Lázně Toušeň, jejich historie a soutok Labe s Jizerou

Tento městys jsme si vybrali skoro náhodou. Měli jsme tři dny na to, abychom z Plzně dojeli do Broumova. Původně jsme chtěli dojet dál, ale měli jsme cestou naprosto neplánovaná zdržení a pak jsme ještě chytili částečně ucpanou Prahu. Musíme tedy plán změnit. Hledáme blízko naší trasy nějaké zajímavé místo, kde bychom mohli i přespat. A právě tento městys se nám zdál jako ideální, hlavně proto, že se zajdeme podívat k soutoku Labe s Jizerou.

Toušeň se rozkládá zhruba 25 km severovýchodně od centra Prahy na levém břehu Labe v místech soutoku s Jizerou. Toto místo bylo osídlené již před pěti tisíci lety. Nalezly se zde předměty řivnáčské, staroúnětické i laténské kultury. Zde se nalezla zlatá spirálovitá záušnice z doby 3000 let před n.l. Byl to nejstarší nález zlata ve Střední Evropě.

Slovanské hradiště bylo na valu nad řekou zhruba od přelomu 7. a 8. století. Na severu ho obtékalo Labe, na jihu ho chránily bažiny. Hlavním úkolem bylo střežit prastarou obchodní solnou i jantarovou stezku ,která vedla přes nedaleký brod.

Městys má velice zajímavou historii. Někdy ve 13. století byl na západ od hradiště vybudován hrad, který byl součástí věnných statků českých královen. Vedle brodu byl zřízen přívoz - nejstarší dochovaná písemná zmínka o něm je z 1. srpna 1293. R. 1317 byl postaven první most, ale kvůli povodním a válkám dlouho nevydržel. R. 1338 zde pobýval markrabě Karel, pozdější král a císař Karel IV. Po r. 1468 získal zdejší statky král Jiří z Poděbrad. Jeho synové je však prodali. V 1. pol. 16. století nový majitel pražský primátor Jan Pašek z Vratu zahájil přestavbu hrádku na renesanční zámek, založil zde vinice, chmelnice a rybníky. R. 1547 získal císař Ferdinand I. Toušeň pro Českou královskou komoru, která vybudovala r. 1562 most přes Labe a zámek upravila jako vedlejší rezidenci sídla Rudolfa II. v Brandýse n/L.. Na počátku 16. století zde zastavovaly dostavníky vratislavské a od r. 1615 i slezské pošty.

Bohužel během třicetileté války bylo zničeno vše, vč. zámku. K jeho obnovení však nedošlo. Opravil se most a fungoval zde pouze dvůr s kamenolomem a rybářství. Ve 2. polovině 18. století byl most při selských bouřích zničen a další 200 let byl pro převoz přes řeku využíván jen přívoz. Císař Josef II. na kdysi královské město nezapomněl. R. 1787 osobně vybral místo k postavení zděné školy. R. 1868 zde vznikl cukrovar (jeho činnost byla ukončena po 2. světové válce) a na od nepaměti známém železnatém prameni lázně. Jedním z prvních návštěvníků byl tehdy mladý básník Josef Svatopluk Machar. Lázně byly r. 1899 rozšířené o slatinné koupele, které přilákaly řadu významných osobností – např. posledního rakouského císaře Karla I., skladatele Leoše Janáčka, bratry Josefa a Karla Čapkovi. Později sem jezdili i vrcholoví sportovci - Emil Zátopek s manželkou Danou, Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová, Ludvík Daněk, Jan Železný, Petr Korda, Roman Šebrle a další.

Ani v současné době silniční most přes řeku nevede . R. 2000 byl postaven přes Labe most pro pěší a cyklisty a definitivně zrušen přívoz. Díky němu se lze snadno dostat k soutoku Jizery a Labe a také do obce Káraný, kde je stále funkční vodárna, která zahájila svůj provoz r. 1914.

Na druhou stranu Labe se nechá využít silniční most v Brandýse nad Labem, který je přibližně 5 km po proudu řeky.

My jsme si zde zašli pouze na pivo a limonádu do hospůdky U Jezevců, která je u sportovního areálu cestou na lávku pro pěší. Je možno posedět uvnitř, ale také využít venkovního posezení. Možností je tady však víc.

Po pravém břehu Labe vede do Toušeně dálková Labská cyklostezka, která pokračuje po lávce na druhém břehu a v obci Káraný se křižuje s dálkovou Jizerskou cyklostezkou. Cyklostezka však pokračuje dál i po pravém břehu Labe. Pro cyklistiku je to zde tedy ideální místo.

Vyhlášená je Floriánská pouť, která se už skoro 170 let koná počátkem května.