Loading...
Kdykoli přijedeme do Přerova téměř vždy zajedeme do Olomouce. Je tady moc hezky. Tentokrát jsme se dokonce vypravili i na Svatý kopeček, kde jsme si s kamarády, se kterými jsme se poznali na dovolené v Irsku, udělali menší výlet.
Olomouc je centrum Olomouckého kraje i Hané. Území města bylo osídleno již v době mladého paleolitu (40 000–10 000 př. n. l.) – svědčí o tom nálezy kamenných nástrojů. Souvislé osídlení bylo prokázáno již v době neolitu (6 000 př. n. l.). Z 1.století se nalezly zbytky římského tábora. Předpokládá se, že první Slované přišli v 6. století, založili zde zemědělskou osadu, která se tak stala nejstarším trvale obydleným místem u nás. Již koncem 7. století bylo toto slovanské hradiště prvním opevněným hradištěm u nás. Počátkem 9. století bylo dobyto. Později bylo na Petrském návrší postaveno nové velkomoravské hradiště. Dnes je zde Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice.
Ve středověku bylo město centrem celé Moravy. R. 1063 zde bylo obnoveno biskupství, sídlil zde moravský biskup. Kolem r. 1070 byl na Dómském pahorku centru města založen nový kamenný hrad. Patří mezi nejvýznamnější hradní areály u nás. Nejznámější je románský Arcibiskupský, dříve Zdíkův palác s gotickou křížovou chodbou, katedrála sv. Václava. Hrad je od r. 1962 národní kulturní památkou. Najdete ho poměrně blízko hlavního vlakového nádraží (cca 1,5 km) – když půjdete Masarykovou třídou, tak z řekou na křižovatce s Komenského ulicí ho vpravo uvidíte.
Od r. 1422 povolil občanům král Zikmund Lucemburský razit jejich vlastní mince. Bylo to nejstarší dochované mincovní privilegium na Moravě. R. 1573 byla ve městě založena první moravská univerzita.
Během třicetileté války Olomouc o svoje moravské prvenství přišla. Hlavním důvodem patrně bylo to, že se r. 1642 vzdala švédské armádě, která město dalších 8 let okupovala. Během té doby ji zpustošili a většina obyvatelstva z města uprchla. O sto let později – v letech 1741 a 1742 bylo město okupováno ještě pruskou armádou. Když se r. 1758 ubránilo druhému pruskému obléhání, vyplatila královna Marie Terezie městu odškodnění, vylepšila městský znak a udělila mu právo používat titul Královské hlavní město. Byl to spíš formální titul, sídla nejvyšších úřadů se do města už nevrátila. Ty měly již svá sídla v Brně. Spor o prvenství těchto měst ukončil r. 1782 císař Josef II., který titul Hlavní město přiznal Brnu, prý i proto, že tam měl z Vídně blíž.
Olomouc získala na významu až r. 1841, kdy do města dorazil první vlak z Vídně, do Prahy jezdily vlaky až od r. 1845.
Až po 2. světové válce – r. 1946 byla obnovena Univerzita Palackého, v současné době má osm fakult. Olomouc je tedy stále univerzitním městem, stále tam sídlí arcibiskup. Je také střediskem mezinárodních festivalů. Již 40 let se zde koná mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů Academia film Olomouc (AFO). Od r. 1967 se zde koná Flora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin. Při příležitosti 30. výročí Flory - r. 1997 - byl založen český divadelní festival Divadelní Flora. Oblíbený je i Podzimní festival duchovní hudby, Mezinárodní varhanní festival, květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.
Olomouc je i významným turistickým centrem, je tam velké množství památek. Historické centrum je městskou památkovou rezervací, která je druhá nejvýznamnější u nás.
V centru této rezervace je Horní náměstí. Je to vlastně centrum celého města. Vzniklo na začátku 13. století vysušením bažin. První písemná zmínka je z r. 1261, kdy zde byla postavena tržnice. R. 1378 se započalo i s výstavbou radnice, v té době gotické. Tato dřevěná radnice byla dostavena r. 1411, ale hned r. 1417 vyhořela. R. 1420 se začalo s výstavbou kamenné radnice. V plánu již bylo i vybudování orloje. Budova se postupně přestavovala, zvětšovala, v letech 1601 - 1607 byla zvýšena radniční věž s renesančním arkádovým ochozem na současných 75 m. Původní orloj byl během 2. světové války poškozen a byl zcela předělán Karlem Svolinským v letech 1947–1955. Na radnici se dochovaly gotické chodby, původní velký sál, kaple sv. Jeronýma z r. 1420 s gotickým arkýřem na jižní straně.
Během středověku si v okolí radnice budovali své domy olomoučtí šlechtici a bohatí měšťané a náměstí tak získávalo na významu. Výzdoba plochy náměstí je z období baroka. Dominantou západní části náměstí je sloup Nejsvětější Trojice, který byl vybudován v letech 1716 – 1754. Měří 32 metrů a je vyzdoben sochami 18 světců a 12 světlonošů, 12 reliéfů s polopostavami apoštolů. Ve střední části sloupu je sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Obě tato sousoší jsou měděná a pozlacená. Uvnitř sloupu je malá, ale vysoká kaple, která bývá zpřístupněna veřejnosti. Tento sloup je největším seskupením barokních soch ve střední Evropě. Od r. 2000 je zapsán do světového kulturního dědictví UNESCO.
Prostor náměstí zdobí zdobí ještě čtyři kašny. Na severní straně je to barokní Herkulova kašna z r. 1687. Původně stála v severozápadní části, ale pak na jejím místě byl postaven Sloup nejsvětější Trojice a kašna byla přesunuta o kus dál. Je to druhá nejstarší olomoucká kašna, kterou zdobí socha antického hrdiny v nadživotní velikosti.
Na východní straně náměstí je Caesarova kašna z r. 1725. Je to největší a umělecky nejnáročnější barokní olomoucká kašn - znázorňuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Julia Caesara na vzpínajícím se koni, který se dívá směrem k Michalskému návrší, kde tábořili římští vojáci.
Součástí západní strany radnice je menší kašna Hygie, která byla dokončena až r. 1898, po válce – r. 1945 byla obnovena, ale v trochu jiné podobě.
Ve středověku měla stát na jižní straně náměstí poslední barokní kašna s antickou tématikou, ale k její stavbě již nedošlo. Až r. 2002 zde byla postavena novodobá Ariónova kašna, která znázorňuje antickou pověst o řeckém básníkovi, kterého z mořských vln zachránil delfín. Kašnu ještě doplňuje velká socha želvy.
Z jihovýchodní strany Horního náměstí vede cesta mírně do kopečka na Dolní náměstí. Takhle to vypadá hodně zajímavě, ale cesta se po chvíli svažuje a celé náměstí je šikmé a je skutečně níž položené než Horní náměstí. Dominantou tohoto náměstí je Mariánský sloup, budovaný v letech 1715 – 1723, který byl výrazem vděčnosti ukončení moru, který město postihla v letech 1714-1715. Na vrcholku sloupu je socha Panny Marie Immaculaty, pod ní jsou ve dvou úrovních vždy čtyři sochy světců a světic.
I na Dolním náměstí jsou barokní kašny s antickými náměty. Na severní straně je to Neptunova kašna z r. 1683. Je to nejstarší barokní olomoucká kašna. Římský bůh moří drží trojzubec směrem dolů, což má znázorňovat, že uklidňuje vodu a chrání město. Bohužel před rozsáhlou povodní v r. 1997 město neochránil.
Na jižní straně náměstí je naopak nejmladší z olomouckých barokních kašen - Jupiterova kašna z r. 1735. Socha antického vládce bohů Jupitera patří ke kvalitním dílům vrcholného moravského baroka.
Ve městě jsou však ještě další barokní kašny s antickými náměty. Kašna Tritonů vznikla r. 1707 a patří mezi nejkvalitnější. Na současné místo na náměstí Republiky byla přemístěna roku 1890. Autor kašny se nechal inspirovat římskou fontánou Triton Fountain. Dva mořští muži v nadživotní velikosti - Tritoni - nesou na svých ramenech mušli s chlapcem a vodními psy.
Stejně tak k nejkvalitnějším patří i Merkurova kašna z r. 1727. Merkur je patron obchodníků a ochránce pocestných. Snad právě proto byla umístěna do rušné obchodní křižovatky na dnešní ulici 8. května.
Stejně jako jsou nádherné olomoucké kašny, jsou nádherné i olomoucké kostely. Mezi ty nejznámější patří Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém kopečku, katedrála Svatého Václava, kostel Svatého Michala, kostel Svatého Mořice a kostel Svaté Kateřiny.
Katedrála sv. Václava je součástí hradu. Původní románská bazilika z r. 1107 byla v polovině 13. století přestavěna goticky. V letech 1883-1892 proběhla novogotická přestavba. Její 100,65 metrů vysoká věž je dominantou města. Je to druhá nejvyšší kostelní věž u nás a první nejvyšší novogotická. Katedrála je otevřena každý den od 6,30 (v neděli od 7,30) do 18.00 hodin (ve čtvrtek do 19 hod.). Vstup je zdarma. Během turistické sezóny - mimo pondělí je v katedrále průvodce.
Barokní kostel sv. Michala se nachází východně od Horního náměstí. Jeho trojice kopulí je další výraznou dominantou města. Původní gotický kostel z r. 1251 byl barokně přestavěn po požáru města r. 1709. V letech 1892–1898 získal novobarokní úpravu. Z původní raně gotické stavby je obvodové zdivo, klenba v závěru presbytáře a gotická křížová klenba. Z věže je možno se podívat na město, zajímavá je i podzemní kaple s jezírkem.
Jen kousek na sever od Horního náměstí je jedna z nejvzácnějších staveb pozdní gotiky na Moravě – kostel sv. Mořice. Je to i jeden z největších moravských chrámových prostorů. Je dlouhý 54,72 m, široký 25 metrů a vysoký 22 m. A ještě jeden unikát – varhany z r. 1745 jsou největší ve střední Evropě. Byl postaven v pol. 13. století na místě románské rotundy. Z poč. 15. století jsou obě hranolové věže.
Na jihovýchod od Dolního náměstí je gotický kostel Svaté Kateřiny, který se nachází v areálu kláštera voršilek. Spolu s klášterem byl vybudován ve 14. století. Do barokního slohu byl upraven r. 1701, gotická úprava je z r. 1848. Gotický portál je původní – ze 14. století.
Na hlavní třídě mezí katedrálou sv. Václava a Horním náměstím upoutá pozornost ještě mohutná barokní stavba kostela Panny Marie Sněžné z let 1712 – 1719. Je součástí komplexu bývalých jezuitských školních budov.
Ve městě se dochovala i pevnost, kterou najdete nyní téměř v centru města – východně od Horního náměstí, v blízkosti Mlýnského potoka, který obtéká. Korunní pevnůstka byla součástí budujícího se opevnění města – s její stavbou se začalo r. 1754. Tudy vedl hlavní vstup do města. Měla tvar pětibokého bastionu se dvěma půlbastiony. Uvnitř se zachovala barokní prachárna a torzo empírové strážnice. Později sloužila pro potřebu armády. Ve 2. pol. 19. století se přistavěly ještě dvě budovy dělostřeleckých laboratoří. R. 1967 byla její část přebudována na botanickou zahradu a rozárium. Koncem 20. století převedla armáda celý areál městu, které ho za symbolickou korunu prodalo občanskému sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti o.s. V areálu vzniká oddechový areál pro širokou veřejnost, je tam např. Muzeum historie olomoucké pevnosti, venkovní model olomouckého opevnění, amfiteátr. V objektu bývalé prachárny je expozice, která přibližuje veřejnosti významnou vojenskou historii města. Jsou tam fotografie, nákresy vojenských map i archeologické nálezy.
Okolo pevnosti jsou Bezručovy sady, kde jsou vidět zbytky opevnění, strážní věže. Tam je také ve velmi špatném stavu Jihoslovanské mauzoleum, které je posledním oficiálním jugoslávským územím na světě.Vybudovali ho v r. 1926 společně Češi a Jugoslávci po předchozích jednáních s jugoslávským velvyslanectvím a vládními orgány ČSR. Na umělý pahorek vede dvojité schodiště k neoklasicistní jedenáct metrů vysoké kapli s kopulí. Předsíň podpírá řada deseti dórských sloupů. V kryptě je uloženo 1300 rakví, které byly vyzdobeny pravoslavnými freskami. Těchto 1300 jihoslovanů bylo během války pohřbeno na různých místech Moravy a Slezska. Na průčelí stavby je stále ještě čitelný reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“.
Prohlídku památek města si můžete zpříjemnit i návštěvou několika minipivovarů.
Nám se nejvíc líbí ve Svatováclavském pivovaře, který je šikovně umístěný na trase z centra k nádraží – nedaleko náměstí Republiky. Je tam dobré pivo, dobré jídlo, nekouří se tam a dokonce tam jsou vítáni i cyklisté, protože v létě je možnost venkovního posezení. Kdo má čas, může vyzkoušet i jejich pivní lázně.
Jen kousek severozápadním směrem z Horního náměstí je Minipivovar Riegrovka, který vznikl r. 2015 a kde jsme se vloni na podzim zastavili na oběd.
Ochutnali jsme již i pivo v pivovaře Moritz, který je na jih od Horního náměstí. V jeho blízkosti je barokní Tereziánská brána postavená z r. 1752, která byla součástí pevnostního opevnění. Jméno má na počest Marie Terezie, která Olomouc navštívila. V nedaleké Mlýnské ulici je dlouhá cihlová stavba – pozdně barokní Vodní kasárna, které byly vestavěny do opevnění v letech 1742 – 1756.
Známe i pivo pivovaru Chomout, ale to nám bylo dovezeno. Pivovar je v severní části města – v Chomoutově, takže přece jen trochu z ruky.
Ještě je nutno zmínit domácí pivovar Svatokopecké pivo, které se od r. 2012 vaří na Svatém Kopečku. I když jsme tam dost často, ještě se nám nepodařilo toto pivo ochutnat. Už však víme, že ho točí v restauraci U Kameňa v Holubově ulici.
Zatímco památky ve městě budou stále, s pivovary to bohužel vypadá jinak. Nedaleko nádraží býval pivovar Mačák, jeho pivo jsme vloni ještě ochutnali, ale vše už tehdy nasvědčovalo, že pivovar zaniká. Nyní již na mapě vyznačen není.
Zatím na mapě není vyznačen ani Hanácký pivovar, který vzniká v jižní části města - v ulici Šlechtitelů 139/14. Na svých stránkách uvádí, že první zkušební pivo uvařili již v r. 2016 a že by rádi v r. 2017 zahájili produkci všech svých piv. Tak uvidíme.
V Olomouci má své sídlo akciová společnost Pivovary Lobkowicz Group, kam patří sedm pivovarů – Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Rychtář, Klášter a Vysoký Chlumec. Ale to už jsme od minipivovarů hodně daleko.
Když jsme ve městě, tak zpravidla zajdeme do Svatováclavského pivovaru, kde se nám nejvíc líbí a kde nám chutná a kde je příjemná obsluha.
Olomouc mám hodně ráda. Nejvíc mne fascinuje Sloup nejsvětější trojice – k němu musím zajít vždy. Často však procházíme městem i v zapadlých uličkách a objevujeme další a další hezká zákoutí. Nádherné je i Horní náměstí o vánocích, když je krásně nazdobené a nasvícené.
Ve městě je možné využít tramvajové i autobusové spojení. Jezdí tam i noční linka. Jízdenky je možno koupit v prodejních automatech, které jsou po městě rozmístěny. Je také možno zakoupit si SMS jízdenku nebo si ji koupit za příplatek u řidiče.
Základní jízdné je 14,- Kč (zlevněné 7,- Kč): Jízdné je přestupné a platí v pracovní dny 40 minut, ostatní dny 60 minut. Celodenní jízdenka stojí 46,- Kč.