Kladno - Rozdělovská vyhlídka
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jdu pěšky, protože mám to štěstí, že bydlím u lesa.
Za čím jedeme?
Jdu se toulat přírodou s cílem dojít k vyhlídce a podívat se do kraje. Když má člověk štěstí na daleký dohled, tak z této vyhlídky je vidět České Středohoří. Tuto vyhlídku najdeme asi 2 km od konečné busu č. 6 v kladenské čtvrti Rozdělov, toto místo patří k mým oblíbeným koutům našeho lesa, zde dočerpávám energii. Cesta k tomuto cíli není značena a tak ji spíše navštěvují místní, než turisté z cizích krajů. Při troše štěstí a dobré orientaci v přírodě, najde cestu k tomuto místu i turista bez kladenské občanky.
Tak asi takhle: musíte se dostat na konečnou busu č. 6 v Rozdělově, zde je i parkoviště, které je o víkendech prázdné. Od parkoviště se vydejte směrem k lesu až narazíte na zahradnictví a zde je rozcestí na Cimrmanském. Od rozcestí pokračujte po žluté směr Vinařická hora. Jakmile se dostanete za závoru do lesa a to už jdete po krásné široké cestě, při první příležitosti odbočte na cestu doleva, po několika stech metrech narazíte na příčnou cestu. Jednoduše poznáte, že jste na správné cestě, pod cestou je veliký sráz. Pak se dejte doprava a už jenom jdete a jdete až se dostanete na místo odkud uvidíte do kraje. Tak to byl popis pro ty, co to u nás neznají.
Já vycházím z Ostrovce kde bydlím, dám se z kopce dolů, kterému místní říkají Kameňák a dostanu se k potoku Oleška. Tento potůček je z části zamrzlý a led na potoce vytvořil krásné nepravidelné krystaly. Udělám si pár fotek a zkratkou se dostanu k památnému dubu. To už jsem nad Tuháňí, která je částí obce Vinařice. Kolem dubu šlapu do kopce a dostanu se na cestu, která vás zavede k vyhlídce a dál až do Rozdělova. Občas potkám i lidi, převážně venčící své čtyřnohé kamarády. Zaslechnu zvuk motorové pily a nebít rámusu od pily, tak je v lese hrobové ticho. Ale jak říkám, každá špatná věc je k něčemu dobrá, hluk pily vyplašil dvě srnky. Jedna mi přeběhla přes cestu a zmizela v dáli a druhou jsem zahlédl z cesty pod strání. Dojdu na vyhlídku a když zapojím svoji veškerou fantazii tak v dálce vidím Středohoří a Milešovku. Z vyhlídky uvidíte město Smečno, Slaný, část Libušína i další. Pod cestou v údolí je vojenská střelnice a nejsem si jist, zda se ještě používá. Hukot pily už není slyšet a já se zaposlouchám do lesního ticha a zaslechnu zurčení potoka. Sestupuju příkrou strání do údolí , míjím zbytky oplocení střelnice a už vidím potok. Po cestě nad střelnicí jsem šel a nebo jel na kole už mnhokrát a o existenci potoka jsem neměl tušení. Překročím potok přes položené prkno a po pořízení fotek stoupám dál a to už jsem v Rozdělově. Jdu přes rozcestí na Cimrmanském a pokračuji po cyklostezce 017, zaposlouchám se do zpěvu ptáků, kteří v našem lese mají bydliště. Kdybych byl Kuchař Jiřík z pohádky a rozuměl řeči zvířat, tak bych se možná dověděl věci. Kdy už přijde to jaro, dobře se nám tady žije, a další. Než se dostanu zpět na Ostrovec, fotím si památník na důl Engerth, ve kterém se těžilo černé uhlí do roku 1945.
V tomto tipu na výlet nepopisuji místo světového věhlasu, ale po cestě jsem viděl několik zvířat(nemyslím psi), překročil dva potoky, viděl dva prameny a několik tisíc stromů Zamysleme se nad tím , že i za humny můžeme najít překrásná místa o kterých možná ani nevíme.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jedl jsem z vlastních zásob, stačila mi sušenka. Na Ostrovci jsou dvě Restaurace a tak hlady ani žízní neumřete. Ubytování jsem nepotřeboval, protože zde bydlím.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbila se mi krásná příroda a zvířata, která jsem po cestě potkal a překrásné byly obrazce z ledu na potoce. Příroda je ten nejlepší umělec na světě a tak si ji važme.
Ostatní informace
Ceny: horalka z Lidlu asi 6,90 a vodu v lahvi jsem měl z vodovodu Jinak jsem nic neplatil. Popsaný výlet se dá jet i na kole.