Pohádkové město Jičín.

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Jičín, Valdštejnovo náměstí • Fotografie (50) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (50 fotografií)

Jičín, pohled z věže na Valdštejnovo náměstí

Jičín, kašna Amfritrité na náměstí

Vstoupit do fotogalerie (50 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Den je od rána jako vymalovaný a náš výběr pro odpolední výlet padl na pohádkové město Jičín. Navíc je dnešní cíl od Rybníčku, kde dočasně bydlíme, co by kamenem dohodil. Po necelých deseti minutách se po výjezdu z obchvatu města dostáváme do menší kolony, ze které nás zachraňuje odbočení na Lidické náměstí, kde je velké parkoviště. O tomto městě toho bylo napsáno již hodně a tak jen malé mrknutí do minulosti. První písemná zmínka je z roku 1293 a do roku 1316 bylo město královským majetkem. Poté se tu vystřídalo několik šlechtických rodů jako Vartemberkové, v období renesance Trčkové a později Smiřičtí. Ti zde nechali postavit renesanční zámek. Ten vzal za své v roce 1620, kdy výbuch střelného prachu a následný požár jej silně poškodil. Významnou osobností byl ale zcela jistě Albrecht z Valdštejna. Pro něho byl Jičín hlavním městem jeho frýdlantského panství. Nechal zde razit i vlastní mince a jeho velké plány skončily v Chebu v roce 1634, kde byl zavražděn. Po jeho smrti vývoj města zbrzdila třicetiletá válka, kdy město vydrancovaly obě válečné strany. Přesto se město dostalo na výsluní a dnes patří mezi nejhezčí v celé zemi. Úvod máme za sebou a naše procházka městem začíná.

Za čím jedeme?

Z parkoviště procházíme novou částí na jižní stráně města. Přecházíme řeku Cidlinu, která tu je jen menším potokem. Přes rušnou silnici a kolem školní budovy procházíme do starého města. Staré uličky nás pohltily a z nich po chvilce vycházíme na západní straně Valdštejnova náměstí. Před očima máme velké obdélníkové náměstí s domy z období renesance a baroka. Kolem celého náměstí je podloubí. Větší část jižní strany patří zámku. Ten byl postaven v raně barokním slohu na místě renesančního objektu právě Albrechtem z Valdštejna. Stavělo se mezi roky 1624 až 1633. Později prošel zámek klasicistní a empírovou úpravou. Budovy zámku obklopují tři arkádová nádvoří. Zámek je sídlem městského muzea a galerie. Východní straně náměstí dominuje Valdická brána. Byla postavena v letech 1568 až 1570 v pozdně gotickém slohu. Ve středu náměstí je empírová korunovační studna z roku 1836. O rok starší je kašna Amfritrité. Mariánský sloup je krásné baroko z roku 1702. Náměstí máme za sebou a jde se na věž.

Valdická brána je vysoká 52 metrů a podobné schody v dolní části jen tak někde nejsou. Se svým opotřebovaným kolenem jsem si myslel, že to vzdám. Ve věži se setkáváme v jednom patře s pohádkou. Výstup končí u pokladny a potom se již před námi otevírá čarokrásný pohled na město a jeho okolí. Prostě nádhera, která se musí vidět. Viditelnost je velmi dobrá, na vrch Zebín by si člověk skoro mohl sáhnout. Na severu je vidět hrad Brada, hora Tábor a její okolí. O něco dále k východu je Hrad Kumburk. Na opačné straně se vypíná Veliš. Pohled na náměstí a starou část města má něco do sebe. Jen ta novější část jako by sem nepatřila. Paní pokladní toho jak o městě tak okolí ví docela hodně a tak bohatší o hezký zážitek a informace se vracíme na náměstí. Další naše kroky míří do nedalekého barokního kostela sv. Jakuba Většího z roku 1627. Novoklasicistní průčelí bylo postaveno v roce 1865 až 1867. Uvnitř mě na první pohled zmátla malba kopule, od skutečné k nerozeznání. Kostel je spojen chodbou se zámkem.

Nedaleko věže je Rumcajsova ševcovna, barokní budova děkanství z let 1628 až 1630. Okolí nedalekých hradeb je parkově upravené. Docela hezké místečko pro posezení. Vracíme se na náměstí a pokračujeme ke kostelu sv. Ignáce. Gotická stavba stojí na náměstí Svobody a je ze 14. století. Kostel byl barokně přestaven po velkém požáru. V okolí je bývalá jezuitská kolej z let 1628 až 1630. Od roku 1628 bylo v areálu gymnázium a mezi roky 1686 až 1692 seminář. Bezcílně se touláme uličkami města, barokní sochy které nacházíme jsou většinou z 18. století. Jičínské divadlo je novorenesanční z let 1893 až 1894. Ve městě jsou sochy Mistra Jana Husa, Komenského a K. H. Borovského. Po židovské komunitě tu zůstala barokní synagoga z roku 1773 a židovský hřbitov, který je již mimo staré město. Zbývá návrat na parkoviště, ke kterému jdeme Ruskou ulicí. Ta prochází kolem hřbitovního kostela Panny Marie de Sale.. Byl postaven v letech 1661 až 1663 a věž je až z roku 1718. Nedaleko je hezká barokní socha sv. Jana z Nepomuku a náš výlet do města loupežníka Rumcajse je u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při pobytu v Českém ráji jsme bydleli v hotelu Filip v Rybníčku. Je to malá víska asi 3 kilometry od Jičína. Vaří se tu dobře a obsluhující personál byl velmi vstřícný. Můžeme jen doporučit. V Jičíně jsme zašli do kavárny na náměstí a dali si něco sladkého s kafíčkem. Měli tam na stěně moc hezké keramické náměstí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vůbec si nedokáži představit, že při návštěvě Českého ráje by se vynechal výlet do Jičína. Velmi hezké město člověka nejen okouzlí, ale dává jakousi pohádkovou pohodu. Staré město zcela jistě okouzlí každého vnímavého návštěvníka. Nám se tady moc líbilo.

Ostatní informace

Když se to všechno spočítá dohromady, tak to je mezi 2 až 4 kilometry a jen a jen po dlažbě. K dalším zajímavostem města patří nejstarší rozhledna v České ráji Milohlídka, která byla postavena v roce 1843 a Valdštejnská lodžie. Asi každému je známo, že Jičín je městem pohádek. Rumcajsův svět je i v muzeu města. Jičín se najde na mapě KČ T č. 19 Český ráj.

Poslední aktualizace: 14.6.2015

Pohádkové město Jičín. na mapě