Kouzlo Stanišovské jeskyně

Kam a jak jedeme?

Vysedáme z linkového autobusu na konečné zastávce v Liptovském Jáně, u hotelu Ďumbier. Naším cílem je Stanišovská jeskyně, jež se nachází u ústí stejnojmenné doliny. Rozcestník u zastávky nás informuje, že k našemu cíli dorazíme Jánskou dolinou za 45 minut po modré turistické značce. Kromě rozcestníku jsou podél asfaltové silničky, která vede až k jeskyni, umístěny směrovky informující nás poměrně často o tom, že se k jeskyni opravdu přibližujeme, resp. za kolik kilometrů k jeskyni dorazíme. Cesta vede ze začátku rozlehlým parkem s několika ubytovacími zařízeními, poté lesem. Co chvíli projíždí auto s mototuristy, kteří se vyvážejí až k jeskyni. Přímo u jeskyně se na louce nachází parkoviště, které je plné.

Po příchodu k jeskyni si jdeme koupit vstupenky na prohlídku, příjemný speleolog (jeskyně není oficiálně zpřístupněna pod hlavičkou Správy slovenských jaskýň, ale speleologové provádějí návštěvníky jeskyně sami) nám poskytuje slevu na vstupném, neboť ve středisku, kde jsme ubytovaní, má prý dobré přátele.

Jelikož je u jeskyně velké množství návštěvníků toužících ji zhlédnout, prohlídky začínají každou půlhodinu. Začátek naší prohlídky je stanovený na 12.30 hodin. Scházíme se u informační tabule kousek od správní budovy a čekáme. Čekáme poměrně dlouho. Ve 12.50 dorazí jako na koni konečně náš průvodce - veselý jeskyňář Ivan, rozdá nám každému čelovku, neboť jeskyně není elektricky osvětlena a u informačních tabulí nás zasvěcuje do systému Stanišovských jeskyní, který tvoří Stanišovská jeskyně, Malá Stanišovská jeskyně a Nová Stanišovská jeskyně. Naše prohlídka se bude týkat Malé Stanišovské jeskyně, ale speleolog nás "protáhne" i vchody Stanišovské jeskyně a dalších méně významných (v celé Jánské a přilehlých dolinách se nachází přes 200 dosud známých jeskyní). Od domku s pokladnou a zázemím jeskyňářů je to ke vchodu do Malé Stanišovské jeskyně cca 0,5 km stoupání lesní pěšinkou v jihozápadním svahu Smrekovice (1285 m n. m.).

Po chvíli výkladu je nám jasné, proč měl průvodce takové zpoždění , neboť nám kromě vtipného popisu výzdoby jeskyně, povídá také legendy o skřetovi, partyzánech, slaninkové teplotě vody v jezírku, zbloudilých turistech apod. Nechybí také detaily z tajů jeskyňářské práce, včetně názorné ukázky lezení po provazovém žebříku.

Jeskyně není nijak zvlášť bohatá na krápníky, neboť část jich pohřbil spadlý strop, zbytek "vytěžili" lidé v dobách, kdy byla jeskyně volně přístupná, můžeme zde ale vidět různé sintrové kupy, náteky, vodopády, brčka či jezírka. V jednom z nich je možné spatřit chvostoskoka - bílého červíka, kterého si mimo jiné můžete také pořídit doma, pokud přelijete pokojové rostliny, které pak ve vodě dlouho stojí.

Během prohlídky nás kromě přirozeného kouzla jeskyně čeká pár strašidel, ukázka kostí jeskynních zvířat včetně hádání, z jaké části těla pocházejí a nakonec šamanský obřad u stromu přání. Je toho více než dost, kvůli čemu stojí za to, tuto zajímavou jeskyni v Nízkých Tatrách navštívit.

Za čím jedeme?

První písemná zmínka o jeskyních v Jánské dolině pochází z 18. století. První zmínka o Stanišovské jeskyni je z roku 1904 od přírodovědce Tivadara Kormoše (1881-1946, maďarský geolog, paleontolog, archeolog a badatel). Podle legendy se v jeskyni ukrývají korunovační klenoty uherských králů.

Stanišovské jeskyně jsou národní přírodní památkou vyhlášenou roku 1972. Jsou významné archelologicky i historicky. Jejich chodby dlouhé celkem 6,5 km vymodelovala říčka Štiavnica. Malá Stanišovská jeskyně z celkové délky Stanišovských jeskyní zabírá 871 m. Zpřístupněná trasa měří 410 m. Teplota v jeskyni se pohybuje okolo 6 stupňů Celsia.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Přímo u jeskyně se nenachází žádné občerstvení, měli jsme vlastní zásoby. Po návratu do Liptovského Jána jsme do odjezdu autobusu zasedli v nedaleké Jánské kolibě Strachanovka. Po nahlédnutí do jídelního lístku jsme litovali, že nemáme více času, neboť například pokrm s názvem "Liptovské korýtko" nabuzuje chuťové buňky už jen svým názvem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jeskyně se nám líbila velmi, a to přesto, že jak už jsem zmínila, postrádala ohromující krápníkovou výzdobu. Bylo to způsobeno příjemnou atmosférou, kterou vytvořil průvodce Ivan, tím, že jeskyně byla přírodní, tj. prostá vydlážděných chodníčků se zábradlím a elektrického osvětlení i množstvím přirozených krasových útvarů, které nám byly naším průvodcem detailně popsány včetně všech možných historek vážících se k jeskyni. Pokud se do této jeskyně chystáte, vězte, že tu najdete nikoli stalagmity, ale stojáky, žádné stalaktity, ale věšáky, ani stalagnáty, ale spojáky. A když se nějaký krápník vlastní váhou odlomí a spadne, tak je to ležák.

Ostatní informace

Stanišovská jeskyně je otevřena celoročně, všechny dny v týdnu (tedy i v pondělí, kdy mají jeskyně spravované Správou slovenských jaskýň zavřeno) v době od 10 do 16 hodin. Prohlídky se konají každou hodinu, v případě velkého zájmu návštěvníků i každou půlhodinu.

Ceny vstupenek do jeskyně jsou 6,- € pro dospělého a 3,50 € pro děti a seniory.

Doba prohlídky je oficiálně 50-60 minut, ale ve skutečnosti záleží na výřečnosti daného speleologa.

Čelovku dostanete k zapůjčení na dobu prohlídky. V jeskyni nejsou zpevněné chodníky, proto je také dobré počítat s mírným či větším ušpiněním oděvu od bahna (podle vlastní aktivity ).

Webové stránky pro bližší informace www.stanisovska.sk.