Klášterec nad Ohří — procházka po historickém centru a lázně Evženie

Podhůřím Krušných hor směřujeme na sever. Když už jsme vyšlápli na zříceninu hradu Lestkov, musíme se zastavit i v Klášterci nad Ohří, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou.

Město se rozkládá na levém břehu Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami na hlavní silnice z Ostrova nad Ohří (27 km) do Chomutova (21 km). Původní název Klášterec byl r. 1921 (1923) doplněn na Klášterec nad Ohří, aby se odlišili od sebe stejně pojmenované obce u Vimperka a u Žamberka.

R. 1150 si zde klášter řádu benediktinů z Postoloprt zřídil proboštství, které zde fungovalo až do r. 1405. První písemná zmínka je z r. 1352.

V letech 1452–1620 panství vlastnil významný saský rod pánů Oplů z Fictumu, jejichž členové byli rádci českých králů. R. 1472 byli povýšeni do panského stavu. Ti si zde postavili vodní tvrz, kterou koncem 16. století přestavěli na renesanční zámek. Za účast ve stavovském povstání r. 1618 jim byl majetek zabaven. Od r. 1621 až do r. 1945 panství vlastnil rod Thunů. Nejdřív přestavěli zámek a vybudovali anglický zámecký park se sala terrenou. V těsné blízkosti zámku postavili barokní kostel Nejsvětější Trojice. R. 1794 z založili českou manufakturu na porcelán. Dodnes prosperující továrna stále vyrábí porcelán se značkou THUN.

Do města jsme přijeli okolo rokokového poutního, nyní hřbitovního kostela Panny Marie Utěšitelky, postaveného v letech 1743-1760. Věže jsou z doby pozdější – z r. 1831.

Zaparkovali jsme na náměstí Dr. Eduarda Beneše, nedaleko historického centra. R. 2006 bylo zrekonstruováno do podoby z 19. století. Uprostřed náměstí je barokní Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1694 - 1698, který sem byl umístěn jako poděkování, že se městu vyhnul mor. V zadní části sloupu je zřejmě nejstarší dochovaný městský znak Klášterce. V dolní části náměstí je Lví fontána, která vznikla v dílně sochařů rodiny Brokoffů v letech 1685-1687. Právě tomuto rodu je věnována bronzová socha Pocta kláštereckým Brokoffům, která je umístěna v horní části náměstí. Nejstarším stromem na náměstí je lípa, zasazená r. 1977 na počest narození kláštereckého 15-ti miliontého občana tehdejší ČSSR.

Dominantou náměstí je radnice z let 1855 – 1860. První radnici měli pravděpodobně už v 16. století, ale během následujících 300 let několikrát vyhořela. R. 1859 vyhořela i nová novorenesanční radnice. Současná pseudorenesanční stavba je z 2. poloviny 19. století. Její osmiboká věž však není přístupná. Na náměstí jsou klasicistní a empírové domy z konce 18. a počátku 19. století.

Náměstí jsme opustili v dolní části, zastavili se v infocentru, které je hned za rohem, a pokračovali k baroknímu jednolodnímu kostelu Nejsvětější trojice. Byl postaven v letech 1665–1670 podle plánů italského architekta. Hned po jeho vysvěcení nahradil starý farní kostel, v současné době pravděpodobně již neexistující. Kromě pravidelných bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce. Je to nejvýznamnější církevní památka, od r. 1963 chráněná jako kulturní památka.

R. 1993 byla zpřístupněna krypta Thun-Hohensteinů původně ze 17.století, která od r. 1861 má vchod z boční strany kostela. Tam je i porcelánový plastický rodokmenem hraběcí rodiny Thunů.

Hned naproti kostelu je zámek. První zámecká budova vznikla přestavbou tvrze koncem 16. století ještě za pánů Oplů z Fictumu, kteří zde měli své renesanční rodové sídlo. Během třicetileté války byla zničena. Thůnové zámek po válce přestavěli v raně barokním stylu. Tehdejší čtyřkřídlá stavba měla arkádovou chodbu. Ve východním křídle zůstaly z renesanční stavby zbytky sgrafitové omítky a v pěti sálech štuková výzdoba. Renesanční zůstala i věž zámku. Současně s přestavbou zámku byla postavena i raně barokní sala terrena - přízemní  sál. Má terasu a arkádovou chodbu.

Současná podoba zámku ve stylu tudorovské novogotiky vznikla přestavbou po požárech r. 1784 a 1856. Po r. 1945 se zámek stal majetkem státu. Patří k nejvýznamnějším historickým šlechtickým sídlům v severozápadních Čechách.

V letech 1950– 1952 byly zrestaurovány renesanční interiéry. Tam je nyní expozice porcelánu, kde se seznámíte s historií výroby porcelánu - od prvopočátků až po současnou dobu. Je tam unikátní sbírka českého porcelánu, ale i sbírky starého čínského, japonského a středoevropského porcelánu z období 16. až 19. století.

Pro děti je na zámku připraven pohádkový okruh - prohlídka království skřítků a loutek. Tento okruh zavede děti i do zámecké věže, kde je expozice připomínající pověsti ze severozápadních Čech.

Součástí třetího okruhu jsou právě probíhající výstavy, stálá expozice minerálů, zámecký areál a kostel Nejsvětější Trojice s Thunovskou hrobkou.

Ve 2. pol. 17. století byla založena zámecká, původně barokní zahrada, která se postupně měnila v rozsáhlý park anglického typu. Ještě dnes zde roste přes 220 druhů stromů. Nejvýznamnější dřeviny jsou označeny dřevěnou tabulkou. V severní části je křížová cesta se sedmi barokními výklenkovými kaplemi z r. 1691. Park je veřejně volně přístupný.

Nedaleko z historické části města východním směrem je Weberův dům. Jsou to tři propojené klasicistní budovy z 18. století, kde dříve bývala porcelánka. Nedaleko je i zbytek původní pece této porcelánky. My jsme tam až nedošli. Po celodenním chození a v panujícím vedru jsme toho měli dost. Domnívali jsme se, že dům zahlédneme z auta, ale nějak jsme ho neviděli.

Zahlédli jsme jen o kousek dál na druhé straně budovu špejcharu. Byla postavena na počátku 18. století jako sladovna pro potřebu zdejšího pivovaru. Do současné podoby byla přestavěna r. 1724. Dnes je tam skladiště.

Když už mluvíme o historickém centru, musíme se zmínit i o lázních Evženie, které se rozkládají na jih od města při levém břehu Ohře. R. 1883 zde byl objeven první pramen – pramen Evženie. Tehdy zemědělec Josef Ficker zjistil, že voda v jeho nové studni má kyselou a velmi příjemnou chuť. Pramen je slabě mineralizovaný a radioaktivní. Využívá se při léčbě žaludečních a střevních obtíží i při cukrovce, nehodí se pro dlouhodobé pití, ani pro běžný pitný režim. Nad pramenem byl postaven klasicistní sloupový pavilon. S ním sousedí další dvě hrázděné stavby, ve kterých je nyní penzion. Vedle lázeňského domu je původní stáčírna minerální vody.

Zdejší lázně patří k nejmenším lázeňským areálům v České republice. Po r. 1948 dokonce byl jejich provoz zastaven. Prameny využívali pouze místní lidé. Až po r. 1990 došlo k jejich obnově. V severní části vzniklo infocentrum a nová stáčírna. Tam mohou návštěvníci ochutnat Městský a Klášterecký pramen. Ten první byl objeven již na konci 19. století a je vhodný pro dlouhodobé pití jako stolní voda s příznivými účinky na žaludeční obtíže, problémy močových cest a cukrovku. Klášterecký pramen byl objeven až po r. 1990. Má sice jiné složení, ale má stejné využití jako Městský pramen. Stočení 1 litru stojí 3,- Kč. My jsme lázněmi pouze projeli. Chtěli jsme se zde zastavit později, ale pak se nám sem už nechtělo vracet. V panujícím horku jsme byli rádi, že město opouštíme.

Ve městě je několik restaurací i hotel, přímo na zámku je kavárna. Takže možností na občerstvení je zde víc než dost. Stačí si vybrat. My jsme zde nic nevyužili. Měli jsme totiž štěstí, protože v areálu infocentra byla zajímavá vernisáž k zahájení výstavy s povídáním a fotografiemi o rašeliništích. Tam nabízeli i bohaté občerstvení. Něco málo jsme ochutnali, ale nabídku nealka jsme v tom horku rádi využili.

Historické centrum se zámkem je zajímavé, dominantou je však kostel Nejsvětější Trojice, který upoutá pozornost na první pohled. Při vstupu do zámeckého areálu je to pak sala terrena. Nádherný je i zámecký park nad Ohří.

Ve městě je možno navštívit i rodinné Muzeum hodin, které je hned proti kostelu Nejsvětější Trojice. Bylo založeno r. 2014. Je zde 250 kusů starožitných hodin z Čech i z celé Evropy, nejstarší jsou z let 1580 - 1600. Otevřeno je zde v měsících duben – říjen denně od 10 do 17 hodin. Zajímavosti z vývoje hodin si můžete přečíst na http://muzeumhodin.webmium.com/zajimavosti.