Obec Káraný a historická vodárna

Když jsme byli v sousedním městysi Lázně Toušeň, zahlédli jsme z lávky pro pěší proti proudu řeky Labe na protějším břehu zajímavou stavbu. Na první pohled bylo vidět, že to je něco historického. Čas jsme měli, tak jsme se tam šli podívat.

Obec Káraný se rozkládá asi 28 km kilometrů severovýchodně od centra Prahy na pravém břehu Labe a levém břehu Jizery jen zhruba 2 km od jejich soutoku. Je to rekreační oblast, kam se jezdí nejen z Prahy, ale také z nedalekého Brandýsa nad Labem.

Podle archeologických nálezů zde člověk žil již v době kamenné. Dvě řeky a okolní lužní lesy umožňovaly poměrně snadnou obživu, ale také ochranu proti nepřátelům. Tudy vedla i významná mezinárodní poštovní, vojenská i obchodní cesta z Prahy do Polska a východního Pobaltí. Přes Labe se používal přívoz, o kterém jsou písemné doklady z r. 1293. Pro jednodušší přejezd přes Labe založil r. 1561 císař Ferdinand I. dřevěný most. Ten byl zničen pravděpodobně při selských bouřích kolem r. 1775.

Lesy v okolí Káraného využívali ke svým loveckým vášním nejslavnější český panovník Karel IV. i císař Rudolf II.

Vlastní osada Káraný byla založena r. 1777, kdy se  po prudkých selských bouřích začaly parcelovat vrchnostenské dvory. Zde bylo usazeno 18 rodin, živily se převážně zemědělstvím, ale bez mostu byly prakticky odtrženi od okolních obcí. Noví osadníci se sem nestěhovali.

K rozvoji obce došlo až založením vodárny, jejíž činnost byla zahájena 1.1.1914. Odtud proudila pitná voda v množství 880 l za vteřinu do okolních obcí, ale hlavně do hlavního města Prahy, kde byl v té době nedostatek jídla, ale také i nedostatek pitné vody. Tehdy Pražané využívali vodu z vlastních studní, která měla proměnlivou kvalitu. Do domácností tekla voda z pražských vodáren, kde byla zastaralá technologie a voda tekla téměř stejně špinavá jako ve Vltavě. Proto se tam šířily i infekční nemoci.
Do obce se stěhovali noví lidé, kteří dostali i dlouhodobé půjčky, aby si mohli postavit rodinné domky a hlavně, aby v obci zůstali a i dále pracovali ve vodárně, která časem zdvojnásobila svoji kapacitu. Vodárna v té době zaměstnávala až 240 lidí. Tím začal v obci i společenský život. Výstavba a zprovoznění vodárny si vynutilo na počátku 20. století i vznik dalších přívozů – kterých bylo dokonce v té době sedm a umožnily tak obyvatelům pohodlnější spojení s okolními obcemi.

Vodárna měla v době svého vzniku svůj obrovský význam. Je však jednou z mála evropských vodáren na podzemní vodu, která si od svého vzniku zachovala původní kapacitu, ale také i kvalitu svých zdrojů. S rozvojem města a se zvyšujícím počtem obyvatelstva, musela Praha budovat další úpravy vody, podíl zdejší vody však tvoří cca 24 % celkové spotřeby vody v Praze a okolí.

Vodárna v současné době využívá tři způsoby získávání vody. Nejmenší, ale nejkvalitnější voda je ze 7 artézských vrtů. Voda přitéká ze severní části geologického útvaru Česká křída, její staří se odhaduje na 16 tisíc let a po odželeznění má kvalitu kojenecké vody. Z větší části se však používá voda z Jizery, která se přirozeně filtruje přes štěrkopískové náplavy nebo se používá klasická umělá filtrace.

My jsme zde nejedli, ani jsme neměli potřebu.
Za silničním mostem přes Jizeru jsou Říční lázně Jizerka. Vznikly r. 1935 a byly s oblibou využívány až do r. 1960, kdy zde byla zřízena podniková rekreace a pro veřejnost byly uzavřeny. Objekt koupil r. 1989 soukromý majitel, zrekonstruoval ho a nyní provozuje restauraci, nabízí ubytování a možnost různých podnikových a společenských akcí.

Zda je v obci další možnost občerstvení, to nemám tušení, ale 2 km je to do Lázní Toušeň, kde je možností dost.

Nás nejvíc zaujala budova vodárny, kvůli které jsme sem šli. Původně bylo v plánu jen dojít k soutoku. Ale budova nás přitahovala. Podle řeky je to od lávky pro pěší a cyklisty hezká procházka. Mile nás překvapilo, jak na začátku obce jsou hezky udělané informační tabule, které informují o historii obce i vodárny.

V obci je křižovatka dálkových cyklotras – Labské a Jizerské. Po červené turistické trase dojdete po 9 km do Lysé nad Labem, Do Staré Lysé je to po modré 8 km, obě Lysé jsou spojeny červenou značkou, takže celý okruh měří 20 km. Modrou a červenou trasu však spojuje ještě žlutá, pak je okruh dlouhý necelých 12 km a vede převážně lesem. Možností vycházek je zde však víc.