Na Stříbrnou Twiggy v létě

Kam a jak jedeme?

Do Starého Města (pod Sněžníkem je jen určení železniční stanice), tedy dá se i vlakem, autem je to zrovna komplikovanější kvůli opravě silnice z Hanušovic (ale ta nepotrvá věčně a dá se objet přes Habartice a Vikantice, teď v létě samozřejmě na kole a nakonec pro milovníky pěší turistiky i po vlastních někde z okolí.

Za čím jedeme?

Nejedeme ale přímo do samotného městečka, ale vlastně ještě o něco dál, do jedné z integrovaných částí. A vlastně se můžeme rozhodnout, půjdeme-li (pojedeme-li) k cíli přes Hynčice pod Sušinou nebo Stříbrnice. Naším hlavním cílem bude rozhledna. Ještě pořád dosti nová a neokoukaná. Rozhledna stojí na vrcholu Štvanice, tedy právě hezky mezi oběma zmíněnými vesničkami.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ačkoliv je Staroměstsko na periferii republiky, tedy v kotlině mezi Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hanušovickou vysočinou, je už dnes poměrně solidně vybavené jak ubytovacími tak občerstvovacími podniky, a abychom zmínily ty nejbližší, ve Stříbrnicích občas zavítám k paní Kampové (tedy U Kampů), na druhé straně, vlastně skoro pod rozhlednou v centru lyžařského areálu je k dispozici hospůdka U Vleku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na rozhledně jsem byl začátkem loňského prosince, kdy skoro ještě voněla novotou, do užívání byla předána nedlouho před tím v listopadu. Tehdy jsem šel na rozhlednu po zelené TZ ze Starého Města. Vlastně jde skoro o nejtěžší přístupovou trasu, ani ne tak dlouhou, ale v závěru s relativně slušným převýšením. Nejsnažší, byť delší (podle toho jak se to vezme) je to dycky oklikou. Sice kdo nechá stát auto ve Stříbrnicích u lanovky, může si zvolit přímou cestu po sjezdovce, tedy taky pořádně strmou, od Hynčic je to vlastně jednodušší, zvláště tedy pro automobilisty, kteří i přes zákaz dojedou až do sedélka Štvanice, skoro na dohled vrcholu kopce, a nebýt zátaras, dojeli by polní cestou ještě blíže…

Autor se ale přiblížil vlastním přičiněním, byť tedy kolmou od Stříbrnic. Dosti prudká lesní asfaltka (i asfalt má svá nejlepší léta za sebou) je značena pěší žlutou TZ, v rozcestí Strakovy školky doleva, po stále stejné cestě, ale s modrou TZ do zmíněného sedla a pak už je to po louce (zelená TZ) celkem snadné.

Co si budeme povídat, rozhlednám přeci jen více přeje jaro (léto i podzim), takže vynechat celkem blízkou atrakci v těchto ročních období by byl hřích. Teď o prázdninách je i kolem Štvanice jaksi živěji. O samotné rozhledně už jsem toho napsal celkem dost (viz zde). Takže jen důležitá data, štíhlá dřevěno-ocelová stavba je vysoká 31 m, podlaha vyhlídky je ve výšce 28,17 m.

Pro mnohé návštěvníky je už výstup určitým adrenalinem, štíhlá konstrukce byť jištěná ocelovými lany se dokáže pěkně chvět i bez nějakých větrných poryvů. Malým nedostatkem je, že vyhlídka je prosklená nějakým akrylátem, takže kdo by chtěl pořizovat bohatou fotodokumentaci, bude se muset smířit s poněkud zastřeným výhledem, nebo poněkud více photoshopit. I tak stojí vyhlídka za to. Hlavním účelem je pohled na lyžařský areál Kraličák mezi Hynčicemi a Stříbrnicemi. Větší část je samozřejmě nad Hynčicemi, ty Stříbrnice přibyly až po stavbě lanovky.

Vyhlídky jsou ale i na okolní hory. Protože je Štvanice poněkud předsunuta hlavnímu vnitrozemskému hřebeni Králického Sněžníku, je to vlastně nejbližší strana hor jen tvořena značně vyššími masivy Tetřeví hory nebo Sušiny. Ale opačné směry jsou už daleko otevřenější. Vlastně pod sebou máme malebně ve středu kotliny samotné Staré Město. Obzory pak lemují od severu k východu až jihu postupně kopce Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku u Hanušovické vysočiny.

Vlastně odtud přehlédneme všechny důležité vrcholy Jeseníků, podle sjezdovky snadno odhalíme Šerák, poblíž Keprník, jen Praděd je schovaný za velkou Černou Strání, podle placatého tvaru Dlouhé Stráně (nebudu popisovat vše).

Znavený poutník jistě ocení možnost odpočinku na poduškách v přilehlém přístřešku, případně ke slunění může využít několik dřevěných lehátek.

Ostatní informace

Asi nejpotěšitelnější fakt na rozhledně je ten, že vstup volný, ale je třeba vstupovat obezřetně i s ohledem na omezenou kapacitu stavby. Oblast kolem Starého Města tvoří vlastně poněkud klidnější protipól již značně provařené oblasti za hřebenem, tedy na Dolní Moravě. V letním období areálu Kraličák je o poznání menší nával. Ono je tu těch atrakcí o poznání méně (snad tak horské káry). Všechno ostatní si tu musí vlastně výletník zasloužit vlastní silou, tedy vylézt na hory, udělat nějakou túru apod. Nakonec i ceny v hospůdce jsou jaksi příjemnější.