Plasy – klášter a klášterní pivovar a jejich historie

Plasy jsou často cílem našich výletů. Naposledy jsme tudy projížděli, když jsme směřovali do severní části Krušných hor.

Město leží přibližně 25 km severním směrem od centra Plzně. Rozkládají se na obou březích řeky Střely.

Na území města se ještě před počátkem našeho letopočtu nacházela dvě sídliště, každé na jednom břehu řeky. Přibližně v místě dnešního areálu Velká louka stávalo plaské hradiště, osídlené již v době halštatské.

Vznik Plas souvisí s cisterciáckým klášterem, který založil r. 1144 kníže Vladislav II. na místě staršího knížecího dvorce. Již r. 1145 sem přišli první mniši. Podle písemných zpráv zde r. 1202 byla vybudována románská kamenná bazilika. Rozvoj kláštera podporoval král Václav I., který ho i několikrát navštívil. Za jeho přispění kolem r. 1260 vzniká tzv. Královská kaple, která byla postavena po vzoru francouzských dvoupatrových palácových kaplí. Ta je stále připomínkou gotického období kláštera. Jsou v ní fresky z doby kolem roku 1300. Klášter vlastnil mimo jiné 50 okolních vesnic.
Rozvoj přerušilo husitské hnutí. R. 1421 byl dokonce klášter husity vypálen. Až po bitvě na Bílé hoře, tedy po r. 1620 upadající klášter získává zpátky větší část majetku, který vlastnil. Také začíná výstavba nových barokních staveb konventu, prelatury a sýpky. Stávající objekty se přestavují podle plánů Jeana Baptista Matheye, Jana Blažeje Santini-Aichla, který dokonce vypracoval vodní systém, který do konventu přivedl vodu z nedaleké řeky Střely. Po jeho smrti na něj navázal Kilián Ignác Dientzenhoffer. Celá tato přestavba trvala od r. 1661 do r. 1739. Hodnota celého barokního areálu je v Evropě ojedinělá.

Když r. 1785 císař Josef II. zrušil kláštery, připadl celý majetek správě Náboženského fondu. Až do této doby byly Plasy považovány jako širší součást bývalého kláštera. To vše se změnilo, když r. 1826 celé panství koupil státní ministr a kancléř rakouského císařství Klemens Wenzel von Metternich. Postavil zde továrnu na zpracování železné rudy - huť na slévání litiny, obnovil výrobu piva. Při tom bohužel nechal zbořit některé budovy klášterního areálu, vč. kostela Panny Marie Růžencové. Do Plas se stěhují lidé za prací, dochází k rozvoji kulturního a společenského života. V této době byly upraveny louky okolo řeky a přeměněny na volný anglický park. Již tehdy se začal pro tuto oblast používat název Velká louka.

Pro město velkou změnu znamenala výstavba státní silnice z Plzně do Žatce po r 1840. Sice vedla přes klášterní areál, zanikly i zahrady před konventem, ale pro město to znamenalo rychlé spojení s okolím. Jenže železná ruda se začala dopravovat ze vzdálenějších lokalit, to výrobu prodražovalo a tak továrna r. 1875 zanikla. Ještě se Metternichové pokusili vyrábět barvy, ale to nevyšlo.

Všechen majetek vlastnili Metternichové až do roku 1945. To zde už pobývala Rudá armáda. Po válce zde sídlily různé instituce, mobiliář byl z větší části rozprodán nebo rozkraden. Nejhorší bylo zřízení krytu civilní obrany pod budovou konventu r. 1963.
Od 70. let 20. století se zpracovávaly stavebně historické průzkumy jednotlivých budov a začalo se s jejich rekonstrukcí. R. 1993  se začalo s obnovou vodního systému – bylo to v době, kdy hrozilo, že se celý klášter propadne.

Od r. 1995 je celý areál, tj. kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášterní a hospodářské budovy, i sýpka s gotickou královskou kaplí národní kulturní památkou. Největší zajímavostí jsou dubové základy konventu - stojí na dubovém roštu na 5100 dubových pilotech, které zpevňovaly zdejší bažinatý podklad. Hladinu spodní vody dodnes udržuje systém nádrží a štol. Pod hlavním schodištěm jsou dvě nádrže, které slouží ke kontrole spodní vody – tam pod hladinou je možné základový dubový rošt spatřit. Budovy jsou převážně majetkem státu, ale také obce a soukromých vlastníků.

Výše uvedené je jen náznakem historie zdejšího unikátního kláštera, ke kterému patří ještě hrobka rodu Metternichů na zdejším hřbitově, kde je pohřben kancléř Metternich, jeho manželky a děti. To vše se musí vidět. My už jsme byli na prohlídce kláštera za posledních snad 20 let několikrát. Viděli jsme konvent ještě naprosto zničený. Vždy otevřou něco nového nebo nově zrekonstruovaného. V interiérech se moc fotit nesmí, bohužel fotky exteriérů mám za ta léta někde perfektně uschované, že je nemohu najít. Je pravda, že jsem někdy s sebou ani foťák neměla. Budu to muset asi někdy napravit a znova to nafotit. Na stránkách kláštera najdete daleko hezčí fotky a dozvíte se řadu dalších zajímavostí i kdy jsou jaké prohlídky https://www.klaster-plasy.eu/cs.

Bývalý pivovar, sladovna, mlýn a hospodářský dvůr byly s citem zrekonstruovány. Národní technické muzeum v těchto objektech dne 29. září 2015 otevřelo Centrum stavitelského dědictví - středisko dokumentace, prezentace a vzdělávání v oblastech stavební historie a tradičního stavitelství, je zde i studijní depozitář stavebních prvků.

Od r. 2017 se rekonstruuje staré opatství, kterému se říkalo i zámek, kam by se nově mělo přesunout sociální zázemí a pokladna a kde by měla být prohlídková terasa, kde bude expozice věnována životu rodiny Metternichů. Zpřístupněné budou prostory 1. patra i sklepení.

Kdy přesně zde byl založen pivovar se neví. Předpokládá se, že mniši si v klášteře pivo vařili již v době jeho založení. První písemná zmínka je z r. 1599, kdy si tehdejší opat stěžuje, že jeho pivo nikdo nechce. Funkční pivovar kupuje s celým panstvím kancléř Metternich, ale v zadní části konventu staví nový, moderní a větší. První várku uvařil 12. ledna 1870. R. 1890 pod konventem vybudoval ležácké sklepy. I když o 4 roky později propukl u kostela požár, který zničil celý krov konventu, tak vše bylo během následujícího roku obnoveno. Ve 30. letech 20. století se zde vyrábí výčepní 10°, ležák 12° a exportní 14° Republikán.

R. 1946 Zámecký pivovar Plasy, který v té době patřil mezi největší pivovary u nás, přechází pod národní správu a r. 1949 pod Západočeské pivovary, n.p., který pivovar k 31. prosinci 1967 zrušil. Mezi lidmi se říkalo, že ho zrušili proto, že zdejší pivo bylo oblíbenější než plzeňské. Co je na tom pravdy, to se už těžko dozvíme. Prostory byly nadále využívány jako sodovkárna, sklady a kanceláře.

R. 2008 objekt bývalého pivovaru přechází pod Národní technické muzeum, které chce historické objekty opět využít. R. 2012 vzniká společnost Knížecí pivovar Plasy s.r.o., která ve zrekonstruovaných historických prostorách původní spilky a ležáckého sklepa obnovuje činnost pivovaru. V červenci 2015 je uvařena 1. várka a 15. srpna 2015 otevírají pro veřejnost stylový šenk s restaurací. V základní nabídce mají světlou výčepní 10°, pšeničnou 11°, světlý ležák 12° a polotmavý ležák 13°. Průběžně tuto nabídku doplňují několika dalšími druhy piv, vč. speciálů a svrchně kvašených piv.

Samozřejmě mohu doporučit Knížecí pivovar, už jsme se tam dobře najedli a pivo mají výborné. Dokonce nabízí i ubytování v penzionu Rudolf II..

Tenhle areál je obrovský a nádherný, ale stále ještě je co opravovat. Ale zase to má výhodu, že vždy tam vidíme něco nového.

Okolí města je jako stvořené pro turistiku. Tady se určitě nudit nebudete.

Přes město a podle Střely vede 4,3 km dlouhá okružní Naučná stezka Plasy, která vznikla již v letech 1986–1988 a je na ní 9 zastavení. Dozvíte se na ní informace o přírodních, technických i kulturních zajímavostech. Začátek je u rybníčku, kousek od kláštera, kde je zastávka autobusu i parkoviště. Není to daleko ani od vlakového nádraží.

Z hlavní silnice mezi klášterním areálem a hrobkou Metternichů vede 10 km naučná stezka Stará cesta na severovýchod k dalšímu krásnému poutnímu klášteru - k Mariánské Týnici (mimochodem další nádhernémísto v našem kraji). Na trase byly obnoveny i původní drobné sakrální památky a umístěny lavičky. Pět zastavení je věnováno středověké dopravní cestě a krajině okolo Plas a Kralovic.

Přes město a v jeho blízkém okolí vedou ještě turistické trasy značené zeleně, modře, červeně i žlutě. Můžete se tak dostat i ke starým mlýnům na Střele - Frantův mlýn je na červené, Čoubův mlýn na zelené turistické značce - tam bývá otevřené i občerstvení. Z Plas jsou oba vzdáleny okolo 14 km, od sebe jsou však jen kilometr. Pro koho je to moc, může cestu ukončit např. v Mladoticích na zastávce.
Přes město a okolí vedou také cyklotrasy, které jsou však pro zdatnější cyklisty, protože okolí je poměrně kopcovité.

Plasy – klášter a klášterní pivovar a jejich historie na mapě