Na nejvyšší horu Brd na pravém břehu Litavky a na brdský Olymp

Kam a jak jedeme?

Výlet zahájíme na nádraží ČD v Jincích (418m), kde se můžeme občerstvit v hotelu Kratochvíl (potraviny na cestu lze koupit cca 800m dál v městečku). Po červené a modré TZ (a podle cyklostezky č.302 ) vyrazíme po silnici do obce Čenkov (1,3 km; 390m) – až ke korytu řeky Litavky. Tu po lávce překročíme na pravý břeh a kolem restaurace Za vodou (občerstvení, zajímavá cedule v lokále) zahájíme strmý výstup západním svahem Starého vrchu (614m) k hájovně Komorsko (1,4 km; 598m). Modrou TZ opustíme už dole na okraji lesa a dál postupujeme jen po červené TZ.

Od hájovny Komorsko projdeme kolem místa, které upomíná, že zde stávala také stejnojmenná ves a po 0,6 km dorazíme na rozcestí U Komorska (595m). Tady tur. značení opustíme a po neznačené lesní silničce začneme stoupat šikmo vzhůru nejprve západními a posléze severními svahy vrchu Písek. Po 300m necháme vpravo mýtinu s chatou Šimákovna (nepřístupná), až nakonec po 1,8 km vystoupíme na vrchol hory Písek/Písky ve výšce 690,7 m. Tady se nachází několik budov, které vysoko převyšuje stavba radaru Řízení letového provozu. Objekty jsou veřejnosti nepřístupné a je škoda, že zde už dávno nestojí tzv. Eliščina rozhledna, která byla první rozhlednou v Brdech.

Poznámka: Vrch Písek (někdy také Písky) je nejvyšší horou Brd na pravém břehu Litavky. Často bývá označován za nejvyšší horu Hřebenů, avšak podle geomorfologického členění ČR tomu tak není. Hřebeny (také Brdské Hřebeny) podle toho končí již 3,3 km vzdušnou čarou dále na severovýchod v sedle mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660m; rozhledna), který je tak ve skutečnosti nejvyšší horou Hřebenů. Hora Písek již náleží do podcelku Brdy (a okrsku Třemošenská vrchovina a podokrsku Čenkovská vrchovina). Toto odborné členění však není veřejností příliš zohledňováno a naopak je Písek vnímán jako hora, náležející na Hřebeny, za jejichž konec je označován pravý břeh Litavky mezi Lochovicemi a Bratkovicemi. V minulosti se ve svazích hory těžila chudá železná ruda a pozůstatky této činnosti jsou tu a tam ještě v terénu patrné.

Stejnou cestou, kterou jsme na vrchol vystoupili se zase vrátíme zpět na rozcestí U Komorska. Tady opět navážeme na červenou značku, po které se vydáme na severozápad na rozcestí Křižatky (1,5 km; 503m) a cestou se k nám připojí (Nad Křižatkami, 544m) znovu modrá TZ.

Od rozcestí Křižatky (také zelená TZ z Jinec do Běštína a Hostomic) pokračujeme dále zase jen po červené do sedla Klínek (1,3 km; 475m), kterým prochází silnice Jince – Hostomice. Najdeme tu také malé parkoviště a nedaleko partyzánský pomníček.

Ze sedla Klínek pak už zahájíme stoupání (stále po červené TZ) jižními svahy vrchu Plešivec. Vpravo mineme Eliščinu studánku (nevyrovnané vodní poměry, využití pramene k občerstvení bych nedoporučoval) a po 600 m dojdeme k rozcestí, kde nás modrá TZ dovede po 300m k Plešiveckému viklanu. Je to mohutný balvan, který se dříve prý opravdu „viklal“, avšak údajně po zásahu bleskem tuto svoji vlastnost ztratil a nyní již pevně spočívá na svém podloží. Velmi půvabné jsou ale desítky kamenných mužíků všech možných i nemožných tvarů, zbudované nedaleko na okraji kamenného moře. Stejnou cestou se od viklanu zase vrátíme na rozcestí odkud po tzv. Eliščině cestě (stále červená TZ) budeme pokračovat ve stoupání k vrcholu hory.

V Plešiveckém sedle (590m), kde se k nám zleva přidá zelená TZ z Rejkovic vstoupíme ještě částečně patrnými valy na území jednoho z největších prehistorických hradišť v ČR (rozloha 57 ha). Vpravo od nás uvidíme pásmo tzv. Krakavčích skal, z nichž se otevírají velmi půvabné výhledy k severovýchodu na pásmo Hřebenů a na vrchy Písek (691m), Studený v. (660m), Lišku (641m), Stožec (609m) a další a samozřejmě do široké Hostomické kotliny s vesničkou Běštín na okraji lesů.

Po červené (a zelené TZ) pak již absolvujeme závěrečný výstup (přes několik mýtin a po okrajích kamenných moří) na vrchol brdského Olympu, pověstmi opředenou horu Plešivec (654m). Tady ze známé Čertovy kazatelny, strmící nad obrovským a srázným kamenným mořem se otvírají jedny z nejkrásnějších rozhledů v Brdech – do hlubokého údolí Litavky až k Příbrami, na vesničku Běřín (nad chráněnou paleontologickou lokalitou /trilobiti/ ve stráni Vinice), na městečko Jince, obce Ohrazenice, Eugenov, Křešín (PR Na Horách), Felbabku i na výrazný vrch Ostrý (539m), kterým pokračují Brdy na levém břehu Litavky. Působivé jsou pohledy do nitra tzv. Středních Brd (vojenský újezd), kde kromě blízkých Jineckých hřebenů (721m) zahlédneme i dopadovou plochu Jordán (826m) a dokonce i nejvyšší horu Brd a Středočeského kraje – Tok (865m; také dopadová plocha).

Poznámka: Totéž, co bylo řečeno o vrchu Písek, platí i pro Plešivec. Ani on není z hlediska geomorfologického členění součástí Hřebenů, ale už samotných Brd (okrsek Třemošenská vrchovina, podokrsek Ohrazenická vrchovina), jakkoli veřejnost tuto skutečnost příliš nevnímá.

Hradiště na Plešivci pochází z doby bronzové (knovízká kultura). Byla zde učiněna řada archeologických nálezů (vč.tzv. Plešiveckého pokladu), především keramiky. I to možná přispělo k obecnému vnímání hory jako tajuplného a mystického místa, vedlo patrně i k její přezdívce „Brdský Olymp“ a obestřelo ji řadou pověstí – např. o Rarášku, o „ohnivci“, o sletišti čarodějnic a místě, kam zalétal drak z Jineckého Koníčku nebo o Fabiánově zahrádce, kde pán Brd, duch Fabián, pěstuje léčivé byliny.Na místě kamenného moře prý stávalo výstavné město, které čert proměnil v nepřehlednou změť balvanů. I obři zde prý též žili. Na blízkých Krkavčích skalách má pak své sídlo i nebezpečná Hadí královna. Racionální základ má však pověst o loupežnících Kubácích, kteří zde skutečně působili, orientovali se na loupeže dobytka, který pak v západních srázech Plešivce (v místě zvaném Masné krámy) poráželi a následně rozprodávali. (Loupežnická banda byla údajně hořovickou gardou zlikvidována).

Hora je také významným trampským centrem, v jejích svazích se nachází řada trampských kempů a osad.

Červená a zelená TZ nevedou na samotný vrchol (je ukryt v mlází), ale těsně jej obcházejí. Na Čertově kazatelně najdeme odpočivadlo a také vrcholovou knihu.

Červená TZ nás pak povede dále po vrcholovém hřebeni Plešivce s řadou dalších romantických výhledů na vrchol U Pyramidy (0,5 km; 642m; výhledy) odkud začne klesat na rozcestí Plešivecký hřeben (0,4 km; 588m) s modrou značkou. Na ni také uhneme vpravo a pokračujeme mírným klesáním 200m na rozcestí Nad Jezírkem (583m) se zelenou TZ. Na zelenou značku také přejdeme a nyní již velmi prudkým klesáním sestoupíme po 600m na rozcestí Plešivecké jezírko (495m) se žlutou značkou. Pod námi se ono jezírko, známé spíše jako Smaragdové jezírko, také nachází a nejspíš si neodpustíme sejít až k jeho hladině. Jezírko vzniklo zatopením malého lomu (údajně i zde můžeme potkat Hadí královnu) a jeho velmi romantické okolí je vyhledávaným místem návštěvníků hory a především trampů.

Na rozcestí opustíme zelenou a přejdeme na žlutou TZ a již jen mírným klesáním dojdeme na okraj lesa a kolem hřiště k restauraci na návsi v obci Lhotka (1,4 km; 400m) (restaurace tu najdeme hned dvě).

Ze Lhotky pokračujeme ještě kilometr na rozcestí s červenou značkou (370m). Na červenou také přejdeme a spolu s ní dorazíme po 1,3 km k lávce přes Litavku (318m), překročíme ji a cestou, vedoucí zamokřenou loukou dojdeme k hlavní silnici II/118 Příbram – Jince- Zdice, která nás (stále po červené) dovede až na nádraží ČD v obci Lochovice (320m), kde je možné občerstvení, a je to také cíl naší cesty.

Celá trasa výletu je dlouhá 20 km.

Za čím jedeme?

Vystoupíme na Písek, který je nejvyšší horou Brdské vrchoviny na pravém břehu Litavky (a mylně je považován za nejvyšší horu Hřebenů) a na pověstmi opředený brdský Olymp, vrch Plešivec s rozsáhlým prehistorickým hradištěm a nádhernými výhledy a navštívíme i romantické Smaragdové jezírko.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení je možné v Jincích, Čenkově, Lhotce a v Lochovicích.

Ubytovat se můžeme v Jincích (hotely Kratochvíl a Ermi, případně v blízkých Hostomicích nebo vzdálenější Příbrami.

Potraviny nakoupíme v Jincích, Čenkově, Lhotce a Lochovicích.

Na celé trase od chvíle, kdy vstoupíme u Čenkova do lesů až do okamžiku, kdy z nich u Lhotky vystoupíme, není možnost zakoupit žádné občerstvení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné a hluboké brdské lesy, příjemné cesty, hora Písek a především samotný Plešivec s úžasnými rozhledy, s viklanem a Smaragdovým jezírkem.

Za malou odbočku určitě stojí Krkavčí skály.

Ostatní informace

Variantně je možno cestu zkrátit. Od Čertovy kazatelny na Plešivci se vrátíme na rozcestí Plešivecké sedlo a odtud po zelené TZ sejdeme (poměrně Ostré klesání) do obce Rejkovice k železniční stanici. V takovém případě vyjde trasa na 16 km.

Ceny jídel a pití jsou v celé popisované oblasti přiměřené (až lidové).

V zimě je možno větší část cesty absolvovat na běžkách, vcelku velmi dobré sněhové podmínky bývají v oblasti mezi Komorskem, Pískem a rozcestím Křižatky a Klínek. Na Plešivci bývá sníh ve vrcholové partii mnohdy sfoukán a cesta ke Smaragdovému jezírku je pro svoji strmost pro běžky nevhodná. Od obce Lhotka už bývají sněhové poměry většinou velmi špatné.

Jako cyklovýlet nelze příliš doporučit - příliš strmý výstup z Čenkova na Komorsko a cesta z Plešivce na Smaragdové jezírko. Bylo by však možno použít jiných a méně strmých variant cesty.

Na výlet vlakem

Do Jinec se dostaneme železnicí po trati č. 200 Zdice - Příbram - Protivín. Na této trati také je stanice Lochovice, kam přijíždí též velmi oblíbený "trampský vláček" ze Zadní Třebáně na hlavní železniční trati Praha - Zdice - Plzeň. Právě trampského vlaku, je-li to možné, doporučujeme využít.