukou. Kolem stezky stojí moc hezké budovy a jeden vyhlídkový pavilonek. U lesa usedáme na lavečku a před další cestou se posilujeme svačinou z útrob batohu ... a je to výborný pečený bůček s chlebem a banánem - to vše spláchnuto chutnou minerálkou ...
Při jídle se můžeme kochat hezkým výhledem na lázně pod námi a v duchu se vrátit časem do roku 1785, kdy byly tyto jedny z nejkrásnějších moravských a slezských lázní - na dohled od hory Praděd, založeny. Stalo se tak v místech staré železářské osady Hubertov. Původně tu prý stával dřevěný lovecký zámeček majitelů panství, kteří patřili k řádu německých rytířů. Hlavním pokladem založených lázní se staly prameny železité kyselky a samozřejmě též nádherné čisté horské prostředí, obklopené překrásnými lesy. ( Názvy původních starých pramenů - Maxmiliánův, Karlův, Antonínův, Vilémův, Bezejmenný a Trubačský). V roce 1931 se navrtal další - Norbertův - s velmi bohatým obsahem železa a kyseliny uhličité. Veřejnosti přístupný je pramen v parku v Pitném pavilonku. V Karlově Studánce se léčí nemoci dýchacích cest, choroby krevního oběhu a také ty, zapříčeněné povoláním - silikóza ...
Karlova Studánka leží v nadmořské výšce 775 m a v celém areálu lázní se můžeme potěšit pohledem na empírové a klasicistní stavby - postupně tu vznikaly v průběhu celého 19. století. Velikou atrakcí lázní je vysoký umělý vodopád, který "propírá" zdejší už tak velmi čistý vzduch a díky němuž se tyto lázně honosí dalším "NEJ" : čistota ovzduší v těchto místech je největší nejen v naší republice, ale možná vůbec v celé střední Evropě !!! Lázničky jsou východiskem k velice atraktivním turistickým cílům, jimiž jsou například Vodopády Bílé Opavy a nejvyšší hora Moravy - Praděd. ( Ty méně "atraktivní" cíle ale též stojí za vidění, protože toto "srdce" Hrubého Jeseníku oplývá nesmírně krásnou přírodou v celém širém okolí a je úplně jedno, na kterou světovou stranu se po značených turistických cestách - a i těch bez "značky" - vydáte ...)
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V brzkých ranních hodinách tu s velkou nabídkou občerstvení raději nepočítejte a vemte si něco - tak jako my - sebou. Pohostinných zařízení, otevřených po zbytek dne je tu ale dost.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Když si odmyslíme pracovní ruch na místě bývalého hotelu Hubertus - a to je dnes Státní svátek !! - tak je tu jinak už překrásný každý metr čtvereční !!!!!
Ostatní informace
Neplatili jsme za nic a doufáme, že ani v budoucnu naše politiky nenapadne zavést za návštěvu a prohlídku jakýchkoliv našich lázní - ( na záchranu státní kasy a do své kapsy ) - jakýkoliv poplatek ...