Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Na samém okraji města Zlína v ulici Hradská končím první část cesty, která mne zavedla k terénním pozůstatkům téměř neznámého zlínského hradu ... a následuje "díl druhý" : chci si projít větší část nové Naučné stezky Areál Lazy a porozhlédnout se po nejvyšší skále, která se má údajně v této oblasti někde nacházet.
Z Hradské proto odbočuji vpravo a po mostku přes Kudlovský potok se dostávám do ulice Na Požáře. Cesta vede těsně kol břehů vodního toku, ve svahu vpravo míjím areál honosných vil a zahrad, některé objekty jsou velice pěkné. Netrvá to nijak dlouho a stojím u horního cípu Kudlovské přehrady s výletní lodí a restaurací. Okolo jižní strany malého parčíku prochází menší ulička Cihlářská, kterou z jedné strany lemují větší domy. Ten nárožní má funkcionalistické rysy a čelo se zakulacenými balkony vypadá velmi zajímavě, dvojčinžáky nad ním mají zase nad vchodem interesantní domovní znamení. Nad parčíkem přecházím už ve svahu křižovatku a čeká mne stoupání Prlovskou ulicí a pak přes čtvrt Lazy. Napravo opět zajímavé budovy a vily, přede mnou stále se naklánějící už tak hodně nakloněná rovina ... Jako by to nestačilo, tak jdu k jihu přímo proti sálajícímu slunci, které si hraje snad na pec ve vítkovických železárnách či na co - ještě že mám na hlavě kšiltovku ! Je proto nutno se občas zastavit, protože v tom horku a do takového kopčiska už opravdu chvílemi nemůžu a tuto moji slabost před kolemjdoucími maskovat focením některých objektů. Dodávám, ale že ty opravdu stojí za to !! Místa, která jsem dosud prošel, byla za kapitalismu "poznamenána" výstavbou rodinných domků a vilek. Některé z nich jsou tak líbezné, že by hlavu v těchto obydlích rád složil i člověk, kličkující mezi hektickým shonem a událostmi na začátku třetího tisíciletí ... ( Kromě rodinných baráků a vil se na Lazech nachází také velké sídliště z činžovních domů, které už stavili "soudruzi". Stalo se tak v letech 1953 - 55 a kupodivu se jim záměr docela povedl. Vznikla tak velmi malebná - a protože leží ve svahu kopce- také vyhlídková a tichá městská čtvrt !
Konečně jsem se doplazil na horní okraj Lazů, tady žlutá značka ještě prudce vystoupá na okraj lesa, kde se vítá se zeleným značením okruhu NS Areál Lazy. Žlutá se s námi zanedlouho rozloučí a pokračuje nahoru ke Kudlovu a já se zastavím ve stínu smrků a horečně lovím v batohu láhev s vodou. Je nutno se nejen urychleně napít, ale též polít rozpálenou "šišku", aby mi cestou nezkolabovala. Po chvilce výdechu ještě kousek po rovině a a pak zase do krpálu vlevo k vodojemu a odtud vpravo po hřebeni hore kopcem. Chodník vede přes zarostlé paseky, nabídne sporadický výhled přes už vzrostlou výsadbu dolů na Zlín a pak už se konečně vnoří do "normálního" lesa ! Je tu lavička - HURÁÁ !! Dávám si přesně půl hodiny odpočinek, suším propocené tričko, mlsám startku a pak - aby si na své přišel i můj mozek - tak si čtu chvíli knihu od V.Šulce : Panoptikum sexuálních vražd. Je to chronologie takovýchto zločinů, které se u nás odehrály od časů první republiky do současnosti. Je to děs a hrůza, ale tady bych rád upozornil, že za komunistů skončili tyto lidské hovada a bestie po zásluze na popravišti, kdežto dnes ?!? Darmo mluvit !!!
Přestávka uplynula, tričko je suché a tak zase dál. Vycházím nad zarostlou paseku, ze které se mi otevírá hezký pohled na Zlín s kulisou kopců v pozadí. Míjím zastřešené odpočívadlo - ( tato stezka zdraví byla vybudována ve spolupráci Magistrátu města Zlína s Lesy ČR ). Poté ustává stoupání, vpravo vidím jakýsi poslední hrbolek kopce, vede k němu pěšina a tak se tam jdu podívat. A vida ! Pod nohama ústí skalnatého žlebu, jehož kameny vybíhají až tady nahoru. Shazuju batoh a lezu podél skalní stěny na její strašlivě zarostené úpatí. A ona je to naprosto regulérní skála, vysoká snad 6 - 7 m. Její skalní stěna sice není bůhvíjak estetická, její kvádrovitá a lavicovitá podoba postrádá jakékoliv stopy po selektivním zvětrávání či inkrustaci, jaké známe u Mladcovské skalky a u skalních výchozů na Předním, Prostředním a zadním vrchu severně od města. Ty ale spadají do oblasti Mladcovských vrchů, kdežto tato "Zlínská skála" přináleží do Kudlovské vrchoviny. Ta se skládá ze vzájemně se střídajících vrstev jílovců a pískovců. Pískovce tvoří vsetínské vrstvy zlínského souvrství ... Okolo stěny pokračuji vlevo na skalnatý hřebínek. Vede po něm dolů vyšlapaný chodníček a i přes ten pralesovitý porost už vidím, že se vlevo i vpravo ode mne nacházejí zarovnaná dna zaniklých pískovcových lomů. Skalnatý hřebínek se tady dole při svém konci mění na docela slušnou a rozeklanou skalní hradbičku, která odděluje prostory těch dvou lůmků. Skalka je sice poznamenána těžbou, ale i tak je docela impozantní, nebylo by od věci nazývat tato místa jako zlínské "Tatry" ! Jdu se ještě podívat do prostoru toho většího lomu, kde je na travnaté plošince hezké tábořiště a pak už se vracím nahoru na vrchol Dílů ( 417 m) ke svému batohu.
Další cesta mne vede spletí chodníčků na sousední, o něco vyšší vrchol (438 m). Tady už žádné skalní výchozky nenacházím, je tu jen poměrně mělká členitá roklinatá deprese s dalším tábořištěm. Proto po první rozumné odbočce lesem doleva a po slušné lesní cestě se vracím pod vlastní Díly k rozcestí s panelem NS a také hezké odpočinkové dřevěné stavbičce. Nazývá se Altán U spáleného dubu. Cesta odtud prudce klesá lesem k Lesní čtvrti, nabídne z jedné paseky moc hezký výhled dolů ke čtvrti se zlínskou nemocnicí, ležící "na okraji města" a na sousední, agrárně využívanou krajinu. Vycházím z lesa, pokochám se další skvělou vyhlídkou a pak už po okraji Lesní čtvrti s dalšími hezkými výhledy na křižovatku. Naproti budově nyní osiřelé školy - ( děcka mají prázdniny ) - tu čekám na prostředek MHD, který mne dopraví k domovu ...
I ve druhé části výletu jsem se spokojil jen s láhví s vodou. Pivo by sice bodlo víc, ale nechtěl bych potom vidět to pocení !
Moc se mi líbily některé staré i novodobější vily, hezké výhledy a samozřejmě také oblast se Zlínskou skálou na vrcholu Dílů - tady to ale bude mnohem hezčí v takovém ročním období, kdy zde nebude zaclánět ta džunglovitá vegetace !!
Jak už jsem vzpomenul v prvním dílu výletu - na MHD mám zakoupenu kartičku - a tož zas nic ! Ale po návratu do civilizace by se na Lazech a v Lesní čtvrti určitě nejedna pěkná hospůdka našla ...