Malé Svatoňovice - rodiště Karla Čapka a rozhledna Žaltman

Náš pobyt na Broumovsku se chýlí ke konci. Odjíždíme směrem na západ a máme před sebou poslední výšlap v CHKO - k rozhledně Žaltman. S umístěním této rozhledny je to hodně zajímavé. Je doslova na okraji západního výběžku CHKO Broumovsko, patří do katastrálního území Velkých Svatoňovic, ale blíž je to k ní z Malých Svatoňovic.

Malé Svatoňovice leží západně od CHKO Broumovsko, na úpatí Jestřebích hor, 15 km km na východ od Trutnova. Až do r. 1826 tvořili Malé i Velké Svatoňovice jednu obec Svatoňovice.

V r. 1590 bylo v sousedních  Markoušovicích nalezeno černé uhlí. To mělo význam i pro tuto obec – v návaznosti na těžbu uhlí se zde začala rozvíjet navazující průmyslová odvětví. Do Svatoňovic byla postavena v letech 1860–1861 důlní koňka z dolu Xaver a v letech 1863–1864 Rtyňská koňka k dolu Ida. Velký význam pro obec mělo i vybudování odbočky Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Josefova (nyní Jaroměře) do Svatoňovic v letech 1857 - 1859 a r. 1868 zprovoznění tratě Svatoňovice – Poříčí – Královec (dnešní železniční trať 032 z Jaroměře do Trutnova).

Od r. 1831 se zde vyráběl koks, v letech 1873–1874 bylo postaveno dalších 40 pecí. R. 1878 byla dokončena stavba první briketárny v Čechách.

Na zaniklé kolejové drážce Důl Ida – Malé Svatoňovice je od r. 2003 expozice důlních strojů. Celkem 17 jednotlivých strojů a zařízení je rozmístěno směrem od Malých Svatoňovic k Idě (směr jihovýchod) v místech, kudy procházela úzkokolejná dráha od dědičné štoly Ida k nákladišti u železničního nádraží v Malých Svatoňovicích. Vozilo se po ní vytěžené uhlí od r. 1864 do r. 1981. Terénní expozice byla slavnostně otevřena 5. září 2003, při příležitosti 140. výročí zahájení výstavby vlečky.

Na náměstí K. Čapka je v rodném domě Karla Čapka Muzeum bratří Čapků. R. 1946 byla v obci výstava o životě a díle bratří Čapků, která se stala základem muzea. V 1. patře je expozice Karla Čapka, kde je možno prohlédnout si jeho korespondenci, rodinné fotografie, seznámit se s jeho novinářskou činností. Jsou tam např. ukázky fejetonů i originály kreseb k cestopisům. Ve 2. patře je expozice Josefa Čapka, která je průřezem jeho malířské tvorby – od jeho počátku, přes kubistické období až do doby boje proti fašismu a samozřejmě i jeho literární tvorba. Muzeum slouží i jako informační centrum.

Na místě dnešního náměstí rostla u studánky se sedmi prameny třešeň, která r. 1709 zmrzla a uschla. Dne 27. října 1715 sedlák Václav Šrejber na tento uschlý strom zavěsil dřevěnou sošku Panny Marie s Jezulátkem. Na jaře následujícího roku se sedm větví této třešně zazelenalo, rozkvetlo a uzrály na nich třešně. Zpráva o tomto zázraku se rychle roznesla, lidé sem chodili a prosili Pannu Marii o uzdravení. Aby zde bylo důstojné poutní místo, nechala r. 1732 tehdejší majitelka náchodského panství nad studánkou postavit osmibokou barokní Mariánskou kapli. Na západní straně je otevřená, uzavřená jen ozdobnými kovanými mřížemi. Uvnitř je v dlaždičkách provedený obraz Panny Marie v třešni, pod kterým je malá nádrž. Do ní ze sedmi otvorů vytéká voda, ta přetéká a plní bazén uvnitř kaple. Voda je také vyvedena z kaple ven, kde si ji každý může natočit.

V letech 1733 – 1734 byl západně od kaple postaven barokní poutní kostel sv. Panny Marie Sedmiradostné. V letech 1830-1831 byl přestavěn. O tom svědčí i letopočet 1830 na slepým půlkruhovým oknem nad portálem.

V severní části obce zbudoval r. 1891 Spolek pro zvelebení poutního místa Mariánský sad, kde byl soubor 7 kapliček - Sedmi radostí Panny Marie. O dva roky později byla v sadu vybudována křížová cesta se 14 dřevěnými kříži, na kterých jsou v rámu plastiky čtrnácti zastavení. V letech 1902 - 1906 byla na konci křížové cesty postavena kaple Božího hrobu. Od r. 1995 probíhá úprava celého Mariánského sadu i opravy kapliček a Božího hrobu.

Okolo křížové cesty vede modrá turistická značka, ze které se musí odbočit na žlutou a následně na zelenou, aby se po 2,5 km dlouhém prudkém výstupu došlo k rozhledně Žaltman.

Rozhledna dostala svůj název podle nejvyššího vrcholu Jestřebích hor, na kterém stojí. Již r. 1921 se uvažovalo o vybudování vyhlídkové věže. Dokonce KČT uspořádal k tomu účelu veřejnou sbírku. K její stavbě však nedošlo. O pět let později přišel KČT s návrhem na vybudování turistické chaty s rozhlednou. Ani k tomu však nedošlo. Až r. 1967 postavil místní národní výbor ve spolupráci s KČT a TJ Sokol v podstatě svépomocí tuto kovovou rozhlednu. Je 12 metrů vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 10 metrů vede 51 točitých schodů. Na vrcholu je Robinsonův miskový kříž a česká vlajka. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Bohužel okolní stromy začínají dosahovat výše rozhledny, takže výhled bude časem poměrně omezený. Dokonce se uvažovalo i o postavení nové vyšší rozhledny a přemístění této rozhledny na jiné vhodnější místo, ale zatím se zdá, že k tomu v dohledné době nedojde. Zatím je výhled za hezkého počasí ještě poměrně daleký. Bohužel, musíte se domýšlet, co vidíte. Jsou vidět Krkonoše, Rýchory, Vraní Hory (Góry Kamienne), Teplicko-adršpašské skály s rozhlednou Čáp, Soví a Javoří hory s rozhlednou Ruprechtický Špičák, Stolové hory, Ostaš, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičina, Kumburk, Trosky. Jen na blízké okolí již není moc vidět.

Podle zeleeně značené turistické trasy k rozhledně je řada tzv. řopíků, které tvořili linii československého opevnění.

V jižní části náměstí, kde je možno zdarma zaparkovat, je vedle muzea pivnice, kde točili Krakonoše. Na zmrzlinu jsem si došla do kavárny Dášenka, která je jen kousek za kostelem při modré turistické trase. Tam je možno si dát i pizzu. Restaurace je pod náměstím – když se vyjde z náměstí průchodem u muzea.

Je to malá a klidná obec, která bratry Čapky připomíná téměř na každém kroku. Nejvíc mne však překvapila Mariánská kaple, o jejíž existenci jsem neměla ponětí a která je skutečně moc hezky upravená.

Přes obec vede cyklostezka z Úpice do podhůří Jestřebích hor, dostanete se po ní i na rozhlednu Žaltman a dál podle řopíků k rozhledně na Markoušovickém hřebeni.
Je zde i východisko turistických tras – modrá vede z Úpice (4,5 km) do Radvanic (5 km). Z Úpice vede také červená (5 km) a pokračuje vpravo přes Jivku (6,5 km) do jižní části Teplických skal – do osady Skála (3,5 km) nebo vlevo do podhůří Jestřebích hor. Tyto trasy ještě křižuje zelená a žlutá turistická trasa, takže lze dělat různě dlouhé okruhy.

V zimě je možno využít i krátkou sjezdovku Hákovna.