Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Jsme na zájezdu v Bavorsku. Již druhý den putujeme po pohádkově krásných zámcích, kde žil nebo které postavil bavorský král Ludvík II.
Dnešní den jsme začli prohlídkou zámku a parku Linderhof. Zámek leží na jihu Bavorska, v podhůří hor, v opuštěném údolí Graswangtal, zhruba 25 km severozápadním směrem od známého lyžařského střediska Garmisch-Partenkirchen. Je to nejmenší ze zámků, které si nechal postavit bavorský král Ludvík II.
Toto místo znal a velmi si ho oblíbil. Jezdíval sem na lov s otcem králem Maxmiliánem II. , který zde měl malou loveckou chatu. tzv. Královský domek. Jenže Ludvíkovi tento malý domek nestačil, on musel mít všechno luxusní. Plánovat vzhled této stavby začal po návštěvě zámku ve Versai r. 1867. Původně chtěl pouze přestavět původní loveckou chatu, ale nakonec ji nechal zbourat a v letech 1870 – 1878 si nechal postavit svoji Královskou vilu s obrovským parkem a řadou dalších menších staveb.
Vstupní dvorana je lemována sloupy a pilastry z červeného. Dominantou je soška francouzského krále Ludvíka XIV., kterou chce Ludvík II. vzdát poctu království Bourbonů.
Západní gobelínový salon, zvaný také jako hudební salon, je vyzdoben barevnými namalovanými obrazy s pastýřskými a společenskými výjevy, které působí jako nástěnné koberce. Obdobný vzor je na sedacím nábytku. V místnosti je páv z malovaného porcelánu v životní velikosti. Po labuti to byl druhý nejoblíbenější pták Ludvíka II.
Přijímací salon měl být původně trůním sálem. V místnosti jsou dva krby z mramoru se soškami Ludvíka XV. A Ludvíka XVI., pracovní stůl s pozlacenou psací soupravou a hodinami. Celé zdi, rámy zrcadel i svícny jsou mohutně zdobeny zlatem.
Královská ložnice je největší místností zámku. Zde je i největší křišťálový lustr, který místnost osvětloval 108 svícemi. Mramorové sochy, štuková výzdoba i stropní malby znázorňují postavy antické mytologie. Nad postelí je modrý sametový baldachýn s bavorským znakem. Z okna je vidět na kaskády na severní straně parku.
Sousední pokoj je růžový kabinet. Jak název napovídá, tato místnost je laděna do růžové. Měla to být původně Ludvíkova šatna. V rokokových rámech jsou portrét osobností francouzského dvora 18. století.
Oválná jídelna má červeně čalouněný sedací nábytek. Zde měl Ludvík svoji specialitu – tzv. stoleček Prostři se. Nerad se stýkal s lidmi a aby nebyl rušen, byl stolek součástí výtahu. Ve spodním patře mu na stůl prostřeli a poslali mu ho do jídelny. Deska stolu, lustr i váza s květinovou dekorací jsou z míšeňského porcelánu.
Východní gobelínový salon zdobí obrazy se scénami z řecké mytologie.
Nejluxusnější místností zámku je zrcadlový sál, kde jsou zrcadla kombinována se zlatem a bílou slonovinou.
Tento zámek si vystavěl král pouze pro sebe, nechtěl zde nikoho přijímat, chtěl zde pouze v ústraní žít. K tomu si vybudoval i nádherné okolí zámku. Na jižní straně zámku jsou zahradní terasy. Na nejvyšším místě je malý kruhový chrám s postavou Venuše z mramoru. Těsně u zámku je pak bazén s pozlaceným sousoším, ze kterého stříká vodotrysk do výše 30 m.
Na severní straně postavil Hudební pavilon s jezírkem, ze kterého padá voda po 30 mramorových stupních do nádrže s vodou se sousoším Neptuna. V okolí zámku je několik soch, které v době naší návštěvy byly bohužel ještě zakryty dřevěným bedněním.
Na východní straně parku je Marocký pavilon. Byl navržen přímo v Orientu jako prodejní pavilon pro světovou výstavu v Paříži r. 1878. Ještě téhož roku ho však král koupil. Interiér si nechal upravit v moderním orientálním stylu dle svých představ. V sezóně je snad otevřený.
Jen o kousek dál je malý Královský domek, který je kopií původního královského domku, do kterého malý Ludvík jezdil se svým otcem. Dnes je v domku muzeum s placeným vstupem.
Na severní straně parku si nechal ve skále vytvořit umělou Venušinu jeskyni s krápníkovou výzdobou se světelnými efekty. Námět k jeskyni získal z opery Tannhäuser. V jeskyni je jezírko, osvětlené ode dna, uměle vytvořené vlnobití a zlatý člun z mušlí, na kterém se pravděpodobně po jezeře vozil. Jeskyně je prý přístupná veřejnosti, za naší návštěvy byla uzavřená a probíhaly tam restaurátorské práce. To mne mrzelo asi nejvíc, docela ráda bych se tam podívala.
Nedaleko je Maurský stánek, který stával u nás v zámku Zbiroh. Král ho koupil r. 1876, protože si liboval ve všem orientálním. Dovnitř si nechal umístit paví trůn, je tam maurská kašna. I ten byl v době naší návštěvy v lešení.
V nejvýchodnější části zámku je krásné tajemné zákoutí s jezírkem a dřevěnou chatou zdobenou vyřezávanými labutěmi. Jen o kousek dál je Hundinghütte – bohužel český název jsem nikde nezjistila. Sice jsem tvrdila, že to bude psí bouda, ale tak tomu určitě není. Ludvík ho postavil jako divadelní kulisu pro představení Prsten Nibelungův. Z dálky to vypadá jako velice hezký dřevěný srub. Je postaven u kmene mohutného dubu a Ludvík se tam mohl vžít do divadelní role, protože interiér je vybaven různými rekvizitami. Stavba byla obnovena r. 1989, zda je v sezoně otevřena, to nemohu říct.
Tento zámek si král Ludvík II. velmi oblíbil a často sem jezdíval. Zde se často nechával vozit v noci v zimě na zlatých saních.
Nocleh se snídaní jsme měli zajištěn v hotelu Atlas Sport v Garmisch-Partenkirchenu. Ubytování bylo bezvadné, pokoje velké, každý pokoj měl vlastní sociální zařízení, televizi. Snídaně byla formou švédských stolů a byla skutečně bohatá.
Zde nedaleko je hotel, kde je možno si také něco k jídlu či pití koupit.
Zámek je nádherný, nádherně zasazený do KRAJINY, určitě stojí za prohlídku, i když některé místnosti se podobají místnostem v zámku Herrenchiemsee. Jen jsou výrazně menší. Zajímavá je i procházka v parku.
Tento zámek je pravděpodobně méně navštěvovaný než zámky Hehonschwangau a Neuschwanstein. Ale je pravda, že jsme zde byli krátce po 9. hodině, tedy krátce po otevření. Na prohlídku jsme šli prakticky ihned. Bylo to však v dubnu, takže sezona teprve začínala. Ale ani v 11 hodin, kdy jsme zámek opuštěli, tu žádné davy nebyly.
U silnice je několik velkých placených parkovišť, do parku je pak už vstup volný. Vstupenky do zámku se však nekupují přímo na zámku, ale na západním okraji parku, kde je hotel, infocentrum a WC. Vlastní zámek je pak vpravo, cca 5 – 10 minut chůze okolo Marockého pavilonu a Královského domku.
Vstupenka pouze do tohoto zámku stojí 7,5 Euro. Protože jsme byli samotní Češi, pustili nám výklad v češtině. Audio-průvodce zde nemají, zda mají texty v češtině, to bohužel nevím. V interiéru zámku je zakázáno fotografování.
V parku a jeho okolí je velké množství neznačených cest, takže se tu nechá jen procházet a kochat se výhled na okolní Hory.
Parkoviště protíná značená trasa od jihozápadu na jihovýchod (Via Alpina Purple), ze které se nechá u zámku odpočit po červené na severovýchod a tam se napojit na Maximiliansweg. Takže na své si zde přijdou i turisté. Je nutné však počítat se slušným převýšením.