Mnichovo Hradiště - zámek a další památky

Kam a jak jedeme?

Chtěly jsme jet někam blízko Prahy tak, aby tam bylo možno

dojet vlakem, aby to bylo místo, kde jsme ještě nebyly

a aby tam bylo aspoň trochu přírody.

Zvolily jsme Mnichovo Hradiště, které má zajímavé památky a zámek

s krásným zámeckým parkem.

Počasí bylo pěkný – až moc :-) já bych byla radši, kdyby nebylo tolik teplo.

Hned v začátku to bylo trochu napětí, protože můj rychlík měl

deset minut zpoždění a já jsem si nebyla jistá, jestli vlak z Prahy

na ten můj počká a já stihnu přestoupit. Bydliště totiž nemáme stejné.

Dopadlo to dobře a my jsme v klidu dojely do městečka.

Hned u nádraží je malý parčík s lavičkami, kde se dá ve stínu stromů

posedět a odpočinout si.

Kousek před náměstím stojí mezi zděnými budovami patrový 

pozdně barokní roubený dům, který byl postaven ve 2. pol. 18. století.

Nejdřív jsme náměstím jen prošly, měly jsme v plánu se tam pak vrátit

a dát si někde oběd.

Šly jsme se tedy podívat na barokní kostel sv. Jakuba, od kterého

je krásný výhled na zámek.

Pak jsme se vrátily na náměstí a já jsem si vyfotila ještě sochy na poště,

městský úřad a pizzerku.

Oběd jsme si ale nedaly v pizzerce, šly jsme do restaurace U hroznu,

chutnalo nám to moc.

Vydaly jsme se k zámku, na cestě jsme potkaly další roubenku.

Zámek byl původně renesanční, zakladatelem byl Václav Budovec,

přestavěn do barokního slohu byl na konci 17. století.

Na prohlídku jsme nešly, ale zámecký park jsme si prošly celý.

Uprostřed parku je sala terrena, což jsem do tý doby ani netušila,

že něco takovýho existuje :-)

Na wikipedii je napsáno : sala terrena (italsky přízemní sál), nazývaná

rovněž sala terrana nebo zahradní sál, je otevřená architektonic​ká stavba

charakteristi​cká pro barokní palácové a zámecké zahrady.

Když jsme se postavily zády k zámku, vlevo jsme viděly jízdárnu

a vpravo konírnu.

Za konírnou jsme obdivovaly kostel Tří králů a kapli Svaté Anny,

obě stavby patří do III. prohlídkového okruhu, tzv. Lapidária.

Kolem kostela a kaple přijdou ti, kdo přijedou do Mnichova Hradiště

autem a zaparkují na parkovišti kousek od zámku.

Na zámku zrovna probíhala svatba, takže jsme se nechtěly míchat

mezi svatební hosty, ale zdálky z lavičky v zámeckém parku

jsme obdivovaly nevěstino mládí a krásné šaty.

No a pak přišel ten správný čas dát si něco dobrého.

Sešly jsme proto kousek pod zámek do Podzámecké restaurace,

objednaly si kafíčko a poháry.

To, co nám přinesli, byla taková nádhera jak na pohled, tak chuťově,

že jsme obě byly naprosto unešené.

Do odjezdu vlaku nám zbývalo ještě trochu času a tak jsme chtěly vidět

ještě nějaký místní park.

Měla jsem sebou mapu vytištěnou z map Seznamu, našly jsme pěkný

zelený flek  :-) který jsem považovala za park - a vydaly jsme se tam.

Jenže jsme zjistily, že to není park, ale hřbitov.

Takže jsme se prošly hřbitovem, pak jsme ještě chvilku poseděly

na lavičce v parku před nádražím, kde jsem se u jednoho nápisu

na opěradle lavičky prohýbala smíchy, ale protože se to nehodí citovat,

kdo má zájem, může ten nápis zkusit najít na jedné z posledních laviček

po levé straně parku směrem od nádraží do centra.

Zpáteční cesta probíhala  – až na zpoždění – celkem v poklidu a my se těšíme

zase na další výlet.

 

Za čím jedeme?

Ušly jsme pár kilometrů, ale po městě a v zámeckém parku, takže

je to vlastně výlet za památkami.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jedly jsme v restauraci U hroznu, chutnalo nám tam a v Podzámecké

restauraci jsme byly naprosto nadšené nádhernými poháry.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zámecký park je krásně udržovaný a se stavbami, který patří

k zámku, má ještě větší kouzlo.

Ostatní informace

Na prohlídku zámku jsme nešly, ale pro zájemce přidávám odkaz

na ceník vstupného :

http://www.mnichovo-hradiste.cz/cenik/