Karlovy Vary

Kam a jak jedeme?

Karlovy Vary, zejména jejich stará část v údolí mezi kopci, působí přímo pohádkově jak svou polohou (jsou sevřené v údolí mezi kopci na soutoku řek Ohře, Rolava a Teplá), tak architekturou. Procházku a výlet sem lze doporučit v každém ročním období.

Za čím jedeme?

Chceme-li se projít po kolonádě, nemůžeme minout hned na jejím počátku impozantní a známý hotel Thermal. Po této ukázce modernější architektury již následují kouzelné domy charakteristické pro lázeňská města; mnohým z nich svítí fasády novotou a protože jsme v Karlových Varech opravdu dlouho nebyli, byli jsme překvapeni, nakolik město "prokouklo".

Můžete obdivovat hotel Pupp a sledovat, zda zrovna z limuzíny nevystupuje nějaká slavná hvězda a pokud budete mít štěstí, narazíte přímo na kolonádě na některý z orchestrů, které zde velmi často hrají a zní tu vážná hudba, ale i lidovky. Rozhodně při své procházce nevynechte známou Vřídelní kolonádu.

Za zmínku stojí Muzeum Jan Becher, na které my jsme narazili čistě náhodou, aniž bychom měli potuchy o jeho existenci. Je již kousek dál od kolonády, jen co by kamenem dohodil k autobusovému nádraží. Pochopitelně jsme návštěvu nevynechali. Prohlídka s průvodcem začíná krátkým výkladem, něco malého o historii továrny i její současnosti. Z obrazů bývalých majitelů a starých fotografií továrny na vás dýchne minulost, stejně jako z přehlídky historických lahví a náčiní k výrobě používaného. Z pracovny hlavního technologa uvidíte jen dveře, trezor uvnitř skrývá tajemství poměru bylin v oblíbeném likéru. Prohlédnete si sklepení s dubovými sudy různých velikostí, uvidíte Becherovod, dlouhý několik kilometrů, který spojuje sklepení, do nichž se likér rozváděl. Úplně nakonec uvidíte film o historii továrny, založené v r. 1807 i o osudech členů rodiny, jíž patřila. Následuje degustace několika výrobků firmy. Zde jsme poprvé ochutnali Cordial, likér z lipového květu, který na rozdíl od klasické Becherovky známý není; může se jí ovšem směle rovnat. Zato karlovarská hořká nám zkřivila obličeje - je opravdu tuze hořká:-)))

Další zajímavostí, kterou jsme, bohužel, nestihli, ale rozhodně ji do budoucna plánujeme, je exkurze do skláren Moser.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Karlových Varech je spousta možností, jak se najíst. Od stánku s klobásami před hotelem Thermal přes čínská bistra a klasické restaurace až po ty nejluxusnější podniky. Zkušeností sloužit nemůžeme, neboť jsme se přecpali lázeňskými oplatkami - oříškovými, kakaovými, s vaječným koňakem i cukrovými - tak, že na jiné jídlo nebylo ani pomyšlení. Ale z nepřeberného množství možností, které jsme při své procházce zaznamenali, si jistě vybere každý...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zklamáni jsme byli tím, že dnes již nikde nenajdete místo, kde by přímo dělali lázeňské oplatky. Našli jsme jediný obchůdek, kde je slepovali a ohřívali, ale i zde šlo o oplatky již pečené jinde a do Varů dovezené.

Dalším negativem je necitlivé umístění obchodů s mnohdy velmi nevkusnými suvenýry do tradičních lázeňských prostor. Možná jsem trochu konzervativní či malicherná, ale kamenné růže a lázeňské konvičky sem patří, zatímco matrjošky a ušanky s hvězdami nikolivěk...

Ostatní informace

Z Karlových Varů si odvezete jako trofej hned tři turistické známky; jednu z Muzea Jan Becher, druhou koupíte kousek odsud v informacích na autobusovém nádraží (město KV) a třetí ve sklárnách Moser. Ta nám chybí, což bude třeba napravit:-)