Oparno – zřícenina hradu, Opárenské údolí a jeho mlýny

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Do přírody

Černodolský mlýn - venkovní výčep

U Černodolského mlýna

Rozcestník u Černodolského mlýna

Na silnicí k Černodolskému mlýnu, vlevo vede cesta k hradu

Cesta na hrad

Hrad Oparno

Výhledy z hradu

Z hradu Oparno k Oparenskému mlýnu

Rozcestník u Oparenského mlýna

Zelená značka pokračuje pod tratí do Chotiměře

Oparenský mlýn

U Oparenského mlýna - tady se vyřádí nejen děti

Oparenské údolí od Malých Žernosek

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (34 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Když jsme plánovala, co vše navštívit v Českém středohoří, zaujalo mne Oparno, také proto, že do tamějšího mlýna kdysi kamarádka jezdila na dovolenou a moc si tuto oblast pochvalovala. Nakonec jsme v jeho blízkosti pobyli několik dnů. V blízkosti je řada zajímavostí a hlavně je dlouhodobá výluka, takže na vlakové zastávce jsme krásně mohli zaparkovat a v klidu tam spát.

Za čím jedeme?

Oparno, dříve Opárno, ale také Opáren byla vesnice, která již r. 1270 byla uváděna jako pustá. Snad stávala v místě dnešní vesnice, tj. asi 5 km na severozápad od Lovosic.

Dnešní ves vznikla ve 14. století jako podhradí hradu Opárno. Pěstovaly se zde jedlé kaštany, vinná réva, na Milešovském potoce stálo šest mlýnů. Od roku 1802 je historie Oparna spojená s Vchynicemi. R. 1802 zakoupil Oparno a 6 km vzdálené Vchynice kníže Josef Schwarzenberg a vlastnil tyto vsi až do roku 1920.

Nejvýznamnější v této oblasti byl hrad, který byl na kopci nad obcí založen před r. 1344. Postavili si ho páni z Vchynic (později Kinští) jako své sídlo. Vlastnili ho až do r. 1472. Pak byl hrad i se statkem rozdělen na několik dílů – pravděpodobně dědiců. To nikomu nevyhovovalo a tak ho na poč. 16. století opustili. R. 1532 je již zmiňován již pustý.

V 19. století byla v prostorách hradu postavena dřevěná restaurace, která fungovala ještě na poč. 20. století.

Jádro hradu s přibližnými rozměry 40 × 20 m je ukázkou hradu s plášťovou zdí. Zevnitř byly k této zdi přistavěny palácové budovy. Na východní straně jsou ještě jejich zbytky patrné, vč. částečně zasypaného klenutého suterénu. Na jihozápadě se dochovaly příkopy vysekané ve skále. Ze zříceniny se otevírají pěkné výhledy do údolí a na okolní vrcholky. Ze silnice blízko vlakové zastávky tam vede zelená turistická trasa, nahoře jste do 10 minut.

Po zhruba dalším 0,5 km dojdete po zelené k Oparenskému mlýnu, jednomu z nejzachovalejších zdejších mlýnů. Celý areál vč. přilehlých stavení (dům správce, hrázděné stavení, mlýnice a stodola) je pěkně zrekonstruovaný. Dle asi starých informací slouží také jako turistická základna. V červnu 2019 byla však nepřístupný, i když obydlený. Na vratech byla cedule, že zde od r. 2017 do r. 2020 probíhá projekt AD FONTES. Jen jaksi zapomněli napsat, čeho se tento projekt týká a co bude, až skončí. Snad zase bude zpřístupněn turistům.

K výchozímu bodu, resp. k Černodolskému mlýnu se nechá projít po modré. Je to příjemná procházka podle Milešovského potoka. U tohoto mlýna to skutečně žije. Svému účelu sloužil až do 2. pol. 19. století. Koncem 19. století byl upraven na výletní hostinec s tanečním parketem a ubytovacím zařízením. Po válce patřil JZD Velemín a až do poč. 80. let zde provoz zajišťovala Jednota. Nedělní odpoledne s tancem byly vyhlášené. Pak si ho koupil nový majitel a chtěl si ho upravit na rekreační chalupu. K tomu však nedošlo a po r. 1995 ho pronajali. Jenže se o něj stále nikdo nestaral, mlýn chátral, až nakonec vyhořel. Tuto ruinu si r. 2008 koupil současný majitel. Celý objekt zrekonstruoval, má zde penzion s restaurací a s velkým venkovním posezením s vlastním výčepem, kde mimo jiné čepují Černodolskou desítku, kterou pro ně vaří v litoměřickém pivovaře Labuť. Venkovní posezení zpříjemňují rybníčky s lekníny i upravený potůček, kde jsou nejen rybky, ale i žáby a vodní želvy. Pro děti je v těsném sousedství dětské hřiště s množstvím prolézaček, houpaček a dalších dětských atrakcí. Dostanete se sem autem autobusem, snad možná časem i vlakem, na kole i pěšky.

Tady je i rozcestí turistických tras. Modrá turistická značka odbočuje na Lovoš (4 km), od mlýna Opárenským údolím podle Milešovského potoka pokračuje zelená turistická značka okolo Císařského mlýna až do Malých Žernosek (3,5 km). Touto částí údolí prochází i 8 km dlouhá NS Lovoš se 12 zastaveními, která končí u turistické chaty na Lovoši.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K ubytování, ale i na příležitostné občerstvení mohu doporučit Černodolský mlýn. Je v krásném tichém prostředí. Ani večerní žabí koncert se tak často neslyší. Je to rachot, ale netrvá dlouho. U potoka, kousek od Císařského mlýna je kemp Jordán, kde bude ubytování pravděpodobně levnější.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tady je krásně snad všude, vždyť jsme v Českém středohoří. Nevím, jak to tady vypadá o víkendech a v létě. My jsme tu byli v červnu a ještě uprostřed týdne a pár lidí jsme potkali vždy snad jen v zahradní restauraci.

Ostatní informace

Bližší výlety jsem popsala viz výše v povídání u Černodolského mlýna.
Z Oparna ještě mohou zdatní turisté dojít i na Milešovku. Je to 20 km s velice pěkným stoupáním. My jsme raději kousek popojeli autem.

Nedaleko odtud je česká vinařská oblast Malé a Velké Žernoseky (pěší a cyklisté mohou pro cestu přes Labe použít přívoz), Litoměřice. Labe tady protéká Bránou Čech (Porta Bohemica), proto také z Litochovic nad Labem do Malých Žernosek vede naučná stezka Brána Čech. Vedou tady i cyklostezky. A to je jen část z nabídky v této oblasti.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.539, 14.009)

Poslední aktualizace: 9.10.2020

Vyhledání vlakového spojení na výlet