Kopečky, výhledy a hradní zříceniny zase trošku jinak (nejen Lužná, Nový hrad a Bohdíkov)

Kam a jak jedeme?

Tento tip na výlet skutečně nabídne vše v jeho názvu uvedené … a navíc to bude většinou s „visačkou té nejvyšší kvality“. Ať si totiž kdo chce - co chce říká. Jeseníky a Kralický Sněžník jsou naše nejkrásnější pohoří a Nový hrad neboli Furchtenberg byl svého času největším hradním areálem na severní Moravě. Však také patřil mj. lišce ryšavé, tedy císaři, králi i markraběti Zikmundu Lucemburskému. A např. u obce Lužná mě vždy zaujala informace na Wikipedii, že zde v roce 2011 stály pouze dva domy, ve kterých bydlelo celkem 14 obyvatel.

Výlet do lokality nacházející se mezi bránou Jeseníků (Šumperk) a pivním rájem (Hanušovice) budu sice popisovat z pohledu cyklisty, ale jeho hlavní část vede po turisticky značené trase pro pěší (u každého úseku se navíc pokusím uvést i čistě pěší variantu). A pokud se např. na Lužnou vyvezete autobusem a z Bohdíkova odjedete vlakem, nepoznáte během cesty – s výjimkou úplného počátku a pohybu po hradní zřícenině – co je to stoupání. Volit se dá navíc z několika variant i barev turistického značení.

Za čím jedeme?

Já tedy v pozdním ránu (nebo relativně brzkém dopoledni) vyjel ze Šumperka po nové cyklostezce do Bratrušova a odsud vystoupal na Lužnou (pěší varianta by vedla o něco východněji a po různě kombinovatelných variantách se žlutou, modrou i zelenou TZ a s možností projít Čarovným lesem i Andělskými stezkami). Můj odjezd tak trochu uspíšila ČT. Z obrazovky na mě totiž hned po ránu vykoukla věc mnohem strašidelnější, než je koronavirus – Helenka Vondráčková a její poselství národu. Druhou nepříjemností pak byla debata na Lužné s nějakým člověkem v autě s pražskou SPZ o možnosti odbočení mimo komunikaci při přejetí plné středové čáry. Tím ale vše zlé pro tento den skončilo.

Z Lužné můžeme zvolit variantu po modré TZ, ale my pokračujeme chvíli po silnici a u vrcholové Matzekovy kaple se vydáme po neznačené polní cestě „rovnou za nosem“ až dorazíme ke křížení se zelenou TZ. V tomto bodě najdeme kříž mezi dvěma stromy i zajímavé vyhlídkové místo, odkud můžeme obdivovat např. Kopřivnou s kostelem Nejsvětější Trojice a dvojicí „větrníků“ nebo pohoří Kralického Sněžníku. V této chvíli se nacházíme v nejvyšším bodě celého výletu, tedy v nadmořské výšce 622 m.

Poté nás čeká sestup po zelené TZ až na Nový hrad, resp. k rozcestníku pod ním. Těch chybějících pár desítek metrů nás k hradní bráně zavede TZ žlutá. Nový hrad je pozoruhodný už jen tím, že se jedná o největší hradní areál na severní Moravě, navíc o hrad, který už je jen ve stádiu zříceniny. Ovšem velmi půvabné a od roku 1958 památkově chráněné. Dnes někdejší strážný hrad patří rodině Morstein-Zierotin. Na hradě, který je jako pustý uváděn již v roce 1504, jsme ještě stále v Kopřivné, resp. v části obce zvané Lužná u Hanušovic.    

Po prohlídce hradní zříceniny pokračujeme – pěší i cyklisté – po zelené TZ až k bohdíkovskému vlakovému nádraží. Pokud neodjedeme vlakem, pokračujeme po silnici (bez turistického značení). Cyklisté již tuto silnici neopustí, pěší mají možnost přestoupit na žlutou TZ. Všichni se pak sejdou u vrcholového kříže a rozcestníku Pod Lovákem. Zde také najdeme malý zookoutek a v něm nějakého toho pštrosa …

Na poslední úsek už nám moc možností nezbývá. Kdo nezná neznačené zkratkové cesty nebo nechce ještě vyrazit po žluté TZ na Vápenici, vydá se dál po asfaltové silnici ve směru na Temenici a Šumperk. Tím také v závěru absolvuje celou trasu, kterou lze najít na Turistice pod názvem Údolíčkem Temence za temenickými kříži.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V koronavirové době je možností pomálu a řekněme si rovnou, že tato trasa je nenabízí ani jindy. K dispozici bývá jen Bohdíkov a Šumperk se svou temenickou částí. Je proto dobré mít s sebou alespoň nějaké tekutiny a rychlé cukry (což někteří dokáží umně spojit do pochoutky zvané slivovice).  

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Vyhlídka od kaple na Lužné s Novým hradem jsou srdeční záležitostí a každoročním koloritem. Lesní zřícenina je krásná za každého počasí a navíc se povedlo některé její části zakonzervovat natolik, že se zde už např. neprocházíte kolem hradební zdi u 3. brány, kterou z posledních sil podpírají dřevěné kůly. Bonusem pro romantiky je v tomto období již téměř probuzená jarní příroda, zurčící potůčky i pestrobarevná flóra a hejna motýlů. Pohyb v krásné přírodě i možnost dýchat svobodně a bez roušky je v době, kdy se pomalu – ale jistě – stáváme totalitním policejním státem, zůstává hodnotou skutečně nevyčíslitelnou.

Nelíbilo: Kromě strašidelného národního pokladu v TV a jednoho nesympatického tvora za volantem nebylo nač si stěžovat.

Ostatní informace

Nebudeme-li počítat finance potřebné k tomu, aby kolo zůstávalo v pojízdném stavu a tvor na něm umístěný nebudil veřejné pohoršení nahotou, byl tento výlet zcela beznákladový.