Olomoucké betlémy
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Pro někoho možná bude nabídka prohlídky olomouckých betlémů jako tip na celodenní výlet lehce překvapující, ale věřte, že se jedná o velmi zajímavý a plnohodnotný poznávací výlet, který si navíc můžete okořenit úniky do světa gastronomie i nákupních horeček. V době vánočních svátků by to ale mělo být asi hlavně o tom klidu, pohodě a rozjímání. Nejen o biblickém příběhu, který už dávno oslavil své 2000. narozeniny, o tom, že éra betlémů započala díky Františkovi z Assisi již ve 13. století, ale do našich zemí dorazila až o 300 let později (aby se v 18. století přesunuly z kostelů do našich domovů), nebo že pohyb betlémským figurám poprvé „dovolili“ jezuité v období baroka …
Do Olomouce jsme se vypravili vlakem. Abychom se nenudili, zvolili jsme na jednu cestu trasu přes Šternberk a na druhou přes Zábřeh. Výsledný efekt byl přibližně stejný – vlak měl v obou případech zpoždění okolo 10 minut. Není to sice moc, ale vzhledem k délce jízdy to představuje nějakých 17,5 %, a to už je číslo nezanedbatelné. Vzhledem k ročnímu období jsme to ale nijak neřešili, zvláště proto, že železničáři vlak do Olomouce nijak nepřetápěli a my se museli přihřát jedním oblíbeným nápojem z ovoce.
Za čím jedeme?
Budeme-li chtít vidět všechny významnější olomoucké betlémy, čeká nás putování po sedmi kostelech, jednom historickém náměstí a jednom nákupním centru. Nejstarší betlémy, které uvidíme, vznikaly v průběhu 19. století, Jeden z betlémů je naopak horkou novinkou a některé jeho komponenty vznikaly až v průběhu letošního roku. V použitých materiálech sice stále jasně vede dřevo, ale „prosadila“ se už i 3D tiskárna …
Pokud bychom chtěli obejít oněch sedm zmíněných kostelů, nemuseli bychom – kromě jedné výjimky – vůbec opouštět historické centrum hanácké metropole. Je však potřeba počítat s tím, že ne vždy bude ve všech svatostáncích otevřeno, že doba instalace betlémů se nemusí shodovat s termínem zahájení adventních trhů a že ani Ježíšek se mnohdy „nepovaluje“ v jesličkách celé období adventu a poprvé ho uvidíte třeba až na Štědrý den odpoledne.
Betlémy tedy můžeme vidět v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku (to je ta jediná výjimka mimo město), v katedrále sv. Václava na Václavském náměstí, v chrámu sv. Mořice na ulici 8. května (nebo Opletalově ul.), v kostele sv. Michala v ulici Na Hradě, v kostele Panny Marie Sněžné na Denisově ulici, v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie na Sokolské ulici, v kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí, v nákupním centru Šantovka a ve středu již zmíněného Dolního náměstí.
Pokud pojmeme putování po olomouckých betlémech jako pěší turistiku (a vynecháme Kopeček), tak je nejkratší variantou začít u sv. Václava a skončit v Šantovce (nebo naopak). Tato trasa činí přibližně 2,7 km. K prvnímu a z posledního bodu programu dne se můžeme svézt tramvají jako páni nebo si přidat dalších 3,4 km chůze k (od) vlaku. Celkově se ale pod nějakých 8 až 10 km dostanete jen velmi těžce.
Asi bychom také měli zmínit alespoň pár zajímavostí, které stojí za pozornost. Výškou figur je největší olomoucký betlém k vidění v kapucínském kostele Zvěstování Páně, kde jednotlivé lidské postavy měří až 1 m, zvířata jsou až o 60 cm větší (tento betlém vznikl v roce 1887 a v tyrolském Grödenu, tedy dnešní Val Gardeně). Betlém v chrámu sv. Mořice je vyřezán z olivového dřeva, pocházejícího převážně z Izraele a je stále doplňován. Betlém v kostele sv. Michala je vystavován vždy jako první a byl v 19. století zhotoven ze sádry, stejně jako ten v kostele Panny Marie Sněžné pocházející z poloviny 20. století. V Šantovce je umístěn největší mechanický moderní betlém v České republice, jehož součástí jsou – kromě významných staveb olomoucké historie i současnosti – např. také rockové hvězdy Bruce Dickinson a Tarja Turunen. Na 3D tiskárně se vyráběl téměř 1.000 hodin a nese jméno po rakouském arcivévodovi, alomouckém arcibiskupovi a kardinálovi Rudolfu Janovi. Na Kopečku mají pohyblivý betlém, jehož nejstarší figurky vyřezával kolem roku 1840 Vavřinec Axman, což byl praděd malíře Karla Svolinského. Dřevěný malovaný betlém neznámého autora najdeme v katedrále sv. Václava a pochází z 19. století. Na Dolním náměstí můžeme vidět betlém řezbáře Jana Vinckera. Je zhotoven z černého topolu a jeho nejvyšší figura měří skoro dva metry.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Žaludky jsme si plnili zejména na adventních trzích, tedy na Horním a Dolním náměstí. Sice jsme se trošku obávali trestu za naplnění skutkové podstaty smrtelného hříchu Obžerství (Belzebub jistě plesal radostí), ale ono se trhanému masu, bramboráku, punči s irskou nebo absintem a jiným laskominám opravdu nedalo odolat.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Ano, líbilo … a moc. Tradice je prostě tradice a - ať se to někomu třeba i silně nezamlouvá – Vánoce jsou krásné svátky, ke kterým prostě betlémy i jistá nestřídmost patří. Navíc Olomouc máme rádi a vždy si k vánočnímu klidu (či reji) přidáme nějakou tu zajímavou výstavu či historickou památku (což v tomto případě přijde tak nějak samo) ...
Nelíbilo: Na nic si nevzpomínáme. Snad nás jen trochu překvapilo, že třeba ruské kolo vedle městské tržnice se mělo točit od 10,00 hod. a ještě hodinu po poledni se pořád jen uklízelo ve stavu nehybném.
Ostatní informace
Utráceli jsme tentokrát opravdu jen za dopravu, jídlo a pití (k tomu jsme, samozřejmě, přihodili nějakou tu korunku do chrámových pokladniček). A jak už to v takovýchto případech bývá, i tak by za to byla pomenší dovolená s polopenzí ...
Na závěr snad ještě jedna informace, která by mohla potěšit zájemce o tento výlet. Některé olomoucké betlémy bývají vystaveny až do Hromnic a navíc se tato akce koná každoročně. Takže hezké Vánoce ...
A malé PS: vzhledem k tomu, že jsem na Turistiku umístil již stovky nejrůznějších fotografií ze všech částí Olomouce, tentokrát je fotogalerie opravdu jen o těch betlémech ...