Masarykova věž samostatnosti v Hořicích v Podkrkonoší

Když už jsme byli v Hořicích a u rozhledny Hořický chlum, museli jsme samozřejmě navštívit i tuto trochu netradiční rozhlednu.

Tato věž stojí na severním okraji Hořic, zhruba 1,6 km od centra. Z hlavní silnice do Miletína je těsně před kempem odbočka vlevo. Zhruba po 150 metrech jsme na parkovišti u věže.

Kamenný památník, jehož součástí je vyhlídková věž, byl postaven v letech 1926 - 1938 jako oslava vzniku nové republiky. Položení základního kamene dne 10. července 1926 byl přítomen i náš 1. prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Stavba zpočátku šla rychle, lidé byli nadšeni, pracovali bez nároku na odměnu. Podle původního plánu měla být vysoká 40 metrů a tím by současně sloužila i jako letecký maják na lince Praha – Varšava. K tomu však nedošlo kvůli nacistické okupaci r. 1938. Stavba byla ukončena ve výšce 25 metrů a provizorně zastřešena. Toho roku byla také zpřístupněna veřejnosti.
Po ukončení války byl poškozený památník jen částečně opraven. Ve věži byla zřízena astronomická observatoř. Vlastenecká vyobrazení na stěnách musela být zakryta za války, po r. 1948, ale i r. 1962. Věž byla dokonce přejmenována na Památník odboje.
Opravy byly dokončeny až po r. 1989, ale dostavby podle plánů se památník nedočkal. Před rozhlednou bylo pouze umístěno sousoší Legie za hranicemi. V památníku jsou dole dvě místnosti, kde je nyní muzeum a památník obětem z válek z Hořicka. Od r. 1999 je majetkem hořického městského muzea a konečně získal svůj nynější název.

Na vyhlídkový ochoz ve výšce 20 metrů vystoupáte po 72 schodech točitého schodiště, odkud jsou vidět Hořice, Železné hory, Kunětická hora, Zvičina a za dobré viditelnosti Ještěd, Krkonoše i Orlické hory. Na ochozu jsou fotky panoramat s vyznačenými body a přibližnou vzdušnou vzdáleností.

Přímo u rozhledny možnost občerstvení není. Nejbližší možnost ubytování a stravování je v autokempu U věže a pak samozřejmě v Hořicích. My jsme se zastavili přímo v Hořickém pivovaře.

Památník je skutečně moc hezký a je jedině dobře, že byl po válce obnoven. Po zakoupení vstupenek nás paní pokladní ještě provedla přízemím objektu, seznámila nás s jeho historií a dokonce i budoucností -  ke 100. výročí vyhlášení samostatné republiky je naplánováno slavností zahájení dostavby památníku dle původního plánu., tj. zvýšení věže o dalších 15 metrů. Na vrcholu má vzniknout zasklený ochoz a ve výšce 37 metrů venkovní vyhlídka, kam se návštěvníci dostanou po prodlouženém točitém schodišti.

Od května do srpna denně kromě pondělí od 9:30 do 17 hod. s polední pauzou od 12 do 13 hodin.
V září je otevřeno ve stejný čas, ale jen od pátku do neděle.

Zhruba 300 metrů od památníku na druhou stranu od silnice je kaple Panny Marie Hlohové. Dříve - již před r. 1767 - zhruba v těchto místech stávala  socha Panny Marie zvaná „U hlohu“. Současnou empírovou kapličku čtvercového půdorysu nechal r. 1826 postavit hořický rodák, římskokatolický kněz a profesor Karlovy univerzity Josef Ladislav Jandera se svým strýcem Janem Josefem Kučerou jako poděkování, že se městu vyhnula epidemie cholery. Ve štítu je obraz Božího oka a tabulka s věnováním. V interiéru je malý oltář se sochou Panny Marie. U kapličky rostou dvě statné lípy a stále zde roste hloh, který dal místu i kapli své jméno a které jí i stavitel ponechal. Přesto je někdy nazývána Janderova kaple.

Ke kapličce se nechá dojít po červené i po zelené z centra města – je to zhruba 2 km. Po červené dál je to ještě 1 km k rozhledně Hořický Chlum, odkud se můžete vydat zpátky do města po žluté. Celkem okruh je necelých 5 km dlouhý.

Když budete pokračovat od památníku po zelené, po 5 km dojdete přes Dachovy, kde je  koupaliště s historickými šatnami, přes Kačerov do Doubravy. Do Hořic je to po červené trochu přes 1 km. Celý okruh měří cca 9 km.