Kutná Hora - kostel sv. Jakuba

Trávíme pár dnů na přelomu roku v Kutné Hoře a chceme navštívit snad všechny památky, které tu jsou. Jednou z dominant města je právě tento kostel s vysokou štíhlou věží.

Kostel se nachází přímo v historickém centru města – v západní části Havlíčkova náměstí, v těsném sousedství Vlašského dvora. Je to nejstarší kostel na území staré Kutné Hory. Zhruba ze stejné doby pochází kostel Panny Marie na Náměti, ale ten stál až za městskými hradbami. Ještě starší je románský kostel sv. Štěpána v Malíně a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.
Kostel sv. Jakuba se začal stavět kolem r. 1333, když začala Kutná Hora prosperovat. Finančně se na stavbě podíleli zdejší patricijské rody, mincíři a pregéři ze sousedního Vlašského dvora. Již r. 1356 se zde konala první bohoslužba. Stavba byla však dokončena až r. 1420. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, stejně jako o něco později postavený kostel Panny Marie Na Náměti. Aby se od sebe odlišily, říkalo se mu Horní kostel, od 14. do 16. století také Vysoký kostel. V té době byl zasvěcen již sv. Jakubovi.

Halový trojlodní kostel se čtyřmi kaplemi a s gotickou křížovou žebrovou klenbou je 55 m dlouhý, 24 m široký a 19 m vysoký, vysoká severní věž měří 84 m. Původně zde měly být dvě vysoké věže, protože je tu však nevhodné podloží, je druhá věž jen naznačena. Nejčastěji byla opravována právě vysoká věž, do které několikrát udeřil blesk. Kostel poničilo i časté zemětřesení. R. 1602 byla věž stažena železnými pruty, r. 1698 byla opravena věžní báň, kterou r. 1740 opět poškodila bouře. Od 80. let 19. století se prováděly v kostele dílčí opravy, které pokračovaly po r. 1941. To již hrozilo, že kostel spadne. Chrám byl opraven a znovu vysvěcen 20. října 1946. Hlavní věž se mírně naklání na severozápad.

V kostele jsou památky z různých období. Závěr presbytáře je ozdoben pozdně gotickými freskami, je tam dokonce vidět i nejstarší dochovaný kutnohorský nápis z r. 1356. V presbytáři jsou gotické lavice z r. 1484, cínová křtitelnice. Většina interiéru je barokní. Dvě barokní zpovědnice byly do kostela přeneseny r. 1802 ze zrušeného sedleckého kláštera. Oltář pochází z doby vrcholného baroka – z let 1677–78 . Uvnitř jsou sochy českých patronů: sv. Václava, Ludmily, Jakuba, Vojtěcha, Zikmunda a Barbory. Již od r. 1488 byly v kostele původně barokní varhany, byly však několikrát vyměněny. V současné době má kostel dvoje – na hlavním kůru a na tzv. literátské kruchtě. V kostele je výborná akustika.

Pod presbytářem je krypta, kde je v šesti hrobkách pochováno celkem asi 200 lidí. Od r. 1782 se již nesmělo v kostelích pohřbívat.

Během obou světových válek bylo všech pět zvonů zabaveno pro válečné účely. Od 7. října 2017 je ve věži zvon Jakub Maria, na který byly prostředky vybrány.

My jsme při naší poslední návštěvě byli ubytováni v hotelu U Kata, kde je i restaurace. Jednou jsme se dobře najedli i nedaleko – v hotelu U Hrnčíře v Barborské ulici. Možností je však ve městě hodně.

Kostel je pěkný, nejvíc se mi líbil pohled na něj, když jsme se procházeli podle Vrchlice. Od říčky snad nejvíc vynikne ta jeho dominanta.

Kostel je přístupný zdarma od června do září, vždy od 10 do 12,30 a od 13 do 17 hodin. My jsme měli štěstí, že jsme zde byli na konci roku. V kostele byly jesličky, takže byl mimořádně otevřen i v této vánoční době a my se konečně mohli podívat i dovnitř.