Kladruby u Stříbra - bývalý klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta

Jeden víkend jsme se zaměřili na prohlídky klášterů na severozápad od Plzně. Nejblíž jsou Kladruby, kde je mimořádně možnost prohlédnout si konvent před jeho rekonstrukcí.

Kladruby, ve středověku významné sídlo, leží zhruba 30 na západ od Plzně. Do Stříbra je to 7 km na sever. V těchto místech bývaly neprostupné pohraniční lesy, převážně dubové a bukové. Právě tudy koncem 10. století vedla cesta z obchodních center severozápadního Německa do jižního Německa. Tehdy tady stál jen malý kostelík, jehož základy se objevili při stavbě kláštera. Až koncem 11. století se snažili vládnoucí Přemyslovci prorazit přes tyto lesy nové cesty a zakládat malé vesničky. Lidé sem přicházeli z českého vnitrozemí, vykáceli a vypálili les, postavili jednoduchá obydlí a začali obdělávat okolní půdu. Nějaký čas nemuseli platit daně, museli však udržovat přístupovou cestu, doprovázet příp. urozené návštěvy.

Takhle pravděpodobně vznikly i Kladruby, později Staré Kladruby. Archeologické průzkumy nalezly sice pozůstatky až ze 13. století (s výjimkou základů románského kostela sv. Petra a Pavla), ale o existenci obce Kladruby je zmínka v zakládací listině kláštera. Ta se však dochovala pouze v opisu z r. 1197. Benediktýnský klášter zde v blízkosti obchodní cesty založil r. 1115 český kníže Vladislav I., věnoval mu rozsáhlé území mezi Mží a Mžicí (dnešní Úhlavkou), ale i mnoho vesnic na dalších místech české země. Kníže Vladislav I. zemřel r. 1125, v klášteře byl pochován. Je to jeden z mála českých knížat, který není pohřben v Praze. Jeho mramorová hrobka je stále na čestném místě.

V okolí obce se nacházela ložiska stříbrné rudy. I to byl důvod, proč král zachoval klášteru přízeň. R. 1233 bylo založeno na nedaleké křižovatce obchodních cest nové klášterní město Kladruby. Bylo to jedno z prvních sedmi měst v Čechách, které získalo městská privilegia - povolení ke konání výročních trhů, právo hrdelní a právo várečné.

V té době byla dokončena i stavba velké dvouvěžové románské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta, která svojí délkou téměř 93 metry byla největším kostelem v Čechách. R. 1376 v kladrubském klášteře několik dní pobyl i Karel IV. se svým patnáctiletým synem Václavem, když jeli do Frankfurtu ke korunovaci na německého krále.

Spory mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna a nadcházející husitské války byly příčinou hospodářského i mocenského úpadku kláštera. Toho využilo nedaleké město Stříbro, které bylo r. 1263 povýšeno na město a které v té době podporovalo krále už více než Kladruby. Aby král Václav IV. o tuto přízeň nepřišel, podlehl nátlaku Stříbra, nechal odklonit trasu významné Norimberské cesty z Kladrub do Stříbra, zakázal v Kladrubech výroční trhy,  r. 1382 dokonce zrušil dříve udělený souhlas s výstavbou kladrubských městských hradeb.

R. 1421 obsadil Jan Žižka klášter i město. Oboje utrpělo veliké škody, vyhořel i kostel sv. Jakuba na náměstí. Klášter musel rozprodávat majetek, aby měl z čeho žít. Když r 1590 vyhořel konvent, museli se mniši na čas přestěhovat k rodinám do města.

Přesto na konci 15. a začátkem 16. století došlo ke zlepšení situace. Začala se rozvíjet řemesla, ve 2. polovině 16. století získalo město řadu nových privilegií - směli vařit pivo, získali právo lovu zvěře v městských lesích a chytání ryb v části řeky Úhlavky. Město si vybudovalo vlastní samosprávu i soud. R. 1618 obyvatelé Kladrub vypověděli klášteru poslušnost a osamostatnili se.

Jenže během třicetileté války došlo k vyplenění města i kláštera. Do opuštěných domů se začali stěhovat němečtí přistěhovalci a město se tvrdě poněmčovalo. Po morové epidemii r. 1701 byl na náměstí postaven mariánský morový sloup a kašna.

Románský kostel Panny Marie byl několik desetiletí bez střech a kleneb. V průběhu renesance byl opraven, ale zchátralé obvodové zdivo nevydrželo přetížení a kostel byl opět v havarijním stavu. Proto byla celková přestavba v letech 1712 – 1726 svěřena Janu Blažejovi Santinimu Aichlovi, který kostel přestavěl ve stylu tzv. barokní gotiky, bohužel zemřel před dokončením přestavby. Kostel má netradiční středovou kupoli a patří mezi významné památky české barokní architektury. Sochy jsou od stejně slavného Matyáše Bernarda Brauna. Barokní přestavba konventu a prelatury byla svěřena dalšímu významnému staviteli Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi.

Když r. 1785 vydal Josef II. dekret ke zrušení kláštera, mniši odešli do jiných klášterů nebo na světské fary. Objekt sloužil jako vojenská nemocnice, invalidovna nebo sklad střeliva.

V 1. polovině 19. století koupili celý areál Windischgrätzové, kteří v konventu vybudovali pivovar a z mnišské hrobky pod chrámem si udělali rodinnou. Po r. 1918 zde vybudovali rozsáhlou knihovnu a rodinný archiv.

Po obrovském požáru ve městě došlo i na přestavbu obytných domů. Obyvatelé si pak ze sbírky postavili hřbitovní kostelík sv. Petra, kostel sv. Jakuba se dočkal dostavby věže.

Po první světové válce žily v Kladrubech převážně Němci. Od r. 1938 bylo město pouze německé, Češi je museli opustit. Do města se začali stěhovat až po válce, když byli Němci odsunuti. V té době byl znárodněn i klášter. Do počátku 60. let v něm měl své sídlo Státní statek. V 70. letech byl konečně zpřístupněn veřejnosti, ale ve značně zchátralé podobě. Rekonstrukce začala až v 80. letech a dá se říct, že trvá stále. Klášterní areál i s kostelem byl v roce 1995 vyhlášen národní kulturní památkou České republiky.

V 50. letech si místní za objektem kláštera postavili přírodní divadlo, které fungovalo až do 70. let. Zde dokonce vystupovali Karel Gott, Helena Vondráčková i Marta Kubišová. Jeho zbytky jsou stále patrné.

R. 2007, po 47 letech, byl Kladrubům vrácen status města.

Když my jsme byli na prohlídce kláštera, byl na nádvoří festival medu a vína, jehož součástí bylo i občerstvení. U vchodu do kláštera je restaurace, v létě je dokonce možnost venkovního posezení přímo na nádvoří.

V klášteře jsou dva prohlídkové okruhy, postupem času jsme oba navštívili. Klášter je před rekonstrukcí, přesto byla možnost prohlídky zdevastovaných prostor konventu. Díky perfektnímu výkladu byl prohlídka víc než zajímavá. Vloni v létě jsme zvládli prohlídku kostela, který je skutečně nádherný.

V kostele se konají pravidelně mše o Vánocích, o Velikonocích a na svátek Nanebevzetí Panny Marie, ale také varhanní koncerty a koncerty vážné hudby – tzv. festival Kladrubské léto. Turisty  je hodně navštěvován koncem května Historický jarmark a v červenci Kladrubské pivní slavnosti, od r. 2004 i Kladrubské slavnosti vína.

Okolo Kladrub vede od r. 1988 okružní naučná stezka Kladruby. Je dlouhá 6 km a je na ní 11 zastavení, kde se dočtete o historii kláštera, zámeckého parku, těžbě stříbra a pod. Začíná u kláštera, zavede vás na vyhlídku U Kalvárie, vede přes kladrubské náměstí okolo nově zrekonstruovaného kostela Sv. Jakuba s lapidáriem křížových kamenů. První zmínka o něm je z r. 1396. Původně gotický kostel byl po požáru r. 1711 barokně přestavěn.

Kladruby u Stříbra - bývalý klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta na mapě