Pálavské vrchy za časného rána

Kam a jak jedeme?

Pálava, ale hlavně její dominanta Pálavské vrchy jsou zaslouženě hojně navštěvovanou turistickou destinací. Kdo si však chce užít pravé romantiky a ničím nerušené výhledy do kraje, ten si může po mém vzoru přivstat a na Pálavské vrchy vyrazit časně ráno.

Za čím jedeme?

Moje cesta začala v Pasohlávkách, kde jsme byli ubytováni při dovolené. Autobusem směr Mikulov jsem se dopravil na zastávku Bavory rozcestí, odkud jsem se vydal po silnici směrem na obec Bavory. V jejím centru po minutí kostela sv. Kateřiny jsem se napojil na zelenou turistickou značku, která mě podél vinných sklípků zavedla až na samé úpatí Pálavských vrchů. Následný výstup na začátek hřebene vrchů není až tak hrozný, když se člověk občas zastaví a otočí se směrem z kterého přišel. Postupně se mu začíná objevovat celý tento kraj v jeho největší kráse.

Zelená značka mě zavedla podél vinic až na rozcestí Pod Tabulovou horou a odtud jsem pokračoval dále po červené značce směrem na Pavlov, přes Stolovou horu. Ze Stolové hory se nabízí krásný kruhový výhled na celou Pálavu a i vzdálenější okolí. Stále na dohled je přitom i jedna ze dvou hradních dominant Pálavských vrchů a to Sirotčí hrádek.

Tento bývalý hrad, který byl založen v polovině 13. století a od konce 16. století byl opuštěný je dnes krásnou romantickou zříceninou. Loučka pod ním přímo vybízí k posezení a udělání si druhé menší snídaně na tomto ranním putování. Od Sirotčího hrádku jsem sestoupil do obce Klentnici a po jejím projití začal opět stoupat na úbočí vrchu Pálava, sešel jsem do údolí k rozcestí Soutěska pramen a opět stoupal ke skalní vyhlídce Strážce. Odtud je krásný výhled do KRAJINY tentokrát směrem na Novomlýnské nádrže. Právě odsud a poté i z Dívčích hradů je krásně vidět kostel sv. Linharta, který jako jediná stavba zbyl ze zatopené obce Mušov, která padla za oběť při napouštění Novomlýnských nádrží. Od skalní vyhlídky pak už je to jen kousek do kopce, aby se člověk dostal skoro až na nejvyšší vrchol Pálavských vrchů, na Děvín.

Vrchol samotný je nepřístupný díky umístění telekomunikačního zařízení, ale na jeho jihovýchodní straně je vyhlídka, odkud je opět krásný výhled do KRAJINY. Po hřebeni Děvína jsem pokračoval v cestě směrem k Dívčím hradům.

Tento bývalý hrad je ještě výraznější dominantou Pálavských vrchů než je Sirotčí hrádek. Hrad vznikl v polovině 13. století, ale v roce 1645 byl vypálen a zpustošen Švédy a od té doby pustl. Z Dívčích hradů je to již jen z kopce do nedaleké obce Pavlov.

Při sestupu k obci jsem potkával již spoustu lidí, kteří se šplhali nahoru k hradu. Já už jsem měl v tu chvíli svůj ranní výšlap za sebou. Z obce Pavlov jsem se pak dopravil autobusem do Mikulova, odkud mi jel za necelých deset minut autobus směrem k mému dočasnému bydlišti v Pasohlávkách.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na konci výletu jsem si udělal občerstvení v restauraci v Pavlově v kulturním domě naproti autobusové zastávce. Točí zde skvělý Staropramen.

Celý týden, který jsme zde strávili, jsme bydleli v Pasohlávkách v ubytovacím zařízení pana Dudy. Tento milý člověk, nejen že vám poskytne za rozumný peníz ubytování, ale vlastní i svůj vinný sklep, kde je fakt bezva posezení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Největším zážitkem na tomto výletě byl asi fantastický výhled ze Stolové hory. Tento výhled je prostě kruhový a ničím nerušený.

Ostatní informace

Obě dvě zříceniny jsou volně přístupné, takže peníze jsem utratil akorát za autobus a za pivo v restauraci.