Naturfreundesteig na Traunstein - jedna z nejkrásnějších ferat v Rakousku

Kam a jak jedeme?

Ferata Naturfreundesteig vedoucí na Traunstein (1691 m) je považována za jednu z nejkrásnějších ferat v Rakousku. Traunstein, nebo-li Strážce Solné komory, se nachází na východním břehu jezera Traunsee a na jeho vrchol vede hned několik zajištěných cest.

Naturfreundesteig je docela jednoduchá zajištěná cesta. Je klasifikována maximálně obtížností B. Během výstupu se ale zdolává poměrně velké převýšení – cca 1100 metrů. Až na samotný vrchol Traunsteinu je to ještě o dalších sto výškových metrů výše. Ferata totiž končí u chaty Traunstainhaus (1575 m).

Druhou feratou je Hans Hernler Steig. Je také hodnocena jako A/B. Ta ústí u druhé chaty, která se na Traunsteinu nachází, a to Gmundener Hütte (1666 m). Ti, co si troufnou, mohou v horní části Hernlersteigu odbočit na déčkovou feratu Traunsee Klettersteig, která končí přímo na terase Gmundener Hutte. Skvěle vedená cesta se z velké části zdolává po kramlích. Protože cestou je třeba překonat i pár mírně převislých míst, vyžaduje klettersteig sílu v rukách a rozhodně by do ní neměli nastupovat lidé, kteří trpí závratěmi. Traunsee Klettersteig není nikterak dlouhá ferata – jen 150 metrů. Její zdolání trvá zhruba hodinu. Třetí cesta Mairalmsteig je považována již za turistickou. Je však o něco delší než dvě zmiňované.

Celá fotogalerie:

http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Ferata_na_Traunstein_-_zari_2009/

Pro výstup na Traunstein volíme feratu Naturfreundesteig. Z parkoviště se jde zhruba půl hodiny po silnici, kdy se v závěru prochází dvěma tunely. Hned za nimi je nástup na feratu. K nástupu vede ještě jedna cesta, která je vybudována pomocí lávek přímo podél jezera.

Spousta lidí tvrdí, že na tento klettersteig není potřeba úvazek ani feratový set a spousta jich také bez tohoto vybavení do feraty nastupuje. My si feratový set na sebe raději nasazujeme. No co, když ho nebude třeba použít, tak ho nepoužijeme. Uvidíme.

Hned v úvodu je potřeba zdolat první zajištěný skalní práh. Po něm následuje nezajištěný úsek. Cestička se vine mezi stromy. Už odtud mají být úžasné výhledy dolů na jezero. Bohužel, když stoupáme nahoru, je mlha. Nezajištěné úseky střídají zajištěné. Míjíme lavičku a pokračujeme v serpentinách lesním porostem stále vzhůru až docházíme do sedla Sulzkogelsattel (800 m). Odtud stále pokračujeme nezajištěnou částí vzhůru a s potěšením pozorujeme boj sluníčka a mlhy, ve kterém začíná mít slunce pomalu navrch. Když se dostáváme na jeden ze skalních výběžků - tzv. Südwestgrat ve výšce 970 m, naskýtá se nám nádherný pohled na okolní hory, které vystupují z doliny zalité mlhou. Poprvé také zahlédneme náš cíl – chatu Traunsteinhaus. Nahoru je to ještě řádný kus cesty.

Šotolinové chodníčky postupně nahrazuje strmější zajištěný skalnatý terén, který ústí do skalního okna Tor (1480 m). V tomto úseku už slunce pořádně peče, proto jsme nuceni častěji se zastavovat a doplňovat tekutiny. Těchto pauz využíváme i k focení okolí. Přestože zastávek děláme hodně, výškové metry pro strmost terénu pěkně přibývají. Skalnatý terén střídá kleč a odtud už to není daleko na chatu.

Konečně se po třech a půl hodinách vynořujeme u chaty, která je v obležení lidí. Ještě, že jsme si rezervovali nocleh. Část věcí necháváme na chatě a jdeme se projít k nedaleko vzdálené Gmundener Hütte, odkud sestupujeme po feratě Hans Hernler Steig, abychom se dostali pod nástup na Traunsee Klettersteig. O tom, že ferata Traunsee Klettersteig je skutečně náročnější podnik, se lze přesvědčit hned v úvodu, kdy na lezce čeká první kolmá stěna s mírným převisem a po něm vzdušný traverz. Pak je potřeba přelézt druhý z menších převisů, ale hned za ním si člověk trochu odpočine, protože se konečně dostává do jednodušších partií vedoucích kosodřevinou. Zatím ale vyhráno nemáme, protože je potřeba si ještě poradit se třetím a posledním převislým místem. Poslední pasáž už je jednoduchá, přesto stále zajištěná. Béčkovým traverzem se tak pohodlně dojde na terasu chaty, kde ferata končí.

Po chvilkovém odpočinku si ještě zajdeme na úplný vrchol Traunsteinu. Od Gmundener Hütte je to asi desetiminutová procházka. Kromě obrovského kříže je na vrcholu umístěna i fotogenická lavička. Zvěčníme se na ní i my a protože se pomalu blíží večer, vracíme se na Traunsteinhaus. Po výtečné gulášové polévce si dáme jako závdavek pivo a pozorujeme nejprve záchrannou akci na nedalekém hřebeni a pak západ slunce, při kterém se zapadající slunce odráží na hladině jezera. Pohled na tuto scenérii z více než kilometrové výšky je velmi úchvatný. Pomalu se ale začíná ochlazovat. Zalézáme do chaty, kde chvíli posedíme při harmonice, na kterou hraje rakouská omladina a pak už míříme na kutě.

Vstáváme kolem půl osmé, jako většina osádky chaty, a po snídani začínáme sestupovat stejnou cestou, jakou jsme přišli nahoru – tedy po feratě Naturfreundesteig. Tentokrát mlha není, tak si celou cestu užíváme výhledů na jezero, které se jen velmi pomalu přibližuje. Zpět na parkovišti jsme krátce po poledni. Před odjezdem ještě neodoláme průzračné vodě jezera a doslova zchladíme svá těla. Voda má tak kolem patnácti stupňů a dvě vyhřívající se bábinky na břehu jezera hodnotí naši odvahu potleskem. Není divu, vždyť je konec září. Pak už nezbývá než nasednout do auta, poslední pohled na Traunstein a vydat se domů.

Za čím jedeme?

Naturfreundesteig - ferata B a Traunsee Klettersteig - ferata D

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Chata Traunsteinhaus nás potěšila - milý personál, dobré pivo, výborné spaní

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Za krásného počasí se člověk takřka po celou dobu výstupu nemůže nabažit leteckých pohledů dolů na Traunsee.

Ostatní informace

Parkoviště u jezera Traunsee se po ránu začíná velmi rychle plnit. Je malé, takže je i brzy obsazené.