Na nejsevernější stolové hory v Saském Švýcarsku.

Kam a jak jedeme?

Výlet na méně navštěvované stolové hory na levém břehu Labe.

V časopise Turista jsem se dočetl o pěkné hřebenové trase na vrchol stolové hory Rauenstein. A tak jsem si ji vybral jako svůj další cíl při návštěvě Saského Švýcarska.

Za čím jedeme?

Vycházím z nádraží Stadt Wehlen. Turistický rozcestník mě nasměroval na žlutě značenou Rauensteinskou stezku. Kousek po silnici, ze které po chvilce značená cesta odbočuje do lesa a mezi skalami prudce stoupá na rozeklaný hřeben stolové hory Rauenstein. Stezka mezi pískovcovými skalami pomocí dřevěných stupňů, žebříků a po vysekaných schodech vede střídavě nahoru a dolů. Úzké skalní rokle překonává po kovových lávkách a můstcích. Je často velice úzká a tak je jištěna zábradlím. Na stezce je mnoho vyhlídek s nádherným výhledem na velkou část Saského Švýcarska. Na Bastei, Lilienstein, pevnost Königstein, Pfaffenstein, Großer a Kleiner Bärenstein a za nimi na vzdálenější vrcholky na německé i české straně.

V závěru hřebene stezka po dlouhém žebříku schází k malé jeskyni Kapp. Než byl v roce 1893 na vrcholu postaven výletní hostinec tak se zde prodávalo občerstvení. Na konci jeskyně je velké skalní okno s výhledem na protilehlou dominantu a symbol Saského Švýcarska, na skalní most Basteibrücke.

Od jeskyně opět po schodech na jihovýchodní vrchol k výletnímu hostinci. Byl jsem zde brzy a chata byla ještě zavřená. Nikde nikdo a tak jsem si v klidu vychutnával nádherné výhledy.

Z vrcholu vede pohodlná osvětlená cesta po dřevěných stupních na malé parkoviště pod skalní stěnou na okraji lesa a pokračuje do nedaleké obce Weißig.

Pokračuji dál lesem po červeném značení. Cesta vede mezi stolovými horami Großer a Kleiner Bärenstein na okraj vesničky Naundorf, odkud vede červené kolečko na Kleiner Bärenstein. Nenáročný výstup na vrchol k pozůstatkům horského hotelu, který byl za II. světové války zničen. Z vrcholu je opět hezký výhled na větší část Saského Švýcarska , zvláště na nedaleký Großer Bärenstein, Rauenstein a pevnost Königstein. Ozývají se první hlasy a na vrchol přichází větší skupina německých výletníků.

Pod vrcholem odbočuji neznačenou pěšinou do skalní rozsedliny se žebříky a scházím na parkoviště u silnice. Kousek po silnici a u jeskyně Götzinger se napojuji zpět na značenou cestu. Procházím bývalým zámeckým parkem k nepřístupnému zámku Thürmsdorf. Po značení pokračuji dál k Mauzoleu na vrcholu Labské Stráně. Vedle bývalé poničené hrobky majitelů zámku je turistické odpočívadlo s nádherným výhledem do údolí Labe, na protější stolovou horu Lilienstein, na pevnost Königstein a na opačné straně pak horu Kleiner Bärenstein. Mauzoleum se opravuje. Leží na trase Malířské stezky a tak bude věnováno

Johanu Alexandru Thielemu, významnému německému malíři, rytci a učiteli saské krajinomalby, který žil v letech 1685 - 1752.

Vrátil jsem se do Thürmsdorfu a pokračoval po červené až na velké parkoviště pod pevností Königstein. Byla neděle odpoledne a tak zde bylo velice rušno. Davy lidí směřovaly buď do pevnosti, nebo se již vracely zpět. Mezi nimi se proplétaly výletní autobusy a místní vláček.

Společně s nimi jsem promenádní cestou vyšel na vrchol do největší horské pevnosti v Evropě. Další nádherné výhledy.

Po prohlídce pevnosti využívám modře značenou cestu, která prudce schází do Königsteinu. Na náměstí využívám zbytek času, než mi pojede vlak, k odpočinku a občerstvení.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení na vrcholu Rauensteinu po 10 hodině, pak na pevnosti a v Königsteinu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné a neopakovatelné pohledy na Saské Švýcarsko.

Ostatní informace

Trasu výletu je možné zkrátit nebo prodloužit podle momentálních podmínek. Je zde hustá síť turisticky značených cest na další zajímavá a hezká místa.