Na Ronov a okolo Stvolinek

Kam a jak jedeme?

Tento výlet započneme v železniční stanici Kravaře v Čechách, nacházející se na trati Česká Lípa - Lovosice. Od omšelé budovy nádraží půjdeme po místní asfaltové komunikaci, vedoucí k městečku Kravaře. Na to je hezký pohled právě z nejvyššího bodu cesty, s dominantní stavbou barokního kostela Narození Panny Marie v popředí. Můžeme se zastavit u turistického odpočívadla s rozcestníkem v ohybu cesty, kde se také můžeme něco dozvědět z informační tabule s mapou o hradu Ronovu a jeho historii.

Odtud pokračujeme po zelené značce, na kterou odbočíme vlevo z asfaltky, překročíme železniční trať a kráčíme lučinami podél bývalých sadů do mírného svahu, vstříc kuželu hory Ronov (552m.nm.), se zříceninou stejnojmenného hradu, založeného koncem 14. století pány z Klingštejna. Cesta nás zavede k červeně značené odbočce k zřícenině. Čeká nás asi kilometrový výstup, zvláště v poslední části vedoucí náročným strmým stoupáním, které činí zvláště za mokra opět hrad ztěží dostupný. Ale odměnou nám má být kouzelný výhled do dalekého kraje. Hradní zříceniny jsou vcelku rozsáhlé a dokazují, že samotný hrad musel být docela impozantní. Jak název napovídá, patřil rodu Ronovců, z kterého vzešla mocná šlechtická větev Markvarticové. K nejdůležitějším majitelům hradu patřil Vilém z Illenburka.

Když jsme si dosytosti prohlédly zříceniny a pokochali se výhledem na blízký Vlhošť (614m.nm.), sejdeme stejnou cestou zpět k rozcestníku. Pokračujeme chvíli souběžně se zelenou a u dalšího rozcestníku odbočíme vlevo po červené směrem k obci Stvolinky. Cesta vede loukami a řídkými křovinatými remízky, místy se značky hledají v řídkém porostu docela obtížně, ale lehce se orientujeme věží stvolíneckého kostela.

Opět přejdeme železniční trať a ocitneme se v obci Stvolinky, o které jsou písemné zmínky již z konce 12.století, kdy kolem vladyckého dvorce pana Hroznaty vzniká ves. Dvorec je ve 14. století přestavěn na gotickou tvrz, obehnanou širokým vodním příkopem, znatelným ještě dnes. Tvrz byla v 16. století postupně přestavěná na renesanční zámek, dokončený začátkem 17. století pány Hrzány z Harasova. Později panství se zámkem kupuje litoměřická biskupská kapitula a zámek upravuje v barokním slohu. Zámek sloužil jako letní rezidenční sídlo biskupa. Rozkvět zámku končí po roce 1945, kdy je přidělen místnímu zemědělskému družstvu. Jako v mnoha podobných případech dochází i zde k rychlé devastaci objektu, kterou příliš nazastaví ani částečná oprava v sedmdesátých letech, kdy zámek získává okresní muzeum a užívá ho jako archív a depozitář. Od roku 1999 vlastní objekt obec, hledá pro něho využití a hlavně dotace na jeho záchranu.

Z dalších historických památek v obci lze jmenovat původně gotický kostelík Všech Svatých ze 14.století, který je dnes také v notně zdevastovaném stavu. V kryptě kostelíka byly pohřbeny majitelé zámku, jejich náhrobky z 16.století můžeme spatřit na boční zdi kostelíka. Okolo zámku býval rozlehlý zámecký park, který je v současnosti neudržován.

Projdeme Stvolinkami podél silnice směrem na Kravaře, stále sledujíc červenou značku, odbočíme ulicí vpravo, cesta nás za chvíli vyvede z obce, kráčíme mezi pastvinami, pak vkročíme do lesního porostu, cesta vede okolo mokřadů. Budeme -li kráčet proti proudu nevelkého Kolenského potoka vlevo vzhůru, můžeme dojít ke kaňonu s kaskádovitými vodopády, které jsou ale znatelné jen za větší vody. Pokračujeme lesní cestou, stále po červené až k chatové osadě. Značená cesta odbočuje vpravo, vede částečně po soukromém pozemku, ale majitel je k slušným turistům vstřícný a povoluje průchod. Stezka nás dovede ke Koňskému rybníku, jednoho z mnoha z Holanské rybnikářské sestavy, zbudované již v 15.století. Na břehu může vystoupit na skálu zvanou Smrtka, na jejiž vyhlídkovou plošinu vedou již dost zničené vytesané schůdky. Z vrcholu skály dříve obyvatelé vsi svrhávali do vod rybníka na jaře figurínu Smrtky, zpodobňující v lidové tradici konec vlády Zimy a vítání jara.

Sejdeme ze Smrtky, za letních veder se můžeme i ve vlnách rybníka osvěžit, pak dojdeme až k rušné silnici, spojující Stvolinky se Zahrádkama. Opatrně jí přejdeme, okolo sochy sv.Jana Nepomuckého pokračujeme luční cestou nedaleko rozlehlých močálů, až opětně přejdeme trať. Červená značka by nás postupně zavedla až k zmiňovaným Holanským rybníkům, které rozhodně stojí za návštěvu. My ale po 200 metrech značenou cestu opustíme, odbočíme vpravo po cestě vedoucí ke skupině chatek, obejdeme chaty a zamíříme k viditelné železniční trati v blízkosti můstku. Opatrně kráčíme asi 500 metrů podél trati, až dojdeme k nádraží ve Stvolinkách, kde si počkáme na vlak.

Za čím jedeme?

Vydali jsme se po vcelku nenáročné trati (pokud opominu výstup na Ronov), za poznáním různorodých přírodních i historických památek v okolí Stvolinek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vcelku dobře se najíme ve Stvolinkách v motorestu U Čápa, při silnici směrem na Českou Lípu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásný je výhled z hradu Ronova. Ale určitě nás zaujme i romantický pohled z plošiny skály Smrtky na tichou hladinu Koňského rybníka.

Ostatní informace

Za návštěvu Ronova se nevybírá žádné vstupné a je také celoročně přístupný. Také nikde jinde na trase nehrozí naší peněžence žádná újma.