Od přehrady na Jelení horu.

Kam a jak jedeme?

Za jedním z nejkrásnějších výhledů na Krušné hory.

Za čím jedeme?

Autobus z Chomutova mě dovezl k Přísečnické přehradě. Ta byla vybudována v letech 1969 - 1976 jako zdroj pitné vody. Výstavbě přehrady musely ustoupit čtyři obce, mezi nimi i bývalé královské horní město Přísečnice. Přecházím 470 metrů dlouhou a 57 metrů vysokou hráz přehrady. Přímo proti hrázi se tyčí vrchol Jelení hory a pod hrází je vidět osada Kryštofovy Hamry. Jelení hora patří k vyšším vrcholům Krušných hor. 6 metrů jí chybí k dosažení výšky 1000 metrů. Je to jeden z vrcholů s nádherným výhledem kam nevede turistické značení. Čedičový vrchol má podobu stolové hory. Z okrajových hran jsou úžasné výhledy. Cesta na vrchol je trošku víc orientačně náročná a tak je potřeba si dopředu pořádně prohlédnout mapu, případně využít GPS. Za hrází jdu kousek po modrém značení. Silnička mírně stoupá. Na prvním rozcestí se dávám do prava, ale také tuto silničku po 350 metrech opouštím a vydávám se dlouhou rovnou lesní cestou, která stoupá směrem k Jelení hoře. Asi po 1,5 km v místě kde cesta začíná klesat odbočuje pěšina, která prudce stoupá k vrcholovému kříži na nejvyšším bodě hory. Ještě nedávno holý vrchol rychle zarůstá pichlavými smrky, břízou a buky. Za výhledem se musí na okrajovou hranu. Ten však stojí za to. Hodnotím ho jako jeden z nejkrásnějších v Krušných horách. Od Mědníku přes Meluzínu, Klínovec, Fichtelberg na Velký Špičák, Bärenstein, Hirstein, Pöhlberg a na pod vrcholem se rozprostírající přehradu a Kryštofovy Hamry. Na vrcholovém kříži je připevněna schránka s vrcholovou knihou. Podle zápisů v ní je vidět, že Jelení horu navštěvují daleko více němečtí turisté než čeští. Po delší době strávené kocháním se výhledy sestupuji z vrcholu na lesní cestu. Nevracím se zpátky k přehradě, ale pokračuji dál. Asi po 400 metrech scházím na další lesní silničku, která mě vyvedla na modře značenou cestu vedoucí od přehrady. Podél přírodní rezervace Prameniště Chomutovky a Novodomského rašeliniště jsem došel na Skelný vrch a pokračoval dál k zaniklé obci Jilmová. Před Jilmovou, na rozhraní lesa a louky, odbočuje ze silničky cesta směrem ke staré vodárně a pokračuje dál do Hory Sv. Šebestiána. Na odbočení upozorňuje šipka namalovaná na silnici. Lesní cesta vede podél vedení vysokého napětí a pak po louce schází do Hory Sv. Šebestiána. Z cesty je hezký zpáteční pohled na horský hotel na vrcholu Hirstein.

Z Hory Sv. Šebestiána jsem se pak autobusem vrátil do Chomutova.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení s sebou. Jediná možnost je až na konci výletu v Hoře Sv. Šebestiána.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jedinečný výhled na Krušné hory. Škoda, že sem nevede turistické značení.

Ostatní informace

Doporučuji odbočit v Jilmové do Satzungu a navštívit Palmovou skálu na Hirsteinu. Zajímavý čedičový útvar, pozůstatek bývalé sopečné činnosti. Z vrcholu je také nádherný kruhový výhled.