Orloj

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Za kulturou

Kam a jak jedeme?

Historie

Jednou z nejstarších částí orloje jsou mechanický hodinový stroj a astronomický číselník z roku 1410. Na stroji se podílelo velké množství mistrů té doby [1]. Stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, který se stal později profesorem matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Pražský orloj byl teprve třetím strojem svého druhu. První orloj byl zkonstruován v Padově v roce 1344.

Dlouhou dobu existovaly spory o tom, kdo vlastně orloj vytvořil. Velmi dlouhou dobu se mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Pověst hovořila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny [2]. Kamenická výzdoba orloje je pravděpodobně dílem kamenické huti Petra Parléře, která v Čechách působila do roku 1420.

V roce 1552 opravoval orloj Jan Táborský. Ten je také autorem zprávy, ve které označuje za tvůrce orloje hodináře Hanuše. To byl ale omyl, který se podařilo odhalit až ve 20. století.

"ORLOJ TEN JEST ROZPRÁVKY A CHVÁLY HODNÝ VE VŠECH KRAJINÁCH NAD JINÉ VŠECKY VELIKÉ ORLOJE NA SVĚTĚ, JEHOŽTO CHVÁLY JÁ TAK VYSOCE VYPRAVITI NEUMÍM, ABY ON JEŠTĚ VAJŠE A VÍCE VYCHVÁLEN BÝTI HODEN NEBYL, NEB NEVÍM A NEDRŽÍM, ABY MOHLI NAD NĚJ MISTERNĚJŠÍ A DIVNĚJŠÍ ORLOJOVÉ KDE V KTERÝCH KONČINÁCH SVĚTA NALEZENI BÝTI, ALE DOSTI BYLO, ABY ASPOŇ JEDEN JEMU ROVNÝ NALEZEN BYL"

Jan Táborský z Klokotské Hory, Zpráva o orloji staroměstském 1570

V průběhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl mnohokrát opravován. Pravděpodobně v 17. století byly přidány dřevěné sošky a figury apoštolů. Od roku 1735 byl v kritickém stavu a pražský magistrát jej měl dokonce v úmyslu prodat do starého železa. O jeho záchranu se zasloužil český vlastenec a meteorolog, profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad,[3] který chápal jeho historickou hodnotu a usiloval o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu a posléze i celý magistrát, jenž nakonec uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 Zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. V průběhu další velké opravy v letech 1865 až 1866 byla přidána ozvučená soška kohouta.

Během Pražského povstání v posledních dnech druhé světové války byl orloj těžce poškozen při požáru Staroměstské radnice. Po velkém úsilí byl opravený orloj uveden do chodu v roce 1948.

Naposledy byl orloj rekonstruován na podzim roku 2005, kdy došlo ke zrestaurování soch a spodního kruhu od Josefa Mánesa. Dřevěné sochy byly zakryty sítí proti holubům.

Za čím jedeme?

Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj je jedním z mnoha orlojů na světě. Je součástí jižní stěny Staroměstské radnice v Praze. Byl zkonstruován v roce 1410.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stroj orloje se skládá ze čtyř částí (strojů) :

stroj hlavní (ukazovací stroj, stroj jicí nebo také minutní stroj)
stroj zvonící
stroj bicí
kalendářní stroj

Hlavní stroj je nejstarší částí orloje a uvádí v pohyb ručičky na ciferníku a v příslušné doby odemyká všechny tři ostatní stroje. Ty pak vykonají svou práci a opět se uzamknou. Zvonící stroj má za úkol upozornit zvoněním na odbíjení hodin, které pak provede bicí stoj, také zvoní čtvrt a půl hodiny. Kalendářní stroj je vypouštěn hlavním strojem o půlnoci jednou za 24 hodin a posune kalendářní desku o jeden den.

Původně měl hlavní stroj orloje svůj vlastní oscilátor tzv. lihýř s vřetenovým krokem. Tento oscilátor byl však značně nepřesný (čtvrt až půl hodiny za den). Od roku 1866 řídí chod pražského orloje chronometr Božkovy konstrukce s kompenzačním rtuťovým kyvadlem, které je minimálně citlivé na změnu teploty. Chronometr má Denisonův krok a je dokladem velmi přesné hodinářské práce (chronometr se stejným krokem pohání i Big Ben v Londýně). Chronometr zkonstruoval Romuald Božek syn hodináře a konstruktéra Josefa Božka. Protože chronometr má vlastní oscilátor (kyvadlo), hlavní stroj orloje již žádný nemá a chronometr pouze předává každou minutu hlavnímu stroji mechanický impuls. Orloj jde tedy tak přesně, jak přesný je chronometr.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Astronomická část

Schéma astronomického ciferníku orloje

Astronomická část orloje byla ve své době vrcholnou ukázkou astronomických a mechanických znalostí. Je na ní zobrazena aktuální poloha Slunce a Měsíce na obloze, a to jak vůči obzoru, tak vůči zvířetníku. Orloj je v tomto smyslu primitivním Planetáriem, které ukazuje základní stav tehdy pozorovatelného vesmíru. Je to vlastně astroláb poháněný hodinovým strojem. Stroj ve shodě se skutečností pohybuje na astrolábu ukazatelem ekliptiky, Slunce a Měsíce, měsíční koule při tom ukazuje fáze.

Koule symbolizující Měsíc je z poloviny světlá a z poloviny tmavá a zvláštní mechanismus ji natáčí tak, aby ukazovala aktuální měsíční fáze. Ciferník zobrazuje nejen běžný čas, ale také staročeský čas, který začínal západem Slunce.

Ostatní informace

Mechanické figury

Každou hodinu se ve dvou okénkách nad astrolábem objevuje 12 apoštolů (se svými atributy): sv. Petr (klíč), sv. Matěj (sekera), sv. Jan (kalich), sv. Ondřej (kříž ve tvaru X), sv. Filip (kříž), sv. Jakub (valcha), sv. Pavel (kniha), sv. Tomáš (kopí), sv. Šimon (pila), sv. Tadeáš (desky), sv. Bartoloměj (kůže) a sv. Barnabáš (svitek). Současné sošky dvanácti apoštolů vytvořil v druhé polovině 20. století sochař a loutkář Vojtěch Sucharda. Jejich dřívější, pravděpodobně barokní, verze shořely při požáru radnice na konci druhé světové války během Pražského povstání.