Na Kamýk a Vraník za hlaváčkem jarním

hlaváček jarní  •  Fotografie (7)  • Foto: Hribal

Kam a jak jedeme?

Výlet na nádherné vrchy Českého středohoří, které vznikly sopečnou činností v třetihorách. Specifické přírodní podmínky zde vytvořily jednu z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů. Mnoho z nich je chráněných nebo ohrožených druhů.

Za čím jedeme?

Vraník  •  Foto: Hribal

Vycházel jsem z obce Libčeves, která leží na hlavním, tahu z Mostu do Lovosic. Dominantou obce je kostel Stětí sv. Jana Křtitele a ruina zámku.Po silnici jsem došel do malé vesničky Všechlapy, která leží 1,5 km na sever od obce Libčeves. Hned na kraji vesničky jsem odbočil ke kapličce a polní cestou jsem stoupal pod západní svah vrchu Kamýk /436 m/. Cesta obchází pole a vede přímo ke kopci. Kolmo na vrchol vede pak vyšlapaná stezka. Na slunných stepních stráních jsem nacházel krásně kvetoucí hlaváček jarní. Z holého vrcholu je nádherný kruhový výhled na charakteristické kuželovité vrcholky Českého středohoří.

Kamýk  •  Foto: Hribal

Západním svahem jsem sestoupil k oplocení nově vybudovaného ovocného sadu. Podél plotu a pak po mezích na okrajích polí jsem prokličkoval pod vrch Vraník /483 m/. Vrch, který je z jižní strany holý a rostou zde teplomilné stepní společenstva a ze severní strany je porostlý stromy. Při výstupu na vrchol jsem nacházel krásné trsy kvetoucího hlaváčku jarního. Z vrcholu je opět nádherný rozhled. Kopec je málo navštěvovaný a nevede sem žádná cesta. Sestoupil jsem východním svahem a po okraji pole jsem došel k lesu. Dostal jsem se na starou málo používanou lesní cestu, která vedla směrem k obci Měrunice. V lese to vypadalo jako v nějaké rozkvetlé zahradě. Tolik různých rozkvetlých lesních kytiček jsem ještě neviděl. Bylo mi líto po té kráse šlapat. Cesta končila na poli blízko Měrunic. Podle oplocení Pastviny jsem došel do obce. Okolo opraveného kostela sv. Stanislava jsem pokračoval po silnici směrem na Červený Újezd. Na konci obce jsem došel k turistickému rozcestníku. Po zeleně značené cestě jsem pokračoval okolo polí a pak lesem až do Lužic, kde cesta vychází u chátrajícího kostela. Po silnici jsem pokračoval přes Patokryje a Obrnice až do Mostu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou je možné občerstvení :

Měrunice – krám, hospoda U Orla

Lužice – krám, hospoda

Svinčice – hotel Ring

Patokryje – hospoda U Křížku

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozkvetlá jarní příroda Českého středohoří. Nádherné rozhledy z vrcholků.

Ostatní informace

Cestou lze navštívit obec Svinčice, která je známá chovem koní.Je zde možné si domluvit jízdu na koních nebo projížďku kočárem. Poblíž je také přírodní památka Lužické šípáky a zámek Korozluky.