Lukov - dřevěný řeckokatolický chrám svatého Kosmy a Damiána
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky, ale také se zastavit v historicky zajímavých městech. Při cestě ze Staré Lubovně do Bardejova je poměrně nedaleko hlavní trasy kostelíků několik.
Za čím jedeme?
Jen kousek za obcí Malcov je nutno odbočit vpravo, abychom se dostali do obce Lukov. Jsou to vlastně dvě spojené obce. První písemná zmínka o obci Lukov je z r. 1355, ta byla r. 1943 spojena se sousední do té doby samostatnou obcí Venecia. Název Lukov je prý odvozen od rozsáhlých luk a ukazuje to na český původ. Dokonce se ve starém dřevěném lukovském kostelíku (dle různých pramenů byl z r. 1304 nebo 1439) našli i české nápisy a obrazy. Od r. 1677 byl v obci nový dřevěný kostel (možná byl pouze rozšířen ten starý), ke kterému r. 1682 přibyla samostatná masivní zvonice. Hlavní oltář s obrazem sv. Markéty z r. 1690 je dosud dochován. Kostel i se zvonicí byl stržen r. 1885 a kamenný obelisk na hřbitově je připomínkou původního dřevěného kostela. V téže době byl vysvěcen nedaleko stojící zděný novogotický kostel.
V obci je nejcennější řeckokatolický dřevěný chrám, který stál od r. 1654 v obci Nová Ves u Nového Sonca v Polsku. Obyvatelé Venecie ho koupili, rozebrali, převezli a ve své obci znovu postavili. R. 1708 byl zasvěcen sv. Kozmu a Damiánovi.
Tato trojdílná srubová stavba stojí na kamenné podezdívce, která vyrovnává šikmý terén. Kostel má tři postupně se zvyšující věže s originálním kovaným křížem. Nejvyšší věž je na západní straně, má dva zvony z let 1755 a 1886. Jižní strana věže i kostela je otevřená a překrytá vysunutou stříškou, která je opřena o vertikální sloupy. Tím se tento kostel od většiny ostatních odlišuje. Ostatní stěny jsou kryty dřevěnými svislými deskami, na střeše jsou štípané šindele. Nad svatyní je malá kulatá věžička. Další specifikou tohoto kostela je sklep pod svatyní, který žádný jiný slovenský dřevěný kostel nemá.
V kostele je čtyřřadý ikonostas z 18. století, laděný do modré barvy. Carské dveře jsou zdobeny ornamentem révy a šesti medailonky. I zdejší ikonostas má netypický vzhled. Ve druhé řadě jsou medailony, ve kterých je znázorněno dvanáct největších církevních svátků. Některé obrázky však chybí. Samostatné ikony se nacházejí i na bočních stěnách lodě, převážně jsou ze 17. století. Nejstarší je Poslední soud – ten je ze 16. století. V letech 2005 - 2008 proběhla komplexní rekonstrukce exteriéru i interiéru.
Kostel je národní kulturní památkou. Běžně otevřený není. Na dveřích je však uveden kontakt na faru (054/476 6234), kde je možno si domluvit prohlídku kostelíka. My jsme této možnosti nevyužili, kostelík byl šikovně nasvícen sluníčkem, takže jsme okénkem částečně viděli dovnitř. Viděli jsme i nádherně zrestaurovaný ikonostas.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V obci jsme se jen na chvíli zastavili. Nejedli jsme zde, ani nespali.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Dřevěný kostelík se nám tak líbil, že naší pozornosti unikl pravděpodobně v blízkosti postavený zděný kostel. Prostě my máme oči jen pro ty dřevěné.
Ostatní informace
Vzhledem k tomu, že jsme uvnitř nebyli, netuším, zda je vstup zpoplatněn. Na dveřích o tom zmínka nebyla.
Bohoslužby se běžně v kostele nekonají, jsou pouze 4x do roka při zvláštních svátcích.