Kde je Bavorov.kde je HELFENBURG

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole

Šumava od Helfenburgu

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Slova známé písně,kapku poopravena,nás navadí k poznání mohutné zříceniny gotického hradu,nedaleko městečka Bavorov.

Rozsáhlé zříceniny původně rožmberského gotického hradu ze 14. století. Areál hradu opevněný valy, příkopy, mohutnými hradbami s dělovými baštami. Zachovány vstupní brány, torzo třípatrového paláce, kamenné znaky Rožmberků. Válcová věž upravena jako rozhledna. Pěkný výhled na Šumavu.HISTORIE-Stavbu hradu povolil Petrovi, Joštovi, Oldřichovi aJanovi zRožmberka vroce 1355 Karel IV. Vmajetku tohoto rodu hrad setrval skrátkými přestávkami až do roku 1593, kdy ho Petr Vok prodal městu Prachatice, ajiž koncem 16. století se připomíná jako pustý. Původní dispozice byla trojdílná. Dvoupatrové dvoupalácové jádro hradu obíhal parkán. Oba paláce obsahovaly vkaždém podlaží po dvou místnostech abyly podsklepeny. Hlavní obytné areprezentační prostory bývaly vprvém patře, kde se dochovaly izbytky táflované světnice. Spojení jednotlivých prostor vpatře umožňovala plochostropá arkáda, která nesla uzavřenou chodbu, obíhající jak průčelí paláců, tak spojovací hradby. Paláce je původně opatro převyšovaly. Obklopovalo je druhé nádvoří polookrouhlého obrysu, přičemž jádro leželo zhruba ve středu rovné strany. Její nároží zaujala na jedné straně druhá věžovitá brána ana straně druhé štíhlá okrouhlá věž. Hospodářská zástavba přiléhala khradbě opatřené cimbuřím. Přední, značně nerovná část dispozice ležela před čelem vnitřního areálu. Vedle kulisové brány včelní hradbě se vypíná okrouhlý bergfrit, přístupný vpatře sedlovým portálkem. Vletech 1477-83 přistoupili Rožmberkové kvýrazné přestavbě hradu. Hlavním cílem bylo nepochybně zlepšení obranyschopnosti, proto se práce prakticky nedotkly jádra. Výraznějších zásahů se dočkalo druhé nádvoří. Jeho hradbu zvýšila nadezdívka (v níž jsou doposud velmi dobře patrny zuby původního cimbuří) azměn se dočkala izdejší hospodářská zástavba. Tíha obrany se však přesunula na novou část dispozice na čelní straně. Její hradbu zpevnily tři protáhle polookrouhlé plochostropé bašty, znichž jedna byla uzavřená advě otevřené. Jejich střílny umožňovaly použití pouze lehčích děl. Do nového nádvoří, kjehož čelní hradbě byly přistavěny další, nejspíše hospodářské budovy, se vcházelo čtverhrannou vysunutou věžovitou branou. Jádro prvé fáze hradu náleželo dvoupalácové dispozici, která měla vdobě karlovské vyloženě prestižní amódní charakter. Menší rozsah aobranné nevýhody zjevně vedly Rožmberky (podobně jako na přibuzném Maidštejně) kdoplnění módního jádra odalší části dispozice, vnichž byly užity vpestré kombinaci dobové prvky hradní architektury včetně věží. Pozdně gotické opevnění obsahuje velmi pokročilé prvky azároveň představuje jednu zmála dobře datovatelných fortifikací počátků doby jagellonské.

Nedaleko odtud leží známé městečko HUSINEC,spjato s působením mistra Jana Husa,kterému je zde věnovaný také památník.Pěkná procházka je potom kolem Husinecké přehrady.

Bavorov-

Městečko Bavorov leží při toku řeky Blanice vBavorovské pahorkatině vnadmořské výšce 446m vokrese Strakonice asi 8km jihozápadně odVodňan.

Bavorov byl založen patrně BavoremIII. zeStrakonic zřejmě napřelomu 13. a14.století natrase Zlaté stezky. PoBavorech se stali majiteli obce Rožmberkové. Zajejich vlády získala obec mnohé výsady apráva královských měst astala se správním střediskem panství.

Vseverozápadní části městečka poblíž náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně dvoulodní chrám pochází zlet 1370 - 1389 aje jednou znejhodnotnějších gotických církevních staveb vjižních Čechách. Jižní věž kostela byla přistavěna roku 1604. Popožáru, který Bavorov zachvátil vroce 1649, byl kostel přestavěn vtrojlodní azačátkem 20.století byl regotizován.
Jižní portál chrámu pocházející zdoby před rokem 1389 má figurální výzdobu. Vnitřní zařízení je zdruhé třetiny 18.století. Autorství obrazu Nanebevzetí Panny Marie nahlavním oltáři je připisováno Karlu Škrétovi.
Kašna nabavorovském náměstí patří kchráněným technickým památkám.