Dačického dům je v historickém centru města - na nároží Komenského náměstí. Bohužel není známo, kdy přesně byl dům postaven. Pravděpodobně nejstarší je zadní podsklepená komora, která pamatuje ještě dobu předhusitskou. Píše se o něm již v první dochované městské knize z let 1426 – 1489. Výrazná přestavba je až z období mezi lety 1500 - 1506, kdy jej nechali kutnohorští šepmistři (obecní starostové čili purkmistři měst horních) přestavět pro biskupa Filipa Villanuovu Sidonského. Ten zde žil od vánoc r. 1506 až do své smrti v říjnu 1507. Proto se dům jmenoval Biskupský. V zadní komoře, která má žebrovou klenbu, bývala pravděpodobně biskupova soukromá kaple. Z té doby jsou v domě i další gotické prvky.
R.1536 koupil dům v té době velice zámožný Ondřej Křivoláček, zv. Dačický s manželkou. Jim se zde r. 1555 narodil syn Mikuláš Dačický. Ve 2. polovině 16. století byl dům renesančně upraven. Na severní straně byla zmenšena okna a dům byl vyzdoben psaníčkovým sgrafitem. Ve 3. čtvrtině 18. století byl zrušen gotický arkýř, okna byla srovnána v duchu barokní symetrie a dům vyzdoben zdobným štukovým dekorem.
Další, tentokrát klasicistní přestavba byla ve dvou fázích v první polovině 19. století. Nejdřív byla překlenuta ulička mezi sousedním domem, v letech 1841 – 1842 pak bylo zazděno podloubí, byla změněna i vnitřní dispozice, v domě vznikly činžovní byty.
Během 20. století byl dům znárodněn a chátral. Byla tam restaurace, později provozovna a neudržované byty.
Počátkem 21. století byl dům ve velice žalostném stavu a již několik let neobydlený. Do domu zatékalo, štuková omítka opadávala, stěny byly až do výše dvou metrů vlhké. Uvnitř prakticky nezůstalo nic původního. Okna i dveře byly vyměněny za typizované, původní omítka byla překryta tapetami nebo seškrábána.
V lednu 2015 se začalo s rekonstrukcí. A dokonce i s nečekanými objevy. Pod vrstvami podlahových krytin byly v kapli objeveny zbytky unikátních gotických dlaždic. V patře byl pod omítkami objeven pozdně gotický portál včetně původních omítek. Ve dvoře domu – pod úrovní terénu byl objeven zasypaný pozdně gotický sloup.
Rekonstrukce trvala necelý rok. Velice citlivě jsou zde skloubeny původní a moderní prvky. Dům má zachované pozdně gotické jádro, kaple má podobu ze začátku 16. století. Dům má barokní fasádu se štukovými prvky a se zbytky gotických prvků. Zdobí ji freska Madony, která byla zrekonstruovaná podle historické fotografie z 19. století. Současně musely být dodrženy platné předpisy a normy, je tam tedy osobní výtah i klimatizace. Je tam použita i moderní technologie - dotykové obrazovky, čidla pohybu nebo herní prvky pro děti.
Rekonstrukcí rodného domu Mikuláše Dačického vzniklo muzeum, které se využívá nejen pro stálé a sezonní výstavy, ale je zde konferenční sál, kde se konají různé workshopy i kulturní akce – koncerty a komponované pořady. Dům je volně přístupný od sklepa až do nejvyšších pater, celkem 3 nadzemní podlaží a 2 patra sklepů, které jsou dostupné po schodišti i výtahem, v každém patře jsou i toalety, v přízemí jsou skříňky, kam si bezpečně můžete uložit bundy nebo tašky. Kromě možnosti pohrát si v dětském koutku čeká děti v nejskrytějším koutě sklepa překvapení v podobě mluvícího a barvu měnícího permoníka.
A protože dům je ve městě, které je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je zde i expozice právě zaměřená na organizaci UNESCO, na naše památky, které jsou zapsány na seznamu UNESCO, samozřejmě nejvíc na památky Kutné
Hory.
V době naší návštěvy byla na podobné téma zaměřena i aktuální výstava Poznej světové dědictví UNESCO. Byla to putovní výstava fotografií jedinečných světových památek a přírodních celků Číny, Tibetu, Nepálu, Indie a Srí Lanky, doplněná zajímavými informacemi i nádhernými originálními exponáty z Asie, jako např. kamenná soška Buddhy z 2.-3.stol.n.l, porcelánový šálek s tmavě modrou glazurou z 15.století apod.
Je tam toho samozřejmě víc, ale to už se sami přijďte podívat.
Měli jsme zajištěné ubytování v hotelu U kata, kde je možno se i stravovat. Je tam hezké prostředí a vaří tam dobře. Přes den jsme se zastavili na oběd různě ve městě, např. v Barborské ulici U Hrnčíře nebo U Varhanáře.
Něco jsme o Dačického domě věděli, protože jsme sledovali informace o rekonstrukci. Byli jsme však příjemně překvapeni, jak se to povedlo a jak je prohlídka skutečně zajímavá. Všechno jsme si v klidu během cca 2 hodin prošli.